360°, Michal Skořepa, Lukáš Kovanda - 26.10. v 21:30
Daň z mimořádného zisku ještě ani neprošla Poslaneckou sněmovnou a není tak jasné, v jaké podobě začne platit, kritice to ale nebrání. Podle ekonoma Michala Skořepy největší chyba spočívá v jejím celkovém nastavení. Období pro výpočet je moc krátké, nebere se v potaz inflace a ani neplatí například pro všechny banky, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Daň z neočekávaných zisků plánuje vláda uvalit na sektor bankovnictví, energetiky, petrolejářství a těžby fosilních paliv.
„Pro mě není ta daň z principu špatná, vadí mi spíš její provedení. Vláda při jejím výpočtu vychází pouze z předchozích čtyř let, což je velmi krátká doba na to, aby se dala určit průměrná výše zisku, který se bude danit,“ namítá Skořepa a dodává, že minimálně poslední dva roky covidu nejsou dobrým ukazatelem.
Období, podle kterého vláda určuje výši daně, ale není jedinou věcí, která Skořepovi vadí. „Nebere se v potaz ani inflace, není tam velikost toho daného sektoru,“ pokračuje v kritice. „Nejhorší je ta selektivnost. Základní myšlenka byla: Pojďme to uvalit na ty největší banky. To je pro všechny hrozně špatný signál. Nikdo neví, na koho vláda ukáže příště.“
Podle ekonoma Lukáše Kovandy je ale velice pravděpodobné, že si budou společnosti, zatížené daní z mimořádného zisku, chtít základ pro její výpočet snížit. „Myslím si, že odhad té částky, se kterou se počítá, to nepředpokládá,“ varuje před možnou reakcí postižených firem.
Jednou z možností, kterou by si banky daňový základ mohly snížit, by bylo zvýšení úrokových sazeb svým klientům. To by samo o sobě vláda vítala, podle Skořepy by to ale pomohlo zejména těm bohatším klientům. „Objemově to možná vyjde podobně. Ale různí lidé mají v bankách uložené různé množství peněz. A komu toho asi přibyde více?“ uzavírá.
Celou debatu ekonomů v pořadu 360° můžete zhlédnout v úvodním videu.
