Skupina zemí NATO by mohla vyslat své vojáky na Ukrajinu, pokud členské státy na blížícím se summitu ve Vilniusu neposkytnou Kyjevu hmatatelné bezpečnostní záruky. Ukrajincům je proto nutné nabídnout cestu ke členství, aby se zabránilo eskalaci situace, řekl někdejší generální tajemník obranné aliance Anders Fogh Rasmussen listu The Guardian.
Rasmussen nyní působí jako oficiální poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně místa Ukrajiny v budoucí evropské bezpečnostní architektuře. Při cestách po Evropě a do Washingtonu se snaží zjistit měnící se nálady před zahájením klíčového aliančního summitu 11. července, uvedl deník na webu.
ČTĚTE TAKÉ: Voda jako zbraň. Sověti už dříve zničili přehradu na Dněpru, sabotáže ale páchali i Britové
Své poznámky Rasmussen pronesl v době, kdy současný šéf NATO Jens Stoltenberg uvedl, že otázka bezpečnostních záruk bude ve Vilniusu na pořadu jednání. Dodal ale, že Severoatlantická aliance poskytuje plnohodnotné bezpečnostní záruky podle klíčového pátého článku Washingtonské smlouvy pouze svým řádným členům.
„Zvažujeme celou řadu možností, jak dát najevo, že Ukrajina postupuje ve svých vztazích s NATO,“ uvedla velvyslankyně USA při Severoatlantické alianci Julianne Smithová.
Do akce by mohlo Polsko
„Pokud se NATO nedokáže dohodnout na jasném postupu pro Ukrajinu, je zde jasná možnost, že některé země podniknou určité kroky samostatně. Víme, že Polsko se velmi angažuje v konkrétní pomoci Ukrajině. A nevylučoval bych možnost, že se Polsko v této souvislosti zapojí ještě silněji na národní úrovni a budou ho následovat pobaltské státy, možná včetně možného nasazení vojáků na místě,“ řekl Rasmussen.
„Myslím, že Poláci by vážně uvažovali o tom, že by šli do akce a sestavili koalici ochotných, pokud Ukrajina ve Vilniusu nic nezíská. Neměli bychom podceňovat polské pocity, Poláci mají pocit, že západní Evropa příliš dlouho neposlouchala jejich varování před skutečnou ruskou mentalitou,“ dodal.
Podle něj by takové rozhodnutí evropských zemí bylo zcela legální, pokud by Ukrajina o takovou vojenskou pomoc požádala.
Je nezbytné, aby Kyjev dostal písemné bezpečnostní záruky, nejlépe ještě před summitem, myslí si proto Rasmussen. Ty musí zahrnovat sdílení zpravodajských informací, společný výcvik Ukrajiny, zvýšenou výrobu munice, interoperabilitu s NATO a dodávky zbraní dostatečné k tomu, aby Rusko odradily od dalšího útoku.
Nebude to ale stačit, poznamenal. „Někteří spojenci v NATO by mohli být pro bezpečnostní záruky, aby se vlastně vyhnuli skutečné diskusi o aspiracích Ukrajiny na členství. Doufají, že poskytnutím záruk se této otázce vyhnou. Nemyslím si, že je to možné. Myslím, že otázka členství v NATO bude na summitu ve Vilniusu nastolena. Mluvil jsem s několika východoevropskými lídry a existuje skupina tvrdých, východních a středoevropských spojenců, kteří chtějí pro Ukrajinu alespoň jasnou cestu ke členství v NATO, řekl.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Začala ukrajinská protiofenziva, nebo se vyčkává?
