Čínští vojáci na Ukrajině? Rusko loví v cizině. „Potravu pro děla“ verbuje na sociálních sítích

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Rusko masivně nabírá cizince do bojů na Ukrajině.

  • Číňany láká na vysoké odměny i falešné sliby.

  • Zajatí vojáci varují krajany před realitou fronty.

  • Peking žádal Kyjev o klid zbraní u Vladivostoku.

Více

Ruská armáda podle dostupných zpráv čím dál intenzivněji verbuje do svých řad cizince. Vedle Severokorejců, kteří Moskvě pomáhali s dobýváním Kurské oblasti, se do bojů proti Ukrajině dostávají i občané Číny. Podle nových informací přitom Kreml na nábor cizinců vynakládá obrovské úsilí – a nevynechává přitom ani chudší země, jejichž obyvatele láká falešnými sliby dobře placené práce nebo studia.

Rusko má mnohonásobně více lidí než Ukrajina, přesto se Kreml podle serveru Nexta čím dál víc spoléhá na cizince. Čínské občany se podle zveřejněných informací snaží získat výhodnými smlouvami a vysokými finančními odměnami. U obyvatel méně majetných zemí pak ruští náboráři sázejí na klamavé sliby pracovních míst nebo studijních příležitostí.

DÁLE ČTĚTE: Historik: Masarykova exhumace je šaráda. Může ale potvrdit, že TGM nebyl synem císaře

Podobný obrázek vykreslil server Kyiv Independent, podle kterého se první čínští bojovníci objevili v ruských řadách už v létě 2023. Na čínské sociální síti Douyin, tamní obdobě TikToku, přitom dodnes kolují reklamní videa lákající muže do ruské armády – s příslibem astronomických odměn (v přepočtu jde o desítky tisíc dolarů ročně).

Nechoďte sem, nic dobrého tu není

Ukrajinská armáda v dubnu zajala dva čínské vojáky bojující na ruské straně. Nejsou ale prý rozhodně jediní. Kompletní seznam tehdy asi 155 Číňanů ve službách Moskvy sice Kyjev nezveřejnil, podle ukrajinské rozvědky ale dokumenty obsahovaly jména, čísla pasů i příslušnost k jednotkám. Prezident Volodymyr Zelenskyj tehdy novinářům řekl, že podle jeho odhadů jich může být mnohem víc, a Peking obvinil z toho, že nábor svých občanů do ruské armády přinejmenším toleruje.

Svědectví samotných čínských bojovníků přitom podle Kyiv Independent vykreslují úplně jiný obrázek, než jaký slibují náborová videa. Například voják z Čchang-čchingu jménem Čao Žuej varoval krajany, ať do Ruska nejezdí, protože je tam nečeká nic dobrého – v prosinci se pak stal prvním padlým čínským vojákem, když ho zabil ukrajinský dron. Další z bojujících Číňanů, vystupující pod přezdívkou Macron, mluvil o silné rasové diskriminaci v ruských jednotkách namířené proti černochům, Arabům i Číňanům.

Řada čínských rekrutů navíc skončila v takzvaných jednotkách Storm-Z, které Rusko od začátku posílá na nejnebezpečnější místa fronty, aby na úkor cizích žoldnéřů ušetřilo vlastní vojáky. Rodinám padlých Číňanů má Rusko vyplácet přes 50 tisíc dolarů odškodného, tyto platby se ale podle zjištění serveru často výrazně zpožďují. Někteří vojáci si navíc stěžují, že jim ruské velení odmítá ukončit smlouvu i po vypršení kontraktu. Vyplývá to z jejich vyjádření pro výše zmíněný ukrajinský web.

Peking hraje dvojí hru

Čínská angažovanost v ruské válce proti Ukrajině přitom nekončí u náboru vojáků. Podle serveru United24 Media, který cituje agenturu Kjódo, požádal Peking Ukrajinu, aby se zdržela úderů na Vladivostok v době, kdy tam probíhalo Východní ekonomické fórum a čínskou delegaci vedl místopředseda vlády Ting Süe-siang. Kyjev podle zdrojů žádosti vyhověl a útoky na město po dobu návštěvy nevedl.

Obavy Pekingu podle Kyodo News pramenily z toho, že by Ukrajina mohla zopakovat něco na způsob loňské Operace Pavučina, při níž propašovala desítky dronů hluboko na ruské území a udeřila jimi na strategická letiště. Čína přitom podle uniklých přepravních dokladů zároveň jedné z ruských státních firem dodala přes 46 tun materiálu z uhlíkových vláken, která jsou nezbytná při výrobě úderných dronů.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Válka potrvá minimálně do zimy, řekl Zelenskyj. Územní spory chce řešit jen s Putinem