jaderné zbraně

Americký prezident Donald Trump ve víkendovém rozhovoru pro Fox News varoval před hrozbou jaderných zbraní. Zatímco jeho předchůdce Joe Biden se podle Trumpových slov pomýleně věnoval klimatické krizi, on vidí největší nebezpečí v možné válečné apokalypse. „Monstrózní atomovky vám dnes ustřelí hlavu míle a míle a míle daleko,“ řekl v interview.

Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku o evropské partnery, řekl ve středu v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu.

Jaké bezpečnostní záruky by měla Ukrajina dostat od západních zemí, aby mohl být případný mír s ruským agresorem skutečně trvalý? Touto otázkou se nyní zabývají evropští lídři i ukrajinští politici. Například podle tamního poslance Romana Kostěnka musí být bezpečnostní záruky velmi konkrétní, přičemž by měly zahrnovat i připravenost Francie a Velké Británie použít jaderné zbraně proti Rusku.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se podle listu The Jerusalem Post zabývá možností lepšího vyzbrojení Izraele, aby teoreticky dokázala přerušit íránský jaderný program. Ve hře je údajně i zaslání jedné z nejsilnějších bomb světa, zvláštní Trumpův vyslanec pro Blízký východ zatím informaci odmítá.

Nenápadným, ale mimořádně důležitým momentem inaugurace amerických prezidentů je předávka nukleárního kufříku. Joe Biden ho bude moci použít ještě kdykoli před polednem 20. ledna, poté ale pravomoci přejdou na Donalda Trumpa. List Time upozornil, že jaderný kufřík je neustále v přímé blízkosti prezidenta.

Ruský prezident Vladimir Putin zmínil ve svém projevu i balistickou střelu Orešnik. Podle politického geografa Vladimíra Baara jde ale hlavně o propagandistický krok. „Jde také o vzkaz staronovému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS. Bezpečnostní expert Josef Kraus hovoří o změně jaderné doktríny, která prý pro Rusy není „bernou mincí“.

Dvě velmoci tu na sebe už skoro míří jadernými zbraněmi, blížíme se ke stavu podobnému karibské krizi z roku 1962, řekl v pořadu 360° na spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just. Komentoval tak možné dopady rozhodnutí prezidenta USA Joe Bidena, který podle listu The New York Times povolil Ukrajině použít americké střely dlouhého doletu proti vojenským cílům přímo v Rusku. Konflikt se nyní podle něj může rychle vyostřit.

Spojené státy v současnosti posilují bezpečnostní a strategické vazby s partnery v Asii a Pacifiku kvůli obavám z budoucího střetu s Čínou. Analýza webu The Diplomat ale upozorňuje, že partneři nebudou brát USA vážně, dokud nevyrovnají spor s Marshallovými ostrovy. Washington v oblasti podnikal za studené války brutální jaderné testy.

Írán v noci na středu už podruhé v letošním roce zaútočil na Izrael, tentokrát úder předem neavizoval. Odplata židovského státu přijde podle odborníků do několika dnů. Analytik CNN popsal, jak bude vypadat. Při přímém střetu Izraele a Íránu by se potkaly dvě naprosto odlišné armády.

Prezident Vladimir Putin na setkání Bezpečnostní rady Ruska varoval Západ před změnou jaderné doktríny, podle které by Moskva reagovala nukleárním útokem i na úder konvenční zbraní. Podle webu Sky News se jedná o nebývale konkrétní hrozbu, jejíž možné dopady bude muset Západ v čele s USA prozkoumat.

Rusko tolikrát v minulosti hrozilo použitím jaderných zbraní v případě západní provokace, že mu tato strategie už přestává přinášet ovoce. S odvoláním na ruské představitele o tom informoval list The Washington Post. Podle něj chce Moskva eskalovat válku konkrétními kroky, aby si získala respekt.

Ohořelá pustina, zkroucená těla, trosky plné spáleného masa. Ve chvíli, kdy 9. srpna 1945 v poledne kroužil nad přístavním městem Nagasaki americký bombardér B-29 Bockscar nesoucí atomovou bombu, už bylo pro více než 70 tisíc lidí pozdě. Většina z nich zemřela okamžitě, další v následujících letech. „A my, kteří jsme přežili, budeme jednoho dne všichni mrtví. Musím svůj příběh předat dál. Člověk a jaderné zbraně nemohou existovat společně,“ uvedla ve své zpovědi jedna z přeživších Japonek. Ve spolupráci s organizacemi Nihon Hidankjó a Městským archivem Nagasaki přinášíme zpovědi těch, kteří přežili jadernou apokalypsu.