Budova České národní banky v Praze Zdroj: CNN Prima NEWS
Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
ČNB také zvýšila lombardní sazbu o 1,25 procentního bodu na osm procent. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 1,25 procentního bodu na šest procent.
„Zvýšení úrokových sazeb je reakcí na pokračující výrazný nárůst inflačních tlaků v české ekonomice,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Další kroky se podle něj budou odvíjet od přicházejících nových informací a nových prognóz ČNB ohledně dalšího vývoje ekonomiky.
„Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou ČNB, přičemž jde o zcela nezbytnou podmínku pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky,“ dodal.
Za rizika působící ve prospěch růstu cen rada ČNB považuje vyšší růst cen doma i v zahraničí, prudké zdražení energií v souvislosti s obavami o zastavení dodávek z Ruska, slabší kurs koruny, hrozbu ukotvenosti inflačních očekávání a vývoj rozpočtové politiky. Nejistotami jsou podle guvernéra další vývoj války na Ukrajině a budoucí nastavení úrokových sazeb v zahraničí.
Hypotéky budou pro většinu domácností nedostupné
Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že měnovou politiku zpřísňují centrální banky v řadě zemí. „ČNB byla jednou z prvních bank, která vyhodnotila riziko vysoké inflace a začala rychle zvyšovat úrokové sazby. Na rozdíl od většiny ostatních zemí se totiž v Česku k výraznému vnějšímu nákladovému šoku přidal také silný poptávkový inflační tlak způsobený silnou fiskální stimulací ekonomiky a úsporami vytvořenými během pandemie. Třetím zásadním faktorem, který se nyní projevuje s rostoucí intenzitou ve vývoji inflace, jsou stoupající inflační očekávání,“ uvedl.
Právě vývoj inflačních očekávání v české ekonomice bude podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče pro ČNB důležitý pro rozhodování i v dalších měsících. „V tuto chvíli je těžké předjímat, zda se i v srpnu najde v bankovní radě většina hlasů pro zvýšení úrokových sazeb, každopádně lze ale předpokládat, že zvýšení sazeb bude doporučovat nová prognóza z dílny centrální banky,“ sdělil.
Nynější krok ČNB každopádně zdraží hypotéky. „Růst sazeb drasticky ovlivní hypoteční úvěry, které se pro velkou část domácností stanou nedostupné,“ uvedl hypoteční analytik ze společnosti Ušetřeno.cz Daniel Gorol. Na počátku roku stačilo domácnosti, aby měla celkový čistý příjem kolem 32 300 Kč pro dosažení třímilionové hypotéky při čtyřprocentním úroku. Nyní po zvýšení sazeb ČNB, kdy očekává, že hypotéky vzrostou k osmi procentům, bude domácnost potřebovat téměř 50 tisíc Kč. Měsíční splátka dosáhne 22 013 Kč, což je o 7 709 Kč více, než pokud by si hypotéku domácnost vzala na počátku roku,“ vypočetl pro splátky třímilionové hypotéky se splatností 30 let.
Sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby
Na předchozím měnovém jednání na počátku května rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Na konci března to bylo o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánoci stoupla sazba o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Aleš Michl a Ondřej Dědek, hlasovali pro sazby beze změny.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Středečního jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady, přičemž šlo o poslední měnověpolitické jednání pro stávajícího guvernéra Jiřího Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendu. Těm na konci června vyprší mandát. Novým guvernérem se stane stávající člen rady Aleš Michl, který již avizoval, že na dalším měnovém zasedání v srpnu navrhne stabilitu sazeb.
