Děláme dost pro finanční zajištění budoucnosti našich dětí? Aneb čtěte, jaké chybě se vyhnout Zdroj: Profimedia.cz/ Yuliia Kaveshnikova / Alamy
Děláme dost pro finanční zajištění budoucnosti našich dětí? Aneb čtěte, jaké chybě se vyhnout
Spořit dětem pro lepší start v dospělosti, nebo nikoli? To je otázka, na kterou Češi nemají jednoznačnou odpověď. Část z nás se nad ní zatím nezamýšlela, jiná ji rovnou zavrhla s tím, že to není třeba. A poslední skupina je tou, která potomkům začne poctivě střádat. Při dobrém úmyslu ovšem mnohdy zapomíná na důležitou věc — stanovit, co se s penězi stane v případě rozvodu či úmrtí.
Zdroj: Profimedia.cz/ Yuliia Kaveshnikova / Alamy
Zajištění dítěte, případně jeho podporu v začátcích dospělého života si každý z nás představuje jinak. Nejčastější je v Česku pravidelné odkládání pevně dané částky, které mívá tyto podoby:
investiční spoření pro děti
stavební spoření pro děti
penzijní spoření pro děti
Jaká by měla být výsledná suma? Nejvíce rodičů se podle průzkumu společnosti Broker Consulting a výzkumné agentury Behavio shoduje na částce 200 tisíc korun. „Vypadá to, že v podpoře dětí tzv. „na startu života“ se názory rodičů nejen vyvíjejí v čase, ale i se postupně rozcházejí v postupně dorůstajících rodičovských generacích. Nicméně bez ohledu na to bohatnutí společnosti v posledních více než třech dekádách vede k tomu, že částka do začátku života věnovaná rodiči jejich dětem se v čase mírně zvyšuje, jakkoli si zachovává jistou střídmost,“ popisuje Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.
Průzkum společnosti Broker Consulting a agentury Behavio říká, že české rodiny mají v otázce spoření a výsledné sumy spíše skromnější očekávání. Na dotaz, jaká suma je na konci spořící doby dostačující, odpovídalo 2000 respondentů, z toho rodiči je 1074 z nich a to ve věkové skupině 25-65 let.
Na co při zakládání dětského spoření/investování ještě myslet?
Střádání peněz dětem velké části rodičů nejen dává jistotu budoucího zabezpečení a současně posiluje přesvědčení, že pro své potomky dělají maximum. „Pokud zhruba polovina rodičů má pocit, že pro finanční start svých dětí nedělá maximum, toto maximum je nejspíš myšleno nikoliv ve vztahu k finančním možnostem rodičů, nýbrž k finančním potřebám dětí. Posouzení finančních potřeb dětí je ale velice složité. Nastavení správného poměru mezi finanční podporou od rodičů a jejich tlakem na postupné zesilování role vlastní aktivity dítěte v podobě brigád a podobně patří k nejtěžším výchovným úkolům,“ doplňuje Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.
Podle průzkumu dětem na budoucnost spoří 35 % rodičů. Ideální je přitom podle většiny oslovených odkládání do jednoho tisíce korun měsíčně. Spoření ovšem může mít i méně tradiční podobu, jak říká Vít Hradil, hlavní ekonom investiční společnosti INVESTIKA:
I s relativně malými částkami lze za pár desetiletí dítěti naspořit poměrně zajímavý objem, byť asi ne tak velký, aby mu zlomově změnil život. Přesto se v domácnostech s napjatým rozpočtem může jednat o racionální volbu. Investice do lidského kapitálu, tedy například vzdělání, kvalitní stravy nebo zájmů, nabízí u dětí také velký výnos. Při omezeném rozpočtu je tedy nutné najít rozumnou rovnováhu.
A dodává: „Naopak u bohatších domácností je možné, že sice nespoří na dedikovaném účtu konkrétně pro dítě, ale rodinné finance standardně spravují a rozmnožují v jednom balíku a až dítě dospěje, jednoduše mu z něj nějaký významný obnos uloupnou. Svým způsobem mu tedy také spořili, byť ne přímo pod jeho jmenovkou.“
Zatím ovšem řešení financí pro děti nese spíš podobu pravidelného odkládání po malých částkách než darování jednorázové sumy. Otázkou zůstává, zda spořit či investovat. „Zatímco spoření pro děti u nás má dlouhou tradici, investování pro děti se teprve rozbíhá. Nicméně, poptávka rodičů po smysluplném zhodnocování dětských úspor je opravdu velká. I proto se v AKAT jako jednomu z hlavních témat věnujeme dětským investičním účtům, aby investování pro děti bylo co nejjednodušší a umožňovalo rodičům vytvořit dobré finanční základy pro děti,“ shrnuje Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky.
Většina rodičů, kteří chtějí své děti do budoucna finančně zabezpečit, se přitom rozhodne začít ihned nebo krátce po jejich narození. Řada z nich ovšem podle zmiňovaného průzkumu zapomíná určit, co by se s penězi stalo v případě rozvodu či úmrtí, jak upozorňuje Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.
