jaderné zbraně

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se podle listu The Jerusalem Post zabývá možností lepšího vyzbrojení Izraele, aby teoreticky dokázala přerušit íránský jaderný program. Ve hře je údajně i zaslání jedné z nejsilnějších bomb světa, zvláštní Trumpův vyslanec pro Blízký východ zatím informaci odmítá.

Nenápadným, ale mimořádně důležitým momentem inaugurace amerických prezidentů je předávka nukleárního kufříku. Joe Biden ho bude moci použít ještě kdykoli před polednem 20. ledna, poté ale pravomoci přejdou na Donalda Trumpa. List Time upozornil, že jaderný kufřík je neustále v přímé blízkosti prezidenta.

Ruský prezident Vladimir Putin zmínil ve svém projevu i balistickou střelu Orešnik. Podle politického geografa Vladimíra Baara jde ale hlavně o propagandistický krok. „Jde také o vzkaz staronovému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS. Bezpečnostní expert Josef Kraus hovoří o změně jaderné doktríny, která prý pro Rusy není „bernou mincí“.

Dvě velmoci tu na sebe už skoro míří jadernými zbraněmi, blížíme se ke stavu podobnému karibské krizi z roku 1962, řekl v pořadu 360° na spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just. Komentoval tak možné dopady rozhodnutí prezidenta USA Joe Bidena, který podle listu The New York Times povolil Ukrajině použít americké střely dlouhého doletu proti vojenským cílům přímo v Rusku. Konflikt se nyní podle něj může rychle vyostřit.

Spojené státy v současnosti posilují bezpečnostní a strategické vazby s partnery v Asii a Pacifiku kvůli obavám z budoucího střetu s Čínou. Analýza webu The Diplomat ale upozorňuje, že partneři nebudou brát USA vážně, dokud nevyrovnají spor s Marshallovými ostrovy. Washington v oblasti podnikal za studené války brutální jaderné testy.

Írán v noci na středu už podruhé v letošním roce zaútočil na Izrael, tentokrát úder předem neavizoval. Odplata židovského státu přijde podle odborníků do několika dnů. Analytik CNN popsal, jak bude vypadat. Při přímém střetu Izraele a Íránu by se potkaly dvě naprosto odlišné armády.

Prezident Vladimir Putin na setkání Bezpečnostní rady Ruska varoval Západ před změnou jaderné doktríny, podle které by Moskva reagovala nukleárním útokem i na úder konvenční zbraní. Podle webu Sky News se jedná o nebývale konkrétní hrozbu, jejíž možné dopady bude muset Západ v čele s USA prozkoumat.

Rusko tolikrát v minulosti hrozilo použitím jaderných zbraní v případě západní provokace, že mu tato strategie už přestává přinášet ovoce. S odvoláním na ruské představitele o tom informoval list The Washington Post. Podle něj chce Moskva eskalovat válku konkrétními kroky, aby si získala respekt.

Ohořelá pustina, zkroucená těla, trosky plné spáleného masa. Ve chvíli, kdy 9. srpna 1945 v poledne kroužil nad přístavním městem Nagasaki americký bombardér B-29 Bockscar nesoucí atomovou bombu, už bylo pro více než 70 tisíc lidí pozdě. Většina z nich zemřela okamžitě, další v následujících letech. „A my, kteří jsme přežili, budeme jednoho dne všichni mrtví. Musím svůj příběh předat dál. Člověk a jaderné zbraně nemohou existovat společně,“ uvedla ve své zpovědi jedna z přeživších Japonek. Ve spolupráci s organizacemi Nihon Hidankjó a Městským archivem Nagasaki přinášíme zpovědi těch, kteří přežili jadernou apokalypsu.

Bylo to líné dopoledne. Letecké sirény odezněly a život v japonském městě Nagasaki se dal opět do pohybu. Tehdy desetiletý Seiičiro Mise netušil, že bude svědkem jedné z největších válečných katastrof novodobé historie. A že nyní, 79 let od výbuchu „Tlouštíka“, bude společně s dalšími Japonci známý především jako „hibakuša“ – přeživší atomové bomby. S redakcí CNN Prima NEWS se podělil o svůj tragický příběh, který obrátil jeho život vzhůru nohama. S následky nukleární katastrofy musí žít dodnes.

Ukrajinský poradce ministra vnitra Anton Geraščenko upozornil na síti X na slova ruského propagandisty Sergeje Mardana, která interpretuje jako výzvu, aby Rusko zasáhlo jadernými zbraněmi vlastní Kurskou oblast. Mardan podle listu The Sun reagoval ostrými slovy na vpád ukrajinských vojáků do ruského pohraničí.

Možná to bude znít překvapivě, válka na Ukrajině ale vstupuje do ještě nebezpečnější fáze. Alespoň podle posledních prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, který varuje Západ i „malé evropské státy“ včetně Česka, aby ve vojenské podpoře Kyjeva nezacházely moc daleko, nebo Kreml může přistoupit k jaderné odvetě.