Vilnius

Česko domlouvá s Ukrajinou podobu bilaterální dohody o bezpečnostní spolupráci. V květnu či v červnu by mohla být uzavřena, řekl ve čtvrtek novinářům po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu český prezident Petr Pavel. O konkrétní podobě dokumentu je podle něj předčasné mluvit.

Český prezident Petr Pavel se ve čtvrtek ve Vilniusu sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, který mimo jiné poděkoval České republice za iniciativu na zajištění munice pro napadenou zemi ve státech mimo Evropskou unii. Novináře o tom informovali zástupci prezidentské kanceláře. Hlavy států probraly i další aktuální potřeby Ukrajiny. Oba prezidenti se v Litvě zúčastní summitu iniciativy Trojmoří.

Ukrajina potřebuje neomezené a včasné dodávky zbraní, aby mohla bojovat proti ruským invazním silám. Na návštěvě v Litvě to v pátek podle agentury Reuters prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Strategie pomoci po kapkách už podle něj nefunguje.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) má za sebou návštěvu Litvy. S jeho místním protějškem Gabrieliusem Landsbergisem ho pojí nejen podpora Ukrajiny a ostrá rétorika vůči Rusku, ale také podobný názor na postup při rozšiřování Evropské unie. Šéf tuzemské diplomacie během své cesty mimo to hovořil také s lídryní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou a navštívil české vojáky, kteří v pobaltské zemi působí.

Ačkoliv se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu NATO ve Vilniusu nedočkal harmonogramu vstupu do Severoatlantické aliance, nepřišel zkrátka. Od členských států obdržel slušný balík vojenské pomoci, plný modernějších, přesnějších a ničivějších zbraní. Vojenský analytik Lukáš Visingr ve vysílání CNN Prima NEWS dvě z nich rozebral a podotkl, že i zdánlivě neužitečný šrot mohou Ukrajinci efektivně uplatnit.

V litevském Vilniusu skončil dvoudenní summit NATO, který se točil primárně kolem podpory Ukrajiny v její válce s Ruskem. Řešila se rovněž možnost, jak válkou zasaženou zemi přiblížit k Severoatlantické alianci, stejně tak například posílení východního křídla NATO, kde je ohrožení Ruskem největší. Jaké jsou klíčové závěry summitu?

Rusko druhou noc v řadě vyslalo na Kyjev útočné drony, uvedly úřady s tím, že je protivzdušná obrana všechny sestřelila. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga Aliance formálně pozve Ukrajinu do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členové bloku budou souhlasit. Český prezident Petr Pavel sdělil, že se Česko bude významně podílet na rozšiřování útvaru NATO na Slovensku.

Prezident Petr Pavel, který je hlavní tváří tuzemské delegace na aktuálně probíhajícím summitu NATO v litevském Vilniusu, prohlásil, že Česká republika se bude významně podílet na posílení bojových sil na Slovensku. Právě u našich sousedů se nachází část východního křídla NATO. Hlava státu zároveň varovala nejen před Ruskem, ale konkrétně jmenovala i Čínu, Írán, KLDR a také africké diktátorské státy jako potenciální hrozby.

Ukrajina bude zřejmě muset vyjednávat s Ruskem na základě úspěchů dosažených do konce tohoto roku, vyplývá podle českého prezidenta Petra Pavla z aktuálních politických a vojenských okolností. Pavel o situaci na Ukrajině hovořil na úvod summitu NATO ve Vilniusu. Podle něj je třeba „realisticky“ vnímat, že okno příležitosti pro ukrajinské územní zisky se do konce roku víceméně uzavře. Co se týká vstupu Ukrajiny do NATO, bral by Pavel jako ideální vyústění ujištění, že jakmile skončí na válka, zahájí s ní Aliance přístupová jednání.

Bylo by absurdní, kdyby se na summitu NATO ve Vilniusu nestanovil harmonogram ohledně členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Na svém Twitteru to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal také, že nejistota o budoucím členství Ukrajiny v Alianci jen motivuje Rusko k pokračování v teroru. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan před začátkem summitu v litevské metropoli řekl, že její členství možné není, protože by Alianci přivedlo do války s ruskou stranou. Česko na setkání členských států reprezentují prezident Petr Pavel, ministři Jan Lipavský a Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel Řehka.

I když by lídři zemí NATO na blížícím se summitu ve Vilniusu měli jednotně potvrdit, že se Ukrajina v budoucnu stane členem Aliance, liší se v pohledu na otázku, jakou rychlostí by se tak mělo stát. Nepřekročitelnou podmínkou je nejen konec ruské invaze, ale také splnění dalších náležitostí. Český premiér Petr Fiala (ODS) a prezident Petr Pavel Volodymyra Zelenského během jeho návštěvy Prahy ujistili, že Česko Kyjev v případě budoucího vstupu do NATO maximálně podpoří.

Skupina zemí NATO by mohla vyslat své vojáky na Ukrajinu, pokud členské státy na blížícím se summitu ve Vilniusu neposkytnou Kyjevu hmatatelné bezpečnostní záruky. Ukrajincům je proto nutné nabídnout cestu ke členství, aby se zabránilo eskalaci situace, řekl někdejší generální tajemník obranné aliance Anders Fogh Rasmussen listu The Guardian.