reklama

Češi pomáhají zvířatům v hořící Amazonii: „Nejhorší je zoufalství a bezmoc.“

Veterinář Sebastian Franc ze Společnosti Laguna a Danilo, pracovník paraguayské stanice Urutau při záchraně zvířat.
Foto: Společnost Laguna

Amazonský prales dál sužují požáry. Postupně se rozšířily z Brazílie a Bolívie až do Paraguaye. Zasáhly i Pantanal, největší mokřad světa a také přírodní ráj Gran Chaco. Následky jsou strašlivé. Kvůli množství zvířat, která se ocitla v ohrožení života, se paraguayská záchranná stanice Urutau Chaco Animals obrátila s prosbou o pomoc i na veterináře Sebastiana Franca působícího v Česku. Ten neváhal a s českou podporou se vydal pomoci tam, kde se domovy zvířat mění ve spáleniště.

reklama

Amazonský prales dál sužují požáry. Postupně se rozšířily z Brazílie a Bolívie až do Paraguaye. Zasáhly i Pantanal, největší mokřad světa a také přírodní ráj Gran Chaco. Následky jsou strašlivé. Kvůli množství zvířat, která se ocitla v ohrožení života, se paraguayská záchranná stanice Urutau Chaco Animals obrátila s prosbou o pomoc i na veterináře Sebastiana Franca působícího v Česku. Ten neváhal a s českou podporou se vydal pomoci tam, kde se domovy zvířat mění ve spáleniště.

„Celé to spustila Společnost Laguna s veterinářem Sebastianem Franco a ve spolupráci s Antonínem Hnízdilem z Bioparku Štít. Hned na to se připojil Petr Augustýn ze zoo Faunapark Horní Lipová, který nám pomáhá realizovat sbírky. A pak už se začali připojovat další veterináři a všichni, kterým není lhostejný osud zvířat v postižené oblasti,“ popisuje začátek mise Pantanal a Chaco v nouzi předsedkyně Společnosti Laguna Magdalena Žohová.

Popel a prach

Události nabraly rychlý spád. Nejdříve bylo potřeba naplánovat sbírku léků a pomůcek, založit transparentní účet a sestavit krizovou

skupinu Laguna – Urutau. Během týdne odletěla první výprava s plnými kufry potřebných věcí. „K našim záchranářům se přidali i další odborníci ze stanice Urutau a místní hasiči. Bohužel velké části lesů jsou úplně prohořelé, většina zvířat je spálených, jen občas se podaří najít ještě žijící tvory,“ popisuje situaci na místě Žohová, která je s krizovou skupinou v neustálém kontaktu. „Oheň vydává obrovské horko do daleka, teplota se pohybuje okolo padesáti stupňů, panuje tam silný vítr, který rychle přenáší oheň. Nejsou tam komunikace, jak jsme zvyklí u nás, cesty  jsou nesjízdné.“

Kvůli rychle se šířícímu požáru hrozí nejen zvířatům, ale i lidem neustálé nebezpečí. Při cestách za záchranou přeživších živočichů musí odklízet spadlé stromy z cest a potýkat se s neustálým velkým množstvím prachu a popela. Záchranáři přespávají na zemi, na prvním místě je péče o zvířata. „Podmínky tam jsou opravdu nadoraz,“ říká Žohová. „Ale nejhorší je to zoufalství a bezmoc, když projíždějí kilometry spáleniště, kde nedávno rostl nádherný les plný zvířat a ptáků. Na zemi a v norách nalézají mrtvá uhořelá zvířata. Myslím, že ta psychická stránka je ještě větší bolest, že si všichni sáhli na dno psychicky i fyzicky.“

Utéct neznamená přežít

V uplynulých letech se požáry také objevovaly, podle Žohové šlo ale o požáry lokální, které samy vznikly kvůli horkému počasí a pak také samy uhasly. Následné monzunové deště pomohly obnově porostů a koloběh se opakoval. Tohle je ale něco jiného. „Tady přeskočily ohně z Brazílie, kde tomu pomohli lidé vypalováním pralesa. Požáry zničily obrovské plochy a prohořely do hloubky. Jsou to nekonečné lány spáleniště,“ popisuje Žohová a dodává, že v tomhle případě je obvyklá rychlá regenerace přírody vyloučená.

Tamější oblast je bohatá na živočichy, kteří se jinde nevyskytují. Lépe řečeno, byla. Uhořelo jich totiž obrovské množství. „Pásovci, želvy,

mravenečníci, kapybary, papoušci i další ptáci, jaguáři, pumy… Ten seznam by byl obrovský. Čas ukáže, kolik se toho zachovalo. Některá zvířata uprchla i do osad a měst, ale čím se zde budou živit, to nikdo neví,“ dodává Žohová ze Společnosti Laguna.

