Zajímalo vás někdy, jak se rozmnožují pavouci? Jde o složitý proces, který začíná snahou samce najít si ke spáření vhodnou samici. Následuje stopování partnerky a případné námluvy, vše pak vyvrcholí samotným aktem mezi zamilovanou dvojicí.
Rozlišit pohlaví u dinosaurů je problém, se kterým si paleontologové často nevědí rady. To by se nyní díky studii publikované vědeckým webem iScience mělo změnit. Dle ní lze rozlišit pohlaví pravěkých plazů na základě specifických zranění, která jsou zjistitelná na některých fosiliích. Ta podle vědců vznikala při páření.
Vědci zjistili, že tyranosaurus, tedy pravděpodobně nejslavnější dinosaurus všech dob, měl trpasličího příbuzného. K objevu vedlo pečlivé zkoumání známé fosilie „Bojující dinosauři“, která skrývá promíchané kosti býložravého triceratopse a jakéhosi predátora. Paleontologové měli dlouho za to, že oním dravcem byl mladý tyranosaurus. Podle studie, která nedávno vyšla v prestižním vědeckém časopise Nature, však zřejmě šlo o jeho zakrslého bratrance s latinským názvem Nanotyrannus lancensis, který nebyl těžší než přerostlá kráva.
Na Šumavě se na dvou desítkách míst vyskytuje vzácný brouk trnoštítec horský. Potvrdil to letošní výzkum vědců, jak vyplývá z tiskové zprávy šumavského národního parku. Brouk o velikosti až 3,5 centimetru žije po celém území národního parku od Nové Pece na Prachaticku po Železnou Rudu na Klatovsku. Po roce 2020 bylo na Šumavě známo pouze osm nálezů tohoto brouka.
V Národním parku Podyjí přibývají nové druhy rostlin, botanici tam našli například nenápadný pryšec skvrnitý původem z Ameriky. Další druhy by mohly brzy přibýt, domnívají se odborníci. Správa parku o tom informovala na webu.
Vědci odhalili tajemství dlouhověkosti velryby grónské, která se dožívá i více než 200 let. Klíčem má být protein zvaný CIRBP, který se aktivuje chladem a zajišťuje výjimečně účinnou opravu DNA. Pokud by se podařilo stejný mechanismus využít i u lidí, mohl by podle vědců zpomalit stárnutí a chránit tělo před poškozením.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z Německa identifikovali těkavé látky, které uvolňují bakterie a podporují růst rostlin a odolnost. Objev by mohl přispět k udržitelnému zemědělství a ekologii. Univerzita o tom dnes informovala na svém webu. Ve výzkumu budou vědci ještě pokračovat.
Britský potápěč Charles Hood narazil u pobřeží Cornwallu na vzácnou prehistoricky vyhlížející rybu, známou jako mnohopilák americký (wreckfish). Ta obvykle žije v hlubokých vodách, její pohyb u mělčin proto odborníky překvapil. Vysvětlují si to globálním oteplováním.
Někteří lidé mají částečně mimozemské DNA, tvrdí nová kontroverzní studie, kterou zpracoval tým kolem amerického vědce Maxe Rempela. Ten poukazuje na anomálie v DNA účastníků své studie. Geny navíc podle něj mohly být do genetického kódu některých lidí vloženy. Neshodují se totiž s těmi, které mají jejich rodiče, píše web Daily Mail.
Čínští a britští vědci hlásí unikátní objev. Milion let stará lidská lebka nalezená v Číně údajně naznačuje, že náš druh – člověk moudrý (Homo sapiens) – se začal objevovat nejméně o půl milionu let dříve, než vědci dosud předpokládali. Naši prapředci také prý koexistovali s jinými druhy, včetně neandrtálců, mnohem déle. Uvádí to nová studie, o které informuje britská BBC. Některé odborníky ale předložené důkazy nepřesvědčily.
Psi a kočky mohou mít pozitivní vliv na kognitivní funkce svých majitelů a omezit nástup demence, odhalili vědci, které citoval web The Guardian. U rybiček či domestikovaných ptáků souvislost neodhalili.
Vědci objevili nový druh dinosaura, který byl velký jako pes a žil před 150 miliony lety. Informuje o tom web CNN s odkazem na vědeckou studii. Výzkumník z londýnského Přírodovědného muzea Paul Barrett uvedl, že jde o poměrně vzácný nález.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
