Rekordní podpora NATO: Členství chce 82 procent Čechů, voliči Motoristů a SPD se neshodnou
Česká veřejnost vnímá potřebu výdajů na obranu v souvislosti se závazky NATO. Více než čtvrtina lidí je toho názoru, že být součástí aliance je existenčním zájmem Česka a že s výdaji bychom se měli držet průměru členských zemí. Podobná skupina obyvatel volá po plnění dvou procent HDP, vyplývá z dubnového průzkumu společnosti STEM. Členství v NATO má od vstupu ČR do této struktury největší podporu. Z příznivců vládních subjektů jsou největšími podporovateli českého členství Motoristé.
Téma výdajů na obranu má v návaznosti na geopolitické dění stále větší místo v celospolečenské diskuzi. Vláda Andreje Babiše (ANO) nepovažuje plnění aliančních závazků skrze čísla hrubého domácího produktu (HDP) za klíčový faktor, její představitelé mluví spíše o tom, že jsou pro ně závazky důležité, ale je potřeba představit novou koncepci armády.
K TÉMATU: Ficův let do Moskvy. Trapné, ať tam zůstane, míní Ženíšek. S Ruskem musíme jednat, řekl Zaorálek.
Více než čtvrtina české populace (27 procent) je toho názoru, že být v NATO je existenčním zájmem země, takže bychom měli být zavázáni aliančními pravidly. Současně míní, že bychom se ohledně výše výdajů měli držet průměru spojeneckých zemí. Ten pro rok 2025 činil 2,76 procenta HDP, vyplývá z průzkumu STEM.
Další čtvrtina Čechů a Češek je pro to, aby se co možná nejdéle vydávala do tohoto sektoru aktuálně diskutovaná dvě procenta, jelikož více si prý státní kasa nemůže dovolit. Téměř jedna pětina lidí (17 procent) souhlasí s tím, že Česko svou obranu zanedbávalo, a proto je teď nutné vydávat nadprůměrný podíl HDP v rámci NATO. Stejná část společnosti naopak vnímá závazné navýšení výdajů za zbytečné a přála by si, aby peníze mířily jinam.
Čtěte také
Porušování pravidel NATO Češi nepodporují, míní analytik
Podle analytiků STEM se ale česká společnost shodne na členství v Severoatlantické alianci. Ta si udržuje mezi našimi obyvateli vysokou důvěru i napříč skupinami podle voličského klíče. Analytik STEM Jiří Táborský uvádí, že společnost výrazně důvěřuje NATO v otázce zajištění vnější bezpečnosti. „NATO zkrátka má u Čechů dobrý zvuk a porušování jeho pravidel nemá v Česku přílišnou podporu,“ tvrdí.
STEM také představil údaje týkající se toho, jak populace souhlasí s členstvím ČR v alianci. První data pocházejí z roku 1998 – tehdy šlo o nejmenší podporu ve výši 60 procent (jedná se o součet odpovědí „spíše ano“ a „určitě ano“). Naopak v dubnu 2026 s tímto postojem souhlasí 82 procent dotázaných, což je zatím nejvíce ze sesbíraných dat.
Čtěte také
Voliči vládních stran mají rozdílné pohledy na Česko v alianci
Každý druhý volič SPD (51 procent) by pak nechtěl být součástí struktury NATO. Každý pátý z této voličské skupiny (21 procent) to přímo odmítá, 30 procent s členstvím spíše nesouhlasí. Významně opačný trend pak panuje u příznivců Motoristů – 9 z 10 podporovatelů (91 procent) hodnotí členství jako kladné. V případě voličů ANO nesouhlasí s českou účastí ve světové organizaci pětina (22 procent).
Podle Táborského se ohledně postojů české veřejnosti v této oblasti potvrdila dlouholetá úvaha analytického týmu společnosti. „Tedy že Češi nejsou největšími jestřábi aliance a příliš velké investice do armády nechtějí, ale rozhodně nechtějí být na konci žebříčku či dokonce výdaje na obranu snižovat,“ vysvětlil.
Čtěte také
Průzkumu se účastnilo celkem 1315 respondentů starších 18 let, a to prostřednictvím online dotazování. Sběr dat proběhl od 22. do 30. dubna. „Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány srovnatelně reprezentativní metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů,“ dodávají autoři.
Během loňského summitu NATO státy přistoupily ke společnému závazku, že do roku 2035 navýší obranné výdaje na pět procent HDP, přičemž 3,5 procenta představují přímé výdaje, zbylých 1,5 procenta souvisí se sekundárními výdaji, o jejichž možném započítání se rozhoduje. Týkat se to může například infrastruktury či jiných sektorů.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pavel kvůli summitu NATO zatím žalobu nepodá. Babiš uvedl, kdy se o delegaci finálně rozhodne
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě. (Marek.Pausz@iprima.cz)
