Města se potýkají s nedostatkem hrobových míst. Řešením může být loučka či svítící strom
Dým nad kulturním dědictvím. Které památky v nedávné době skončily v plamenech? Zdroj: Profimedia.cz
Dým nad kulturním dědictvím. Které památky v nedávné době skončily v plamenech? Zdroj: Profimedia.cz
Zkázu historických památek lidé vnímají jako ztrátu kulturního dědictví. Když loni vzplála katedrála Notre-Dame, tragédie se emočně dotkla nejen Francouzů, ale i ostatních národů po celém světě. Stejný scénář se opakoval, když v sobotu plameny zachvátily katedrálu v Nantes. Které další světové památky potkal podobně smutný osud?
Francii se tragické požáry nevyhýbaly ani v minulosti. Během lednové noci roku 2003 na východě země vzplanul zámek Lunéville z 18. století, který je kvůli svému vzhledu častokrát připodobňován ke slavnému zámku ve Versailles. Požár tehdy zpustošil knížecí byty a plameny se dostaly přes půdu až na střechu jihovýchodního křídla struktury. Živel nakonec zničil také královskou kapli.
Zámek se rekonstruuje prakticky dodnes, renovace královské kaple skončila v roce 2010. Příčinou požáru byla pravděpodobně porucha v elektrickém rozvodu.
V březnu roku 2012 vypukl požár na slovenském hradě Krásna Horka. Dva mladí chlapci si tehdy poblíž hradu chtěli zapálit cigaretu, jenže při experimentování zažehli suchou trávu. Požár se kvůli silnému větru vmžiku rozšířil do prostor Krásné Horky a zachvátil šindelovou střechu.
Francouzský zámek Lunéville po částečné rekonstrukci v roce 2011. Zdroj: Wikimedia Commons
V roce 2019 zachvátil požár francouzskou katedrálu Notre-Dame. Zdroj: Wikimedia Commons
V březnu roku 2012 vzplál slovenský hrad Krásna Horka. Zdroj: Profimedia.cz
Slovenští hasiči požár hasili několik hodin, v boji se živlem jim tehdy pomáhal také vrtulník. Z Krásne Horky se podařilo včas odnést umělecká díla, plameny ale roztavily tři hradní zvony. Celková škoda se vyšplhala v přepočtu na 200 milionů korun.
Zatímco na Slovensku plápolal hrad, na Blízkém východě chystala teroristická organizace Islámský stát útok na irácký Mosul. Do rukou radikálů padlo město v červnu roku 2014. Na oslavu vítězství se islamisté rozhodli zničit historicky významnou mešitu proroka Jonáše, ve které byl podle tradice pohřben starozákonní prorok. Radikálové tehdy oblepili mešitu výbušninami a poté stavbu vyhodili do povětří. „Mešita se proměnila v útočiště bezvěrců,“ komentoval incident Islámský stát.
Svět se o kulturní ztrátě poprvé dozvěděl ze satelitních snímků z druhé poloviny července roku 2014, na kterých hrobka Jonáše na obvyklém místě chybí. Spojenecká vojska s podporou kurdských a iráckých milic dobyla Mosul zpět v roce 2017.
Hrobka proroka Jonáše v iráckém Mosulu, v roce 2014 ji teroristé vyhodili do povětří. Zdroj: Profimedia.cz
Křižácký hrad Krak des Chevaliers se stal během války v Sýrii útočištěm teroristů. Zdroj: Wikimedia Commons
Takto vypadalo brazilské národní muzeum před požárem. Zdroj: Wikimedia Commons
Také během sousední války v Sýrii se v plamenech konfliktu ocitly významné monumenty. Památkáři se v oblasti nejvíce obávali o osud křižáckého hradu Krak des Chevaliers, který je od roku 2006 na seznamu světového dědictví UNESCO. Během války se stal hrad útočištěm teroristických frakcí a na mnoha místech ho poškodila střelba. Jako celek ale Krak des Chevaliers zatím odolává.
Bezmála dvacet milionů historických artefaktů shořelo v září roku 2018 v brazilském národním muzeu v Riu de Janeiru. Oheň se rozšířil v budově krátce po zavírací době, žádný člověk nebyl zraněn. Přesto incident šokoval brazilskou veřejnost, v muzeu shořely významné pravěké a starověké artefakty včetně kompletní egyptské sbírky. Požár způsobila porucha v klimatizační jednotce.