Plošná dezinfekce prostor bývá podle expertů zbytečná. Zdroj: Profimedia.cz
Někteří lidé během pandemie pečlivě dezinfikují povrchy či každý předmět přinesený ze supermarketu, jak ale ukazují nejnovější studie, dělají to zbytečně. Možnost, že se člověk nakazí virem po kontaktu s kontaminovaným povrchem, se totiž podle expertů přeceňuje.
V počátcích koronavirové pandemie se věřilo, že virus zůstává na površích desítky hodin a jakýkoli kontakt s předmětem, kterého se dotkl infikovaný člověk, může mít fatální následky. Lidé tak dezinfikovali vše, čeho se dotkli, a čety uklízečů ve městech čistily zábradlí, lampy, tramvaje i autobusy. Podle nejnovějších výzkumů takový přístup ale vůbec není nutný.
Hassan Vally – epidemiolog z australské univerzity La Trobe – míní, že přenos infekce z povrchů už není takovým strašákem jako dřív. Riziko nákazy při manipulaci s kontaminovanými předměty určitě existuje, podle Vallyho se ale odvíjí od řady faktorů.
„Rád bych upozornil, že nejdůležitější je stále mytí rukou a dodržování osobní hygieny,“ řekl pro The Guardian. „Není nutné mýt každý povrch dvacetkrát za den, základem jsou čisté ruce a sociální distanc. Když jste nemocní, měli byste zůstat doma, abyste zastavili šíření viru. Infekce z povrchu určitě není nemožná, ale to riziko je relativně malé,“ doplnil.
Dezinfekce je platná v nemocnicích
Koronavirus se nejčastěji šíří pomocí kapének, malých infikovaných částic, které se dostávají do vzduchu, když člověk vydechuje, smrká nebo prská. Pokud tedy například nakažený zakašle přímo na nějaký předmět, například mobil, a někdo jiný se stejného předmětu do dvou hodin dotkne, riziko nákazy se zvětšuje. Ve chvíli, kdy ale nakažený jen prošel kolem inkriminovaného předmětu, možnost infekce je podle expertů malá.
Vally se domnívá, že používání rukavic a pravidelná dezinfekce prostor dává smysl v nemocnicích a jiných zdravotnických zařízeních. Že se to vyplatí i jinde, si lidé podle něj mysleli kvůli špatně interpretovaným vědeckým studiím, které testovaly šíření viru v laboratorních podmínkách.
Názor, že riziko přenosu viru z povrchu je nízké, má zastánce i v Česku. Tuzemští vědci zjišťovali výskyt koronaviru například na tlačítkách ve výtazích, madlech na eskalátorech, klikách na toaletě nebo třeba na nákupních košících a vozících v nákupním centru v Olomouci. A podle experta na molekulární genetiku Omara Šerého koronavirus nikde nenašli.
„Infikovat se nemohl z povrchu nikdo. Prošlo tam mnoho tisíc lidí za den a schválně se tam neuklízelo. Uklízečky přišly až po naší večerní návštěvě, takže výsledek pokládám za velmi relevantní,“ popsal pro CNN Prima NEWS výzkum Šerý.
