dezinformace

Ukrajina zveřejnila seznam osob, které podle ní šíří v zahraničí ruskou propagandu a dezinformace. Na černé listině se mimo jiné objevil i bývalý předseda slovenské vlády Robert Fico. Ten v posledních měsících pravidelně odmítá dodávky zbraní na Ukrajinu a kritizuje zejména ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ocitli se na ní také představitelé francouzské krajní pravice Marine Le Penová a Éric Zemmour, někteří významní politici USA a obsahuje i českou stopu.

Exstarosta islandské metropole Jón Gnarr je autorem globálně úspěšného bestselleru Jak jsem se stal primátorem Reykjavíku a chtěl změnit svět. Volby vyhrál v roce 2010 s recesistickým seskupením Nejlepší strana (Besti Flokkurinn), dnes je spisovatelem na volné noze a udivuje ho, jak velká část islandské společnosti naslouchá Kremlu. „Bohužel, tito moji spoluobčané považují veřejnoprávní média na Islandu za pouhou západní propagandu,“ říká pro CNN Prima NEWS.

Opravdu je ruský prezident Vladimir Putin vážně nemocný, nebo už dokonce mrtvý? „Slyšel jsem, že tyhle fámy šíří sami Rusové, aby dali Západu falešnou naději,“ řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák. Za daleko důležitější věc než Putinovo zdraví považuje debaty, co by se stalo, pokud by současná ruská hlava státu skutečně neexistovala.

Dezinformace jsou hojně šířené a v době války na Ukrajině či pandemie koronaviru to platí ještě více. Mocně se objevují například u nás a také na Slovensku. Situace u našich východních sousedů je natolik závažná, že si jí všimli i američtí kongresmani. Ti nyní apelují na internetovou společnost Meta, provozovatele sociální sítě Facebook či Instagram, aby s dezinformacemi na svých platformách na Slovensku něco dělala.

Jedním z účelů ruské invaze má být podle prokremelské propagandy mimo jiné i denacifikace Ukrajiny. Moskva v tomto ohledu často zmiňuje proslulý pluk Azov, který označuje za neonacistický. Členové této jednotky považují taková tvrzení za lživá. Podle ukrajinského průzkumníka Alexeje, který do pluku vstoupil už v roce 2014, se jako nacisté chovají spíš Rusové.

Policie vyšetřuje případ ženy, kterou v Brně podle jejích slov měli napadnout Ukrajinci. Incident se měl odehrát před několika dny. O údajném loupežném přepadení žena informovala na sociálních sítích a její výpověď sdílely tisíce lidí. Web bojující proti dezinformacím tvrdí, že si autorka celý příběh nejspíš vymyslela.

Chatovací robot, informační rozcestníky i posílený boj proti dezinformacím. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu prošla sociální síť Facebook a chatovací aplikace WhatsApp několika změnami, které mají pomoci lidem zasaženým válkou i neziskovým organizacím při organizování humanitárních aktivit. Společnost Meta, za kterou stojí Mark Zuckerberg, se více opřela do boje s dezinformacemi, podle analýz jsou ale šiřitelé proruské propagandy stále o krok napřed.

Během interpelací ve Sněmovně došlo na střet poslance SPD Jaroslava Bašty a premiéra Petra Fialy (ODS) ohledně „udávání“ občanů za šíření dezinformací o válce na Ukrajině. Bašta osočil vládu, že se inspiruje praktikami Němců z roku 1939. Fiala se vůči výroku razantně ohradil, připustil však, že původní formulace na webu vládní iniciativy nebyla šťastná.

Mezi vládou a opozicí panují v posledních měsících neshody ohledně toho, jak bojovat s proruskými dezinformacemi, které se šíří do kyberprostoru. Poslanec Patrik Nacher (za ANO) v nedělní Partii na CNN Prima NEWS nesouhlasil s rozhodnutím kabinetu vytvořit speciální protidezinformační web, který mimo jiné nabádá veřejnost k nahlašování lživých zpráv. Nacher si za své výroky vysloužil ostrou kritiku od poslance Jakuba Michálka (Piráti).

Masivní dezinformace, narušování kyberprostoru i další útoky. Bezpečnostní informační služba (BIS) varovala před aktivitami ruských špionů na českém území. Podle jejího šéfa Michala Koudelky se nová vlna agentů z Moskvy může nacházet i mezi ukrajinskými uprchlíky.

Rusko k dosažení svých cílů využívá propagandu, pomocí níž se před vlastním lidem i zbytkem světa snaží obhájit vojenskou invazi na Ukrajinu. Mezi „hlásné trouby Kremlu“ patří i ženské trio, které se v Rusku těší velké popularitě – konkrétně Marija Zacharovová, Olga Skabejevová a Margarita Simonjanová.

Populární vojenský simulátor Arma 3 se opět stal obětí internetových dezinformací a válečné propagandy. Záběry z české hry se objevily na sociálních sítích v souvislosti s válkou na Ukrajině. Podle vývojářů z tuzemského studia Bohemia Interactive nejde zdaleka o první případ, boj s dezinformační scénou ale není jednoduchý. „Za každé stažené video se vyrojilo pět dalších,“ řekl PR manažer Pavel Křížka v reportáži herního pořadu CNN Prima Gaming.