Vilnius

Pondělní druhé kolo přímých jednání Ukrajiny a Ruska v Istanbulu skončilo po přibližně hodině. Informovala o tom ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj a také agentura AFP, která cituje z vyjádření mluvčího turecké diplomacie Öncüho Keçeliho. Podle něj výsledek rozhovorů „není negativní“. Ukrajina chce navrátit násilně odvedené děti zpět, Rusko odmítá myšlenku bezpodmínečného příměří.

Výsledek zřejmě největší české sabotáže v moderní historii má menší zpoždění. Letecká společnost airBaltic zatím nepolepila své airbusy názvy měst, které zvítězily v loňském veřejném hlasování. Na seznamu se totiž objevily mimo jiné obce Kunda a Püssi, které Češi svými hlasy dostali do finálního výběru. Lotyšská letecká společnost uvedla, že polepy zkrátka nestihla aplikovat. Nová přímá linka z Prahy do litevského Vilniusu je nicméně již v provozu.

Za žhářským útokem na obchod IKEA ve Vilniusu z loňského května stojí podle litevského prokurátora ruská vojenská rozvědka. Napsala to agentura Reuters s tím, že litevské úřady čin považují za terorismus. Údajně ho provedli dva ukrajinští občané, jeden z nich nezletilý. Jednoho z podezřelých zadržela policie v Polsku. Ruské tajné služby podle litevských vyšetřovatelů zorganizovaly také žhářský útok ve velkém obchodním centru ve Varšavě.

Nákladní letoun společnosti DHL, který startoval v německém Lipsku, se dnes brzy ráno při pokusu o přistání zřítil nedaleko letiště u Vilniusu. Jeho trosky podle litevské agentury Delfi zasáhly okolí obytného domu, jehož obyvatelům se nic nestalo. Budovu ale zachvátil požár a hasiči z ní bezpečně evakuovali 12 osob. O život přišel jeden člověk z letadla a další tři utrpěli zranění, informovala litevská záchranná služba. Příčinu nehody úřady neuvedly, nicméně podle mluvčího národního centra pro zvládání krizí nic nenasvědčuje tomu, že by v letounu nastala exploze. Podle Německa havárie nesouvisí s varováním tajných služeb před balíčky s výbušninami.

Litvu a Lotyšsko zasáhla bouře, kterou provázel silný vítr a hustý déšť. V litevské metropoli Vilniusu padající strom zabil padesátiletou ženu, napsala v pondělí agentura AP s odvoláním na místní úřady. Přibližně 200 tisíc lidí v regionu se kvůli bouři ocitlo bez dodávek elektrické energie. Třetí z trojice pobaltských zemí – Estonsko – zasáhla bouře zčásti také, země se ale vyhnula větším materiálním škodám.

Česko domlouvá s Ukrajinou podobu bilaterální dohody o bezpečnostní spolupráci. V květnu či v červnu by mohla být uzavřena, řekl ve čtvrtek novinářům po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu český prezident Petr Pavel. O konkrétní podobě dokumentu je podle něj předčasné mluvit.

Český prezident Petr Pavel se ve čtvrtek ve Vilniusu sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, který mimo jiné poděkoval České republice za iniciativu na zajištění munice pro napadenou zemi ve státech mimo Evropskou unii. Novináře o tom informovali zástupci prezidentské kanceláře. Hlavy států probraly i další aktuální potřeby Ukrajiny. Oba prezidenti se v Litvě zúčastní summitu iniciativy Trojmoří.

Ukrajina potřebuje neomezené a včasné dodávky zbraní, aby mohla bojovat proti ruským invazním silám. Na návštěvě v Litvě to v pátek podle agentury Reuters prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Strategie pomoci po kapkách už podle něj nefunguje.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) má za sebou návštěvu Litvy. S jeho místním protějškem Gabrieliusem Landsbergisem ho pojí nejen podpora Ukrajiny a ostrá rétorika vůči Rusku, ale také podobný názor na postup při rozšiřování Evropské unie. Šéf tuzemské diplomacie během své cesty mimo to hovořil také s lídryní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou a navštívil české vojáky, kteří v pobaltské zemi působí.

Ačkoliv se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu NATO ve Vilniusu nedočkal harmonogramu vstupu do Severoatlantické aliance, nepřišel zkrátka. Od členských států obdržel slušný balík vojenské pomoci, plný modernějších, přesnějších a ničivějších zbraní. Vojenský analytik Lukáš Visingr ve vysílání CNN Prima NEWS dvě z nich rozebral a podotkl, že i zdánlivě neužitečný šrot mohou Ukrajinci efektivně uplatnit.

V litevském Vilniusu skončil dvoudenní summit NATO, který se točil primárně kolem podpory Ukrajiny v její válce s Ruskem. Řešila se rovněž možnost, jak válkou zasaženou zemi přiblížit k Severoatlantické alianci, stejně tak například posílení východního křídla NATO, kde je ohrožení Ruskem největší. Jaké jsou klíčové závěry summitu?

Rusko druhou noc v řadě vyslalo na Kyjev útočné drony, uvedly úřady s tím, že je protivzdušná obrana všechny sestřelila. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga Aliance formálně pozve Ukrajinu do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členové bloku budou souhlasit. Český prezident Petr Pavel sdělil, že se Česko bude významně podílet na rozšiřování útvaru NATO na Slovensku.