Přehrada Kachovka. Co se stalo?
Sabotáže strategických přehrad nejsou ve válčení naneštěstí ničím ojedinělým. Hráz na Dněpru už v minulosti úmyslně prolomili i Sověti, aby zbrzdili postup nacistů během druhé světové války. Sabotáže přehrad ale páchali například i Britové nebo Nizozemci, kteří s tím začali už v 16. století. Tématu se věnuje i americký časopis Foreign Policy.
Prolomení Kachovské přehrady proměnilo část Ukrajiny v bažinu. Voda se rozlila po proudu Dněpru až k Chersonské oblasti a krajinu bude máčet nejméně několik dní. Ukrajinci viní ze sabotáže Rusy, Rusové zase Ukrajince. Rozsah katastrofy se tím ale nijak nemění.
I když by se mohlo zdát, že jde o válečný zločin – a podle ženevských konvencí skutečně jde oficiálně o válečný zločin – který v historii nemá obdoby, opak je pravdou. Státy ve válečném stavu v minulosti páchaly sabotáže strategických přehrad často. A ne vždy byl viníkem útočník. Informoval o tom americký časopis Foreign Policy.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zaplavené domy, pohřešovaní i tisíce lidí bez pomoci. Voda z Kachovské přehrady přináší zkázu
Voda jako zbraň
Už v 16. století během nizozemské války za nezávislost (zvané též osmdesátiletá válka) napadlo Nizozemce, že by mohli zaplavit vlastní rovinaté území, a vytvořit tak přírodní vodní linii, kterou posléze doplnili reálnými opevněními. I díky tomuto triku se Nizozemcům podařilo ve válce získat nezávislost na Španělsku.
K sabotážím přehrad docházelo i během druhé světové války. Když Sovětský svaz v roce 1941 pochopil, že se z Třetí říše nevyklubal právě ideální spojenec, začali se sovětští vojáci přesouvat na východ. Při ústupu vojsk přes území dnešní Ukrajiny se Moskva rozhodla nacistickou ofenzivu zbrzdit. A to právě sabotáží přehrady na Dněpru. Na stejné řece, kde teď došlo k dalšímu prolomení hráze.
„Zničení Dněperské přehrady, která napájela nejvýkonnější vodní elektrárnu v Evropě a jejíž stavba trvala osm let, je nejokázalejším počinem destrukce v Rusku od vypálení Moskvy v roce 1812. Přehrada zásobovala energií rozsáhlé zemědělské a průmyslové oblasti na obou stranách Dněpru a stala se významným symbolem sovětské průmyslové civilizace,“ uvedl list The Guardian.
Po druhé světové válce se Dněperská přehrada obnovila. Dnes je na místě největší vodní elektrárna na Ukrajině.
Skoky u přehrady
Během druhé světové války docházelo i k dalšímu ničení přehrad. Spojenci v roce 1943 v rámci operace Chastise podnikli nálet na Německo, jehož cílem bylo způsobení záplav a ochromení berlínské akceschopnosti.
Britské bombardéry podnikly útoky hned na tři německé přehrady – Möhne, Eder a Sorpe – dva z nich byly úspěšné. Při náletu Spojenci využili takzvané skákající bomby, které před explozí chvíli doslova skákaly po hladině, čímž překonaly německé protitorpédové sítě.
Také v moderní historii panovaly obavy ze sabotáže přehrad. V roce 2014 se Islámský stát zmocnil Mosulské přehrady a okolí objektu zaminoval. Západ se tehdy obával, že dojde k úmyslnému protržení hráze.
Kurdské a irácké vládní síly ale přehradu po deseti dnech osvobodily a k žádné sabotáži tak nedošlo.
Problém pro obě strany
Po úterní sabotáži Kachovské přehrady se experti oslovení CNN Prima NEWS shodli, že katastrofa může negativně ovlivnit jak Ukrajince, tak Rusy. Voda totiž měla podemlít i obranné linie armády Moskvy.
„Ukrajinci nyní musí řešit akutní krizovou situaci. Musí na ni uvolnit lidské a materiální zdroje, které by jinak použili při protiofenzivě. Ze strany Rusů to může být už do značné míry zoufalý tah, jak ofenzivu oddálit nebo zkomplikovat,“ sdělil pro CNN Prima NEWS vojenský analytik Lukáš Visingr.