Smutek i naděje

Ničivými požáry ale jejich pomoc nekončí. „Až se záchranáři vrátí z cest kolem ohňů, nechceme zůstat jen u péče o popálená zvířata. Rádi bychom zdejší stanici Urutau ve spolupráci s Lagunou a dalšími podporovateli rozšířili, zároveň připravujeme nové projekty,“ popisuje Žohová. Někdo se totiž musí postarat o zvířata, která následkem zranění nebudou moci zpět do přírody.  „Také tady chceme vybudovat jakousi banku a odchov těch druhů, které jsou v oblasti nejvíce ohrožené. Předpokládáme, že takové požáry mohou nastat i v dalších obdobích, tak bychom chtěli mít silnou základnu pro tyto krizové situace. A také doufáme, že nezůstaneme sami a obdobné projekty se začnou aktivovat i v jiných lokalitách.“

Podle Magdaleny Žohové je jedním z největších problémů hamižnost lidí, nečinnost úřadů a jejich odmítání pomoci kvůli ekonomickým záměrům. „My jsme jenom maličká neziskovka a na začátku jsme byli jenom tři lidi, kteří se rozhodli na úkor vlastního pohodlí, že to takhle nechat nemohou. Ale na druhé straně cítím velkou radost a naději, že se k tomuto projektu připojuje mnoho a mnoho dalších lidí a institucí, kterým osud planety a trpících zvířat není lhostejný. A těmto všem chci vzkázat vřelé díky, mám z vás radost a s vaší podporou budeme bojovat dál.“

Chcete záchrannou misi podpořit? Můžete využít transparentní účet nebo se přímo obrátit na krizovou skupinu Laguna – Urutau.

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Koronavirus

PŘEHLEDNĚ: Začínají platit ještě tvrdší opatření. Zavřené obchody, ven jen ve dvou

PŘEHLEDNĚ: Začínají platit ještě tvrdší opatření. Zavřené obchody, ven jen ve dvou

Od čtvrteční šesté hodiny ranní se Češi musí řídit ještě přísnějšími opatřeními, která výrazně omezují pohyb lidí a povolují chodit pouze do práce, na nákup či k lékaři. Zavřené budou také maloobchody a služby. Výjimku mají pouze prodejny základního sortimentu. Nařízení platí do 3. listopadu včetně. Co všechno se mění? Čtěte v následujícím přehledu.

Koronavirus

Květiny mě jen rozesmutní. Příběhy lidí, kteří kvůli covidu ztratili čich a chuť

Květiny mě jen rozesmutní. Příběhy lidí, kteří kvůli covidu ztratili čich a chuť

Christina Alexanderová jako mnoho dalších prodělala koronavirus. Když v polovině března vařila večeři, uvědomila si, že ztratila chuť a čich. Stejně jako u odhadovaných 34 až 68 procent infikovaných měla i ona zkreslené smyslové vnímání. Proč dochází ke ztrátě chuti a čichu, se vědci stále snaží zjistit. Jejich závěry zveřejnil portál Inverse spolu se svědectvím dalších mladých lidí.

Koronavirus

Babiš s Hamáčkem: Přibyde 15 tisíc nakažených, JIP čeká skokový nárůst pacientů

Babiš s Hamáčkem: Přibyde 15 tisíc nakažených, JIP čeká skokový nárůst pacientů

„Matematika je bohužel neúprosná. Pokud za středu přibude 14 tisíc nakažených, znamená to, že za 10 dní bude v jeden den potřebovat nově hospitalizaci 560–700 lidí,“ napsal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na Twitteru. Podpořil tak slova premiéra Andreje Babiše (ANO), který v Hlavních zprávách na CNN Prima NEWS předpovídal dokonce 15 tisíc nově infikovaných covidem-19. Všemu napovídají čísla zveřejněná ke středeční 18. hodině, kdy přibylo 8 840 případů.

reklama
Nikdo nevěří, že je to pouze na dva týdny, říká Prouza o nových opatřeních
První švédský lockdown? Zůstaňte doma a omezte oslavy, vyzývá stát obyvatele Uppsaly
reklama
reklama
Žádný lockdown v Česku není, trvají si na svém Prymula s Babišem

Vláda

Domácí zpravodajství

Díky přednáškám jsem plul z Austrálie do Evropy zadarmo, vzpomínal cestovatel Stingl
Ludwig: Lockdown potrvá déle, vláda nás ale nechce štvát. Kolapsu nemocnic se nevyhneme
Další články
reklama
reklama