Poslední rozloučení s hercem Karlem Fialou, který zemřel ve věku 95 let se v pátek uskutečnilo v krematoriu v pražských Strašnicích. Pohřeb kvůli koronavirovým opatřením probíhal v komornějším duchu a řada kolegů a kamarádů proto ani nedorazila.
Smuteční řeč pronesl Ladislav Županič, který byl jedním z mála herců, kteří se na obřadu objevili. Ostatní zůstali raději doma, kde na památku svého zesnulého kamaráda zapálili svíčku a zavzpomínali na něj v tichosti, tak jako herec a dabér slavné postavy Vinnetou Stanislav Fišer. Jak exkluzivně řekl CNN Prima NEWS, se smrtí kamaráda, ke kterému měl blízko, se těžko vyrovnává.
„Karla jsem měl velmi rád. Poprvé jsme spolu účinkovali někdy v roce 1994 v jedné westernového show pro děti a dospělé. Organizátor na Pierra Brice, který Vinnetoua ztvárnil, neměl peníze, a tak požádal mě, jestli bych tuto postavu jako jeho dabér nezahrál sám. Když mi následně vylíčil, že v programu vystoupí mimo jiné Jan Vyčítal s Greenhorns, Květa Fialová jako arizonská pěnice nebo Limonádový Joe Karel Fiala, rád jsem jeho nabídku přijal,“ prozradil.
Odezva lidí prý byla fantastická, a tak se s představením začalo jezdit po celé republice. Spolupráce trvala několik let a z Fialy a Fišera se stali nerozluční parťáci. „Byli jsme bezvadná parta, putovali od města k městu a náramně si to užívali. V roce 1995, kdy slavil sedmdesáté narozeniny, připravila pořádající agentura k jeho jubileu speciální turné na trase: Jihlava, Pelhřimov, Pacov, Vlašim, Pyšelka, Vestec, Sedlčany a Dobříš. Obdivoval jsem a v dobrém slova smyslu mu záviděl, jak ve svém věku řádil a nedal se zastavit. Zpíval, tančil, střílel z koltu a při kankánu s děvčaty křepčil jako dvacetiletý mladík. Návštěvníci se tím nechali strhnout do víru tance. On je svým výkonem dokázal nejen roztleskat, ale i roztančit. To byste museli vidět,“ zavzpomínal Stanislav Fišer.
Právě během tohoto turné viděl Karla Fialu dojatého. „Bylo to v Sedlčanech, kdy mu k narozeninám předali třípatrový sýrový dort a diváci skandovali jeho jméno... Karle, tam nahoře, děkuji ti za přátelství a krásné zážitky s tebou. Ať ti na věčnosti prach v koltech nikdy nezvlhne,“ vzkázal našim prostřednictvím Fišer, který na tom po zdravotní stránce není nejlépe. Před šestnácti lety kvůli rakovině hrtanu přišel o svůj nezaměnitelný hlas a hovoří pouze s pomocí přístroje. „Jsem nemocný, ale moc... Jsem na vozíku, málo vidím, psát rukou nemohu… To zdravíčko – už dlouho nevím, co to je,“ povzdechl si.
