Zemanova milost pro Kordysovy
Prezident Miloš Zeman vetoval koaliční novelu služebního zákona, jež má zrušit na ministerstvech funkce odborných náměstků i omezení počtu náměstků politických. Prezidentská kancelář to oznámila na svých webových stránkách. Návrh zákona tak poputuje zpět do Poslanecké sněmovny. Zástupci vládní pětikoalice Zemanovo veto s největší pravděpodobností přehlasují.
Zeman vyjádřil pochyby o tom, nakolik je předloha v souladu s požadavkem depolitizace a profesionalizace státní správy. Opět také kritizuje úpravu politických náměstků. Podle prezidenta nepatří do zákona o státní službě, když „v konečném důsledku jde o dobře placenou trafiku“.
Výrobci elektřiny zaplatí odvod z příjmů, schválili poslanci. Protiústavní, zlobí se ANO
Poslanecká sněmovna schválila odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny. Stát by na nich měl získat asi 80 miliard korun. Peníze pak mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Pro novelu, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, hlasovalo 80 poslanců ze 146 přítomných, opoziční kluby ANO a SPD návrh legislativy po celou dobu jednání kritizovaly – podle nich by mohl být proti ústavnímu pořádku.
O novele služebního zákona, jak ji navrhli předsedové pětice koaličních stran, bude znovu hlasovat Sněmovna ještě tento měsíc. Prezidentův postoj s ohledem na pohodlnou vládní většinu s největší pravděpodobností přehlasuje – stačí k tomu nejméně 101 ze 200 poslanců. Koalice má v plném počtu 108 poslanců.
Služební zákon je podle premiéra Petra Fialy (ODS) důležitý krok k lepšímu fungování státní správy. Veto prezidenta jsme připraveni přehlasovat. Předloha předpokládá také další změny ve státní službě. Týkají se například zavedení funkčního období pro vedoucí úředníky a zrychlení výběrových řízení na obsazení míst ve státní správě.
Jde o další prezidentské veto za uplynulých pár měsíců. V listopadu Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadilo mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla dřív přijata novela zákona o daních z příjmů. Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice veto přehlasovala a stvrdila novelu letošního státního rozpočtu, která zvyšuje schválený schodek z původních 280 miliard na 375 miliard korun.
Změny služebního zákona mají podle předkladatelů prohloubit odpolitizování státní služby tím, že stanoví jasnou hranici mezi politickým vedením ministerstev a jejich úřednickým aparátem. Sněmovní opozice i někteří koaliční senátoři ale mluvili o politizaci státní služby. Další výtky směřovaly například k možnému zvýšení nákladů na státní správu.
Změny na resortech
Z odborných náměstků, tedy náměstků pro řízení sekcí, se mají stát od příštího roku vrchní ředitelé sekcí. Novela zároveň zruší omezení, podle kterého může mít člen vlády nejvýše dva politické náměstky. Předkladatelé poukazují na to, že náměstek člena vlády nyní nemá významné pravomoci. V novém pojetí má představovat podle zdůvodnění „přemostění mezi politickou částí moci výkonné a mezi úřednickým a zásadně apolitickým aparátem“.
Zavedení pětiletého funkčního období vrchních ředitelů sekcí a dalších vedoucích státních úředníků má podle předkladatelů přinést vnitřní konkurenci a motivaci ke zvyšování úrovně služby. Státní správa by se navíc měla podle předlohy více otevřít pro odborníky zvenčí.
Zrychlení výběrových řízení na pozice ve státní službě chce koalice dosáhnout například zkrácením některých lhůt, elektronickou komunikací nebo rozšířením možností v omezení počtu uchazečů, kteří jsou přizváni na pohovor. Běžná úřednická místa by se obsazovala podle novely ve zjednodušeném výběrovém řízení. Předloha upravuje také služební studijní volno.
