Muž, který přežil atomovou bombu v Nagasaki: Byla to noční můra. Lidem visela kůže z rukou
Bylo to líné dopoledne. Letecké sirény odezněly a život v japonském městě Nagasaki se dal opět do pohybu. Tehdy desetiletý Seiičiro Mise netušil, že bude svědkem jedné z největších válečných katastrof novodobé historie. A že nyní, 80 let od výbuchu „Tlouštíka“, bude společně s dalšími Japonci známý především jako „hibakuša“ – přeživší atomové bomby. S redakcí CNN Prima NEWS se podělil o svůj tragický příběh, který obrátil jeho život vzhůru nohama. S následky nukleární katastrofy musí žít dodnes.
Neúspěch úderů Izraele a USA? Írán může obnovit obohacování uranu za pár měsíců, tvrdí expert
Írán má kapacity obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců. Pro stanici CBS News to řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Izraelské a americké údery proti íránským jaderným zařízením podle něj nedokázaly zničit vše. Zřejmě tak bude nutné vrátit se k jednacímu stolu. Grossiho slova jsou v rozporu s opakovanými tvrzeními prezidenta USA Donalda Trumpa, který tvrdí, že americké údery zcela a totálně zničily zařízení na obohacování uranu.
Neviditelný rozsévač zkázy. Co umí bombardér B-2, se kterým Američané zaútočili na Írán?
Americký bombardér B-2 Spirit je asi nejdražší vojenské letadlo, které kdy vstoupilo do řadové služby. Každý z jedenadvaceti exemplářů přišel na víc než dvě miliardy dolarů. „Neviditelný“ letoun, jehož prototyp poprvé vzlétl 17. července 1989, tak trochu doplatil na konec studené války. Podle původních plánů mělo totiž výrobní linky opustit 130 strojů, nakonec ale Pentagon objednal necelou šestinu, mezi kterou se rozpočítaly enormní náklady na vývoj. Schopnosti netradičně vypadajícího bombardéru se ovšem využily nejen během války v Jugoslávii, ale také dříve na Blízkém východě či nyní – při útoku na íránská jaderná zařízení.
Izraelský Žižka chtěl na Araby hodit atomovku. Na cynického hrdinu křičeli i vlastní lidé „vrahu“
Před 110 lety se narodil generál Moše Dajan, jeden z nejbrilantnějších vojenských myslitelů 20. století, zásadní postava izraelské historie. Bojoval celkem v šesti válkách. Byl náčelníkem generálního štábu i ministrem, hrdinou šestidenní války, ale i mužem, kterému krajani zazlívali, že podcenil Araby před válkou jomkipurskou. Právě během ní navrhoval použití jaderných zbraní. Pokud by k němu došlo, mohl v kulisách studené války nastat dominový efekt atomového armageddonu, který by zřejmě smetl i nás.
Medveděv a jeho radikální proměna. Z přítele Západu se stal zuřivý pes a fanatik
Přesně před patnácti lety podepsal někdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv se svým americkým protějškem Barackem Obamou v Praze dohodu START III o snižování počtu jaderných zbraní. Tehdy veselý a usměvavý muž vystupoval jako umírněný a o poznání racionálnější politik než Vladimir Putin. V posledních letech se Medveděv naopak profiluje spíš jako zuřivý pes a blouznící fanatik, který je mnoha západním představitelům i médiím pro smích.
Evropa by měla být připravena použít jaderné zbraně proti Rusku, říká ukrajinský poslanec
Jaké bezpečnostní záruky by měla Ukrajina dostat od západních zemí, aby mohl být případný mír s ruským agresorem skutečně trvalý? Touto otázkou se nyní zabývají evropští lídři i ukrajinští politici. Například podle tamního poslance Romana Kostěnka musí být bezpečnostní záruky velmi konkrétní, přičemž by měly zahrnovat i připravenost Francie a Velké Británie použít jaderné zbraně proti Rusku.
Baar: Ruská raketa Orešnik je vzkazem Trumpovi. Jaderná doktrína nic neznamená, míní Kraus
Ruský prezident Vladimir Putin zmínil ve svém projevu i balistickou střelu Orešnik. Podle politického geografa Vladimíra Baara jde ale hlavně o propagandistický krok. „Jde také o vzkaz staronovému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS. Bezpečnostní expert Josef Kraus hovoří o změně jaderné doktríny, která prý pro Rusy není „bernou mincí“.
