jaderné zbraně

Írán má kapacity obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců. Pro stanici CBS News to řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Izraelské a americké údery proti íránským jaderným zařízením podle něj nedokázaly zničit vše. Zřejmě tak bude nutné vrátit se k jednacímu stolu. Grossiho slova jsou v rozporu s opakovanými tvrzeními prezidenta USA Donalda Trumpa, který tvrdí, že americké údery zcela a totálně zničily zařízení na obohacování uranu.

Americký bombardér B-2 Spirit je asi nejdražší vojenské letadlo, které kdy vstoupilo do řadové služby. Každý z jedenadvaceti exemplářů přišel na víc než dvě miliardy dolarů. „Neviditelný“ letoun, jehož prototyp poprvé vzlétl 17. července 1989, tak trochu doplatil na konec studené války. Podle původních plánů mělo totiž výrobní linky opustit 130 strojů, nakonec ale Pentagon objednal necelou šestinu, mezi kterou se rozpočítaly enormní náklady na vývoj. Schopnosti netradičně vypadajícího bombardéru se ovšem využily nejen během války v Jugoslávii, ale také dříve na Blízkém východě či nyní – při útoku na íránská jaderná zařízení.

Írán má už teď dostatek obohaceného uranu na to, aby teoreticky vyrobil nejméně deset atomových bomb. Informoval o tom německý Bild s tím, že izraelský útok na íránské jaderné kapacity znamená pro nukleární program Teheránu velkou ránu. Na opravu prý Írán potřebuje několik měsíců.

Před 110 lety se narodil generál Moše Dajan, jeden z nejbrilantnějších vojenských myslitelů 20. století, zásadní postava izraelské historie. Bojoval celkem v šesti válkách. Byl náčelníkem generálního štábu i ministrem, hrdinou šestidenní války, ale i mužem, kterému krajani zazlívali, že podcenil Araby před válkou jomkipurskou. Právě během ní navrhoval použití jaderných zbraní. Pokud by k němu došlo, mohl v kulisách studené války nastat dominový efekt atomového armageddonu, který by zřejmě smetl i nás.

Přesně před patnácti lety podepsal někdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv se svým americkým protějškem Barackem Obamou v Praze dohodu START III o snižování počtu jaderných zbraní. Tehdy veselý a usměvavý muž vystupoval jako umírněný a o poznání racionálnější politik než Vladimir Putin. V posledních letech se Medveděv naopak profiluje spíš jako zuřivý pes a blouznící fanatik, který je mnoha západním představitelům i médiím pro smích.

Americký prezident Donald Trump ve víkendovém rozhovoru pro Fox News varoval před hrozbou jaderných zbraní. Zatímco jeho předchůdce Joe Biden se podle Trumpových slov pomýleně věnoval klimatické krizi, on vidí největší nebezpečí v možné válečné apokalypse. „Monstrózní atomovky vám dnes ustřelí hlavu míle a míle a míle daleko,“ řekl v interview.

Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku o evropské partnery, řekl ve středu v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu.

Jaké bezpečnostní záruky by měla Ukrajina dostat od západních zemí, aby mohl být případný mír s ruským agresorem skutečně trvalý? Touto otázkou se nyní zabývají evropští lídři i ukrajinští politici. Například podle tamního poslance Romana Kostěnka musí být bezpečnostní záruky velmi konkrétní, přičemž by měly zahrnovat i připravenost Francie a Velké Británie použít jaderné zbraně proti Rusku.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se podle listu The Jerusalem Post zabývá možností lepšího vyzbrojení Izraele, aby teoreticky dokázala přerušit íránský jaderný program. Ve hře je údajně i zaslání jedné z nejsilnějších bomb světa, zvláštní Trumpův vyslanec pro Blízký východ zatím informaci odmítá.

Nenápadným, ale mimořádně důležitým momentem inaugurace amerických prezidentů je předávka nukleárního kufříku. Joe Biden ho bude moci použít ještě kdykoli před polednem 20. ledna, poté ale pravomoci přejdou na Donalda Trumpa. List Time upozornil, že jaderný kufřík je neustále v přímé blízkosti prezidenta.

Ruský prezident Vladimir Putin zmínil ve svém projevu i balistickou střelu Orešnik. Podle politického geografa Vladimíra Baara jde ale hlavně o propagandistický krok. „Jde také o vzkaz staronovému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS. Bezpečnostní expert Josef Kraus hovoří o změně jaderné doktríny, která prý pro Rusy není „bernou mincí“.

Dvě velmoci tu na sebe už skoro míří jadernými zbraněmi, blížíme se ke stavu podobnému karibské krizi z roku 1962, řekl v pořadu 360° na spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just. Komentoval tak možné dopady rozhodnutí prezidenta USA Joe Bidena, který podle listu The New York Times povolil Ukrajině použít americké střely dlouhého doletu proti vojenským cílům přímo v Rusku. Konflikt se nyní podle něj může rychle vyostřit.