Ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 40,3 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro úterní jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo financí (MF). Zákon o státním rozpočtu přitom očekával výnos z těchto mimořádných opatření ve výši 100 miliard korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tento týden uvedl, že výběr peněz bude nižší, než se čekalo, současně by ale podle něj měly být nižší výdaje na kompenzace vysokých cen energií, na které byly příjmy z mimořádných opatření určeny.
„V září loňského roku při schvalování státního rozpočtu na rok 2023 pracovalo MF s tehdejšími vysokými cenami energií, jejichž budoucí vývoj v letošním roce nebylo možné spolehlivě predikovat,“ sdělil mluvčí ministerstva Tomáš Weiss. Zdůraznil, že změna odhadovaného výnosu mimořádných příjmů neznamená prohloubení plánovaného schodku.
ČTĚTE TAKÉ: Havlíček: Vláda předvádí vrchol cynismu. V době, kdy má bojovat s inflací, ji prohlubuje
„Pro účely udržení navrženého deficitu státního rozpočtu 295 miliard korun nicméně zůstává klíčové, aby mimořádné příjmy pokryly mimořádné výdaje, tedy aby jejich poměr zůstal rozpočtově neutrální, což aktualizované odhady MF nyní potvrzují,“ uvedl Weiss. Potřeba kompenzací pro domácnosti a firmy by podle něj při současných cenách energií neměla mimořádné příjmy převýšit.
Pokles výběru mimořádných nástrojů jde zejména za daní z neočekávaných zisků, kterou stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zatímco schválený státní rozpočet předpokládal výběr 85 miliard korun, aktuální výpočet ministerstva financí očekává výnos 28 miliard korun.
Windfall tax se nepovedla. Vadí mi její provedení, vysvětluje ekonom Skořepa
Daň z mimořádného zisku ještě ani neprošla Poslaneckou sněmovnou a není tak jasné, v jaké podobě začne platit, kritice to ale nebrání. Podle ekonoma Michala Skořepy největší chyba spočívá v jejím celkovém nastavení. Období pro výpočet je moc krátké, nebere se v potaz inflace a ani neplatí například pro všechny banky, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Daň z neočekávaných zisků plánuje vláda uvalit na sektor bankovnictví, energetiky, petrolejářství a těžby fosilních paliv.
U odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny ministerstvo snížilo odhadovaný výnos na 12,3 miliardy korun z původně plánovaných 15 miliard. Podle údajů o plnění státního rozpočtu dotčené podniky do konce března na odvodu zaplatily 8,2 miliardy korun.
Materiály pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy očekávají pro letošek také zvýšení inkasa většiny daní. Výjimkou jsou spotřební daň z minerálních olejů a silniční daň. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů by se mělo snížit o 2,8 miliardy korun na 76,1 miliardy. Důvodem je zejména snížení spotřební daně na naftu, ke kterému stát přistoupil v reakci na růst cen pohonných hmot po ruské invazi na Ukrajinu. Výnos majetkových a silničních daní by se měl snížit na třetinu z loňských 1,8 miliardy korun, zejména v důsledku odpuštění silniční daně části vozidel.
Na dani z příjmu fyzických osob by měl stát vybrat 216,8 miliardy korun, zatímco loni to bylo 195,5 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu právnických osob by se mělo zvýšit na 255,1 miliardy korun z loňských 235,3 miliardy korun. Výnos daně z přidané hodnoty by měl vzrůst na 582,1 miliardy korun proti loňským 536,2 miliardy korun.
Daňové příjmy se odhadují na úrovni veřejných rozpočtů. Řada daní je přitom tzv. sdílených, což znamená, že výnosy z nich se rozdělují mezi státní rozpočet, obce a kraje. Schválený rozpočet pro letošní rok, který počítá s deficitem 295 miliard korun, předpokládá daňové příjmy 947,2 miliardy korun bez sociálního zabezpečení.
