Češi věří třeba i tomu, že koronavirus byl vytvořen uměle v laboratoři. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Dvě pětiny lidí v Česku, kteří používají internet, považují řadu nepravdivých informací a konspirací o novém typu koronaviru za důvěryhodné. Nejvíce z nich, polovina, věří tomu, že virus byl uměle vyroben v laboratoři. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM, která jej provedla na přelomu ledna a února mezi 1 400 lidmi.
Kolem 40 procent z nich si myslí, že je koronavirus pro vládu zástěrkou ke kontrole občanů, a desetina věří, že očkování proti nemoci COVID-19 má vést ke kontrole populace pomocí mikročipů.
Papír už není podmínkou. Pro cestování mezi okresy stačí elektronické potvrzení
Potvrzení o účelu cesty mohou lidé předložit v elektronické i tištěné formě, uvedli v úterý policisté. Listinu ale preferují, kontrola je tak rychlejší a bezkontaktní. Přitom ještě v pondělí policie upozorňovala, že bude vyžadovat potvrzení na papíře. Prý se jedná o stejný doklad, jako je řidičský nebo občanský průkaz.
Důvěru v informace od vlády ztratilo od počátku epidemie koronaviru podle STEM 38 procent dotázaných. Přibližně pětina uvedla, že přestala věřit zpravodajství veřejnoprávních médií. Představitelům vlády jako zdroji informací o epidemii a vážnosti nemoci COVID-19 tak nyní důvěřuje 29 procent občanů, veřejnoprávním médiím v tomto ohledu věří 55 procent.
Největší důvěru, od více než 70 procent lidí, si uchovaly informace od imunologů, praktických lékařů a zdravotníků z nemocnic, kde se léčí covidoví pacienti.
Nedůvěra vede k nedodržování opatření
Nedůvěra v oficiální informace a dezinformovanost se přitom podle STEM promítají do toho, jak lidé dodržují základní protiepidemická opatření.
„Dezinformovanost společnosti a podezíravost ohledně epidemie je relativně velká. Zatím to nevede k tomu, že lidé masivně bojkotují opatření, aspoň podle deklarace, ale je to varovné, protože s postupem času to může nastat. Motivace k dodržování základních opatření u této skupiny je nízká a nevychází z porozumění situaci a jasného přesvědčení, ale spíše ze zvyku či společenské normy,“ uvedl spoluautor výzkumu Nikola Hořejš.
Důsledně nyní protiepidemická opatření podle svého vyjádření dodržuje 39 procent internetové populace. Dvě pětiny uvedly, že hodně, ale ne vždy úplně, a 14 procent, když jim to nečiní obtíže. Tři procenta je nedodržují z principu.
