Extremistická AfD je nejpopulárnější stranou v Německu. Expert popsal důvody jejího vzestupu
Alternativa pro Německo (AfD) je podle nejnovějšího průzkumu institutu Forsa nejpopulárnější stranou v zemi. Subjekt, který německá civilní kontrarozvědka označila v květnu za partaj s prokazatelně pravicově extremistickými tendencemi, zaznamenal v průzkumu 26procentní podporu. Přeskočil tak nejsilnější vládní stranu CDU/CSU. Politolog Jakub Eberle pro CNN Prima NEWS uvedl, že výsledky průzkumu nejsou překvapivé. V očích voličů se podle něj AfD „normalizovala“, zároveň je prý část Němců nespokojená s kabinetem Friedricha Merze.
Průzkum provedený Institutem pro sociální výzkum a statistickou analýzu Forsa pro RTL přisoudil AfD 26procentní podporu. Krajně pravicová strana tak přeskočila nejsilnější vládní subjekt CDU/CSU kancléře Merze, kterou by volilo 24 procent Němců.
ČTĚTE TAKÉ: Ruští špioni jsou aktivnější a agresivnější. Používají metody ze studené války, varují Němci
V únorových volbách získala AfD necelých 21 procent hlasů, již krátce po volbách však podle průzkumů začaly její preference stoupat. Podporu okolo 25 procent strana podle průzkumů vykazovala již od dubna. Nyní to je však poprvé, co v popularitě poskočila na první místo.
Čtěte také
Podle politologa Eberleho je výsledek AfD potvrzením trendu. V Německu podle něj roste počet lidí, kteří žádají radikální řešení problémů země. „Lidé je nyní volili více z přesvědčení než z protestu. Požadují, aby se zaměřilo více pozornosti na bezpečnost či na tvrdou linii k migraci,“ popsal pro CNN Prima NEWS expert z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Podpora kabinetu klesá
Stanice RTL připomíná, že křesťansko-konzervativní uskupení CDU/CSU v průzkumu vykázalo nejhorší výsledek od voleb v roce 2021. Letos sice strana získala téměř 29 procent hlasů, nyní ale klesla o čtyři procentní body a v průzkumu spadla na druhé místo. Od letošních voleb klesla podpora také druhé vládní straně SPD, v posledních měsících se však stabilizovala na 13 procentech.
Podpora kabinetu klesá také podle průzkumu pro televizi ARD ze začátku srpna. Důvěřuje mu 29 procent Němců, což je o deset procentních bodů méně než před měsícem.
Čtěte také
„Merz se začíná chovat podobně jako bývalá kancléřka Angela Merkelová, vůči níž se v předvolební kampani vymezoval,“ nabídl vysvětlení Eberle. Kabinet je podle něj nepopulární mimo jiné kvůli hádkám v koalici. Merz přitom sliboval, že sporům na veřejnosti se bude vláda vyhýbat. Zklamání z politiky a nesplněných slibů CDU/CSU podle něj může také vysvětlovat výsledky aktuálního průzkumu.
Kontrarozvědka: AfD je extremistická
V minulých měsících se navíc v Německu opět zvedla debata o možném zákazu AfD. Po celé zemi za to v květnu demonstrovaly tisíce lidí, nadpoloviční většina Němců by pro zákaz strany zvedla ruku. „Už žádné výmluvy – zakažte AfD hned!“ znělo heslo protestů.
Masivní demonstrace a debata o možném konci populární strany však AfD podle Eberleho nijak nepomohla. „Tato debata je takovým evergreenem, mluví se o tom již nejméně dva roky,“ popsal politolog pro CNN Prima NEWS.
GALERIE: Němci v květnu vyzývali vládu, aby zakázala AfD
Protesty se v Německu rozhořely poté, co Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, označil AfD za stranu s prokazatelně pravicově extremistickými snahami. Podle úřadu se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. „BfV k tomuto závěru dospěl po intenzivním a zevrubném odborném zkoumání,“ uvedla kontrarozvědka.
Podle kritiků strana vydává rasistická prohlášení, zejména na adresu muslimů a přistěhovalců. „AfD představuje etnický koncept, který diskriminuje celé populační skupiny a který jedná s občany migračního původu jako s Němci druhé kategorie,“ řekla německá ministryně vnitra Nancy Faeserová. Vedení AfD označilo krok kontrarozvědky za politicky motivovaný a za těžkou ránu pro demokracii.
Jelikož ale AfD existuje na německé politické mapě již přes deset let, řada jejích podporovatelů či možných voličů ji již podle Eberleho nevnímá tak radikálně jako dříve. I přes prohlášení kontrarozvědky se v očích některých Němců „normalizovala“, což může také stát za jejím růstem v průzkumech.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Chlapec z Česka, který se ztratil v Sasku, byl nalezen mrtvý. Jeho tělo leželo u kolejí
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