Je celkem přirozené, že rodiče vedou delší dobu prostředky zamýšlené již jako úspory svých dětí, na své jméno a na svých účtech. Z právních i praktických důvodů je to pochopitelné. Že ale stále většina nemá vyřešen klíčový „okamžik přechodu“ z rodičů na děti, je znakem buď toho, že vše v rodinách funguje dobře na principu dohody, anebo toho, že předávané majetky nejsou ve své většině tak velké, aby bylo třeba do řešení tohoto přechodu investovat větší intelektuální, právní či praktické úsilí,
A Jana Brodani dodává: „Každý pátý rodič na to myslí, ale konkrétní řešení zatím nemá. Další přibližně pětina ji nepovažuje za téma, které by bylo nutné řešit, a zhruba každý šestý rodič přiznává, že o této situaci nikdy nepřemýšlel.“
Šest z deseti rodičů by úspory pro děti při výpadku příjmů nepoužilo, vyplývá dále z průzkumu společnosti Broker Consulting a výzkumné agentury Behavio. Ten ukázal, že většina z nich vnímá úspory jako určené dětem. Tři z deseti by je v případě nouze použili a později opět doplnili. Jen každý desátý rodič by částku naspořenou pro děti použil jako běžnou součást rodinné rezervy.
„O tom, že úspory pro děti jsou pro většinu rodičů téměř nedotknutelné, mám trochu pochybnosti, a hlavně si ani nemyslím, že je taková nedotknutelnost nutná. Svůj smysl může mít naopak dohoda s dítětem, že peníze určené pro něj budou využity na řešení těžké finanční situace rodiny, nicméně že následně bude rodina o to víc šetřit, aby danou sumu pro něj opět nahromadila. Klíčové samozřejmě je, jak vážná ta rodinná situace je a v jakém časovém horizontu se plánovalo využití úspor pro klíčovou fázi rozvoje dítěte, například jako podpora pro studium na vysoké škole,“ komentuje Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.
Mimochodem, ze zveřejněných dat dále vyplývá, že předání naspořených financí dětem, které mezitím dospěly, dává smysl ve chvíli osamostatnění. Peníze mohou sloužit ke studiu, při pořizování prvního bydlení či jako investice do začátku pracovní kariéry.
Jiná situace nastává v případě, že místo peněz mladá generace dostane část majetku, třeba dům či byt, které se obvykle předávají po dosažení 45 let. Nemovitosti ovšem bývají spíš součástí dědictví než podporou v počáteční fázi osamostatnění.
K zajištění nejsou potřeba jen samotné peníze
Pětina z dotázaných rovněž zastává názor, že potomky na prahu dospělosti není třeba jakkoli hmotně podporovat. To tvrdí převážně starší generace rodičů, jak dosvědčují fakta ze zmiňovaného průzkumu: Mezi rodiči ve věku 25-39 let to uvádí 13 % dotázaných, ve věkové skupině 50-65 let je to už více než čtvrtina. „Výsledek odráží jak reálné možnosti rodičů, tak i rozdíly v postojích. Mladší generace vnímá pomyslný odrazový můstek zásadněji a je i trochu ambicióznější ve svém přístupu. Nakonec bude záležet na tom, nakolik se jejich cíle podaří dlouhodobě skloubit s realitou rodinných rozpočtů,“ vysvětluje výsledky průzkumu Kryštof Rybáček ze společnosti Behavio.
Není to ovšem vždy jen přesvědčení, které rodiče vede k rozhodnutí dětem nespořit či neinvestovat. Důvod může být i ryze praktický, tedy nedostatek prostředků, které jednoduše nelze při chodu domácnosti postrádat. To ostatně uvedlo 45 % respondentů, dalších 27 % z nich uvedlo obtížné plánování budoucnosti.
Na čem se naopak shodla drtivá většina dotázaných rodičů (94 %) je fakt, že investicí do budoucna nejsou jen samotné peníze, ale také schopnost s nimi zacházet a tak rozvíjet vlastní samostatnost. Podobně se přitom účastníci průzkumu dívají na podporu vzdělání a rozvoj talentu. „Je velmi pozitivní vidět, že rodiče přikládají tak velký význam finanční gramotnosti a schopnosti dětí rozumět penězům. Zároveň si uvědomují, že investicí do budoucnosti dítěte není jen finanční pomoc, ale také vzdělání, rozvoj talentu, sport nebo čas a energie, které rodiče věnují výchově. Finanční start a rozvoj dítěte mají zkrátka dvě stránky. Když se podaří skloubit obě, dává to dětem mnohem lepší předpoklady pro spokojený a finančně stabilní život,“ říká Martin Novák, hlavní analytik společnosti Broker Consulting.
Na výsledky průzkumu v číslech se můžete podívat v následující fotogalerii:
