Chybí mi u nich tah na bránu, říká Vůjtek k reprezentaci. A zaráží ho kvalita ledu

Osm utkání – od zápasu se Slováky na mistroství světa – čekal národní tým na výhru. Až duel se Švýcarskem narušil neúspěšnou šňůru, byť to nebylo plnohodnotné vítězství, protože partie dospěla do nájezdů, které rozsekl David Krejčí.

„Je to hodně důležité. Neustále se to připomíná, po každém dalším prohraném utkání nejistota přibývá. Jedno vítězství může všechno obrátit a hra může jít hodně nahoru,“ myslí si trenér Vladimír Vůjtek.

Prakticky jisté už je, že Češi nemají šanci přímo postoupit ze skupiny do čtvrtfinále a o místo mezi nejlepší osmičkou budou muset zabojovat v play-off kvalifikaci. Ale aspoň si nyní zajistili psychickou vzpruhu, která byla zvláště po překvapivé prohře s Dánskem třeba.

„Švýcaři hráli jinak než předtím Dánové. Nebyli vzadu tak urputní, více chtěli hrát hokej. My jsme začali perfektně, prvních osm minut jsme vytvářeli velký tlak, šance, což nakonec vyústilo v gól. Pak se to vyrovnalo, už jsme nebyli lepší,“ komentuje průběh zápasu Vůjtek, jenž vedl českou reprezentaci mezi lety 2015 až 2016.

„Ke konci jsme opět trochu přitlačili, měli jsme rozhodnout hned v základní hrací době. Ale přese všechno je dobré, že jsme vyhráli na nájezdy,“ pokračuje.

Těžko chválit nějaké útočníky

Rezervy se každopádně v české hře stále najdou. Co nejvíce schází Vůjtkovi?

„Pořád tam moc nevidím tah na bránu, přímočarý přístup. Rovněž tlak na brankáře soupeře, když vyrazí střelu před sebe. A pak mimo český tým – vůbec se mi nezdá kvalita ledu. Puk pořád skáče, neustále je ve vzduchu, těžko se s ním hraje. Proto možná nejsou kombinace takové, jaké by měly být. Nicméně to platí pro všechna mužstva. Je vidět, že i třeba Rusové s tím mají problém, trochu bojují s finální přihrávkou a střelou z voleje,“ podotýká 74letý kouč.

Při otázce na to, kteří hráči se lvem na hrudi ho nejvíce zaujali, měl jasno jen o defenzivní části mančaftu: „Samozřejmě brankář Šimon Hrubec. Když se podívám na obránce, tak nejvíce bruslivý a agresivní byl Libor Šulák. Zapojoval se do útoku, měl spoustu dobře rozjetých akcí. Mezi útočníky těžko někoho chválit, když jsme dali dva góly za dva zápasy. Možná se dá říct, že křídla v první formaci (Tomáš Hyka a Lukáš Sedlák, pozn. red.) jsou taková živější a viditelnější. A také to proti Švýcarům celkem oživil střelec gólu Jiří Stejskal – bylo vidět, že se na utkání těší.“

Někdejší šéf lavičky Vítkovic, Lokomotivu Jaroslavl nebo slovenské reprezentace rozhodně tým Filipa Pešána neodsuzuje, stále si myslí, že Češi mají na medaili. „Vidím to na semifinále a vždycky jsem to viděl na semifinále. Pak už je k cennému kovu kousek. Favorizuji především Finy, se Slováky měli trochu problémy, ale nakonec to zvládli perfektně. A Švédsko také. Příliš zatím nevím, co čekat od Kanady,“ uzavřel predikční okénko Vůjtek.