Zemřel poslanec Jaroslav Bašta
Zemřel poslanec SPD, bývalý diplomat, ministr a politický vězeň Jaroslav Bašta. Bylo mu 75 let. Smutnou zprávu oznámil šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala na sociálních sítích. Bašta v minulosti mimo jiné působil i jako velvyslanec na Ukrajině a v Rusku. Účastnil se také prezidentských voleb v roce 2023, ve kterých obsadil páté místo se ziskem 4,45 procenta hlasů.
„Jaroslav Bašta zemřel. Upřímnou soustrast rodině,“ uvedl na svém Facebooku místopředseda SPD Radim Fiala. Pětasedmdesátiletý letý politik trpěl dlouhodobou nemocí. Právě kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu se v posledních měsících neúčastnil jednání ve Sněmovně.
Jaroslav Bašta zemřel . Upřímnou soustrast rodině .
Posted by Radim Fiala on Sunday, April 7, 2024
Bašta se narodil v roce 1948 v Plzni, studoval středověkou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Školu ale nemohl dokončit z politických důvodů. Za aktivity ve studentském Hnutí revoluční mládeže byl v roce 1971 odsouzen ke dvěma a půl letům za mřížemi.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hádka o Ukrajině: Okamura je mluvčí Kremlu v Česku, řekla Pekarová. Šéf SPD ostře kontroval
„Ve vězení jsem velmi špatně snášel hlavně prvních šestnáct měsíců, protože jsem seděl na Ruzyni ve vyšetřovací vazbě – představte si, že takovou dobu trčíte v cele, která má třikrát dva metry. Neustále vám svítí, ani na chvíli nejste ve tmě. Z Ruzyně mě převezli na Bory, do mého rodného města. Byl jsem jedním z prvních lidí, kteří tam byli odsouzeni za podvracení republiky, takže se na mě docela soustředila pozornost. A to jak bachařů, tak spoluvězňů,“ zavzpomínal Bašta před volbou prezidenta v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Po propuštění z vězení v roce 1972 začal pracovat jako dělník. Čtyři roky poté podepsal Chartu 77 a začal se angažovat v disentu.
Po revoluci ministrem, diplomatem i poslancem
Kariérní vzestup v jeho životě nastal po sametové revoluci. V roce 1990 se stal vedoucím odboru a náměstkem ředitele Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie Federálního ministerstva vnitra. Rok poté stál v čele nezávislé komise při federálním ministerstvu vnitra, která se zabývala lustracemi.
Jaroslav Bašta v 90. letech na snímku s Janem Rumlem (vpravo). Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Jaroslav Bašta v 90. letech na snímku s Janem Rumlem (vpravo). Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
V roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny za Českou stranu sociálně demokratickou. Během svého mandátu vedl komisi pro kontrolu Bezpečnostní informační služby a byl členem bezpečnostního výboru. Od července 1998 do března 2000 byl ministrem bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Na starosti měl akci „Čisté ruce, která si dala za úkol bojovat proti korupci a hospodářské kriminalitě.
Rok 1998 a jmenování ministrem bez portfeje od tehdejšího prezidenta Václava Havla. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Rok 1998 a jmenování ministrem bez portfeje od tehdejšího prezidenta Václava Havla. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Poslaneckou sněmovnu opustil Bašta v roce 2000, kdy se stal velvyslancem v Rusku. Poté pracoval na ministerstvu zahraničí jako první náměstek ministra pro aktuální politické otázky a následně se přesunul na velvyslanectví v Kyjevě.
V březnu 2019 vystoupil z ČSSD a stal se členem hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita (BOS). Během této doby se neúspěšně pokusil dostat do Evropského parlamentu a hnutí v roce 2020 chvíli vedl jako předseda. V roce 2021 vstoupil do SPD a jako lídr v Pardubickém kraji se stal opět poslancem.
Svůj vstup do SPD okomentoval v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. „Někdy od roku 2015, kdy se tu ve větší míře objevily politická korektnost a podobné nápady, jsem začal mít pocit, že se to vrací k tomu, co jsem zažil v roce 1969,“ řekl Bašta.
.Poslanec SPD Jaroslav Bašta. Zdroj: SPD
.Poslanec SPD Jaroslav Bašta. Zdroj: SPD
V barvách SPD poté kandidoval na úřad prezidenta. Jeho snaha ale byla neúspěšná, získal necelých pět procent a do druhého kola nepostoupil.
Jaroslav Bašta byl ženatý. Měl nemanželského syna, který ovšem před několika lety zemřel.
