Polsko nezavře důl Turów
Polsko nezavře svůj hnědouhelný důl Turów ležící nedaleko hranic s Českem a udělá vše, aby fungoval do roku 2044. Řekl to premiér Mateusz Morawiecki. „Žádný soud v Bruselu nám nebude říkat, co je energetická bezpečnost,“ pronesl politik podle webu polského rozhlasu při návštěvě Turówa. Ještě dříve Morawiecki odmítl rozhodnutí varšavského soudu z 31. května o nutnosti zastavení těžby.
Polský rozhlas připomněl, že Polska Grupa Energetyczna (PGE), které důl a přilehlá elektrárna patří, již ohlásila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.
Morawiecki na sociální síti napsal, že vláda nesouhlasí s „bezprávím“, tedy s verdiktem varšavského soudu vydaném na základě stížnosti německého města Žitava, české a německé pobočky Greenpeace a nadace Franka Bolda. „Nemůžeme to splnit a uděláme vše, abychom toto rozhodnutí zrušili,“ dodal Morawiecki.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bizarní moment při taneční soutěži: Aktivisté vtrhli na parket, mladíka sestřelila kamera
Důl a přilehlá elektrárna podle vlády pokrývají osm procent polské spotřeby elektřiny. Pokud by varšavský verdikt vstoupil v platnost, těžba uhlí v dole by po roce 2026 ustala. Letos v únoru polské úřady vydaly povolení pokračovat v těžbě až do 27. dubna 2044. Proti pokračování těžby jsou němečtí a čeští ochránci přírody, kteří tvrdí, že tato činnost ohrožuje životní prostředí. Polská vláda podobné výtky odmítá a tvrdí, že jsou nepravdivé, napsala Gazeta.pl.
Premiér: Důl je příliš významný
Morawiecki přímo na místě podle rozhlasu prohlásil, že Turów je příliš významný důl a vláda jej nedovolí uzavřít. „Uděláme vše, aby do roku 2044 důl normálně fungoval. Zaměstnanci dolu zajišťují elektrický proud pro celý region,“ řekl. Tvrdil také, že stačí ovládnout část politických elit, aby sloužily cizím zájmům. „V Polsku máme důl Turów, ale podobné jsou v Česku a Německu. A kde jsou ti, co bojují za ekologii?“ ptal se.
Premiér zároveň obvinil „proněmeckou“ liberální opozici, že hodlá důl uzavřít na základě soudního rozhodnutí, zatímco nynější vláda si myslí, že nelze splnit rozhodnutí, které nebere zřetel na zájem země, ale na cizí zájmy. A to premiér pokládá za bezpráví.
Polsko čekají na podzim parlamentní volby, ve kterých vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) bude bojovat o třetí mandát za sebou. „Máme pokračující klimatickou krizi, a proto by měl být Turów, stejně jako ostatní zastaralé uhelné elektrárny, odstaven nejpozději v roce 2030,“ uvedla podle agentury Reuters Anna Meresová z Greenpeace.
Milionové pokuty denně
V únoru 2021 Česko kvůli rozšíření těžby v Turówě zažalovalo Polsko u Soudního dvora EU, jehož generální advokát dal žalobě loni v únoru za pravdu. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv dolu na životní prostředí. Soudní dvůr EU rozhodl v květnu 2021, že Polsko musí těžbu okamžitě zastavit. Polsko to odmítlo a Soudní dvůr EU mu kvůli tomu v září 2021 vyměřil pokutu půl milionu eur (přes 12 milionů korun) denně.
Jednání Prahy a Varšavy nakonec loni v únoru vyústilo v podpis česko-polské dohody, podle které Polsko jako náhradu za škody způsobené těžbou vyplatilo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,06 miliardy korun) a ČR žalobu stáhla. Česká republika má díky této dohodě podle premiéra Petra Fialy (ODS) dostatečné garance, že těžba v polském hnědouhelném dole Turów nepoškozuje tamější životní prostředí.
„Je tu celá řada garancí, že důl nepoškozuje zájmy České republiky a zájmy našich občanů,“ uvedl ve středu předseda vlády s tím, že v příštích měsících se ukáže, zda přijatá opatření dobře fungují. Dosavadní informace ukazují, že očekávaný efekt s velkou pravděpodobností přinesou, dodal.
„Mezivládní smlouvou jsme dosáhli toho, že Polsko garantuje dodržování limitů životního prostředí, jako je prašnost, hluk, stav podzemních vod. Přispěla k tomu, že máme poprvé v historii možnost tu situaci ovlivňovat, přičemž uhlí se tam těží více než 70 let,“ řekl k tomu v pořadu K věci na CNN Prima NEWS hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Podle ekologických organizací ale dohoda nechrání české občany před ztrátou vody.
