Poslanecká sněmovna schválila odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny. Stát by na nich měl získat asi 80 miliard korun. Peníze pak mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Pro novelu, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, hlasovalo 80 poslanců ze 146 přítomných, opoziční kluby ANO a SPD návrh legislativy po celou dobu jednání kritizovaly – podle nich by mohl být proti ústavnímu pořádku.
Sněmovna ve stavu legislativní nouze projednávala vládní novelu energetického zákona, která zavádí odvody výrobců elektřiny z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Zákon vychází z evropského nařízení z letošního 6. října. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se na toto nařízení odkázal a citoval z něj, že vybrané peníze budou využity pouze na podporu konečných odběratelů elektřiny.
Jak na levnější elektřinu. Využíváním nízkého tarifu můžete ušetřit stovky korun
Stále více energetických dodavatelů zdražuje své produkty. Přesto ale někteří lidé mohou uspořit, aniž by museli primárně omezovat svou spotřebu. Využívat totiž mohou energii z nízkého tarifu, během kterého se platí méně. Nízký tarif ale není úplně pro všechny. Využívat ho například nemohou ti, kteří mají nízkou spotřebu. Jak tedy tento tarif funguje?
Odvod se bude podle ministerstva průmyslu vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince. Bude tvořit 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk.
Pro schválení zákona hlasovalo 80 přítomných koaličních poslanců. Klub opozičního hnutí ANO se při závěrečném hlasování většinově zdržel, stejně jako klub SPD. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová před závěrečným hlasováním uvedla, že její klub má podle ní pochybnosti, zda zákon není protiústavní. Podle ní není jasné, kolik peněz se nakonec vybere, ani kdo je bude vybírat.
Sněmovna mimo jiné odmítla návrh skupiny poslanců ANO, aby část výnosů z odvodů směřovala také obcím, městům a krajům v souladu s rozpočtovým určením daní.
Opoziční řečníci poukazovali například na to, že některé recepty radili vládě už na začátku roku, ale vláda s nimi přichází až nyní a chce je prosazovat v legislativní nouzi. Ministr Síkela ale argumentoval tím, že evropské nařízení bylo přijato až 6. října.
Opozice také vyjadřovala obavy z možného dvojího zdanění. Tuto obavu ale vyvraceli již v úterý v rozpočtovém výboru zástupci ministerstva financí. Odvod z prodeje elektřiny podle nich bude daňově uznatelným výdajem podle zákona o daních z příjmů.
Poslanec SPD Karel Sládeček řekl, že jeho klub tento vládní návrh nepodpoří. Podle jeho názoru jde o dvojí zdanění. Jako druhý argument uvedl, že se opět projednává narychlo a na poslední chvíli.
Nový rok a nová vlna zdražování energií, ale i navýšení důchodů. Na co se připravit?
Ačkoliv se zdražováním se Češi potýkají už nyní, další vlna udeří začátkem nového roku. V něm začne platit hned několik změn, které jsou však spojené i se značnými úlevami. Jednou z nich bude paušální daň nebo zvyšování důchodů. Spolu s tím ale dojde ke zdražení energií na cenový strop nebo také k vyšší ceně služeb České pošty.
Také místopředseda Sněmovny a bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poukazoval na problém s možným dvojím zdaněním, případně dvojím zatížením. Podle něj to může být v rozporu s ústavním pořádkem. Zástupci ministerstva financí však v úterý v rozpočtovém výboru vyjádřili přesvědčení, že dvojí zdanění, tedy odvod a daň z mimořádných zisků, by nemělo být možné.
Jak zastropování ovlivní ceny?
Takzvaný strop tržního příjmu bude zakotven přímo v zákoně. Pro větrné, solární, geotermální a vodní elektrárny bude představovat 180 eur (asi 4 400 korun) z prodeje jedné megawatthodiny elektřiny. Z plynného paliva z biomasy to bude 240 eur (asi 5 800 korun), z pevného paliva z biomasy 210 eur (asi 5 100 korun), z energetického využití odpadu s výjimkou biomasy 100 eur (asi 2 430 korun), z jaderné energie 70 eur (asi 1 700 korun), z minerálních olejů a z rašeliny 180 eur.
U hnědého uhlí bude sazba u zdrojů do instalovaného výkonu 140 MW činit 230 eur (asi 5 600 korun), nad 140 MW bude sazba 170 eur (asi 4 100 korun). Kurzy pro přepočet budou vycházet z úpravy v zákoně o daních z příjmů a odvíjet se budou od kurzu České národní banky. Nadměrným příjmem se pro účely odvodu bude rozumět kladný rozdíl mezi tržním příjmem a takzvaným stropem tržního příjmu za odvodové období.
