Vojenský Schengen potřebujeme, míní Vondra. Experti od plánu EU čekají posílení obrany NATO
Experti na obranu a bezpečnost v mezinárodním prostoru kvitují návrh Evropské komise (EK) na zřízení takzvaného „vojenského Schengenu“. Plán počítá s odstraněním byrokratické zátěže při přesunech vojsk mezi unijními zeměmi či masivními investicemi do infrastruktury. Návrh chválí také europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Balíček, jenž nese oficiální název Military Mobility Package, podle něj zvýší schopnost Evropy se v případě napadení účinně bránit.
Litevský eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius podle Vondry při tvorbě balíčku odvedl mimořádně dobrou práci. „Já málo chválím, ale tentokrát chválit chci, protože je to velmi důležitá věc,“ zhodnotil občanský demokrat pro CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajina zasáhla citlivá místa Rusů. Udeřila na okupovaném Krymu i ve vnitrozemí.
Přínosy plánu vidí europoslanec ve třech rovinách. Pochvaluje si zejména odstranění administrativní zátěže, která s přesuny vojsk skrze unijní země souvisí. „Je třeba mít něco jako vojenský Schengen, aby se zjednodušila byrokracie při překračování hranic. Pokud je třeba přesouvat jednotky, je nutné, aby vlády nenarážely na zbytečné překážky, které by je zdržovaly. Rychlost je úplně zásadní,“ míní člen Výboru Evropského parlamentu pro obranu a bezpečnost.
Čtěte také
Kvituje také posílení koordinace a plánované zjednodušení komunikace mezi státy. Nejdůležitější jsou však podle něj investice do infrastruktury. „Logistika je dnes jedním ze základních předpokladů úspěšné obranyschopnosti,“ uvedl bývalý ministr obrany.
„Jednoznačně se ukazuje, že infrastruktura je podfinancovaná,“ dodal. Peníze by podle něj měly směřovat primárně do dálnic a železnic, aby zvládly strategické přesuny vojenské techniky, ale i do kyberprostoru a digitální sféry.
Zásadní přínos pro NATO
O plánu vytvořit celoevropský prostor vojenské mobility informovala Evropská komise minulou středu. Cílem návrhu je vytvořit „vojenský Schengen“ do roku 2027. „Naše armády musí být schopny se přesunout během minut a hodin – ne týdnů a měsíců, jako je tomu nyní,“ uvedl eurokomisař pro obranu.
Investice do infrastruktury jsou klíčové i podle Tomáše Weisse z Peace Research Center Prague. „Pokud se dostaneme do situace, kdy budeme muset bojovat, je třeba mít schopnost přesouvat armády na specifické místo napadení,“ shrnul Weiss pro CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Tomáš Kučera z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy připomněl, že návrh na vytvoření „vojenského Schengenu“ pochází již z roku 2017. Dosud však závisel na dobrovolné spolupráci zúčastněných států.
„Dosud proto nedokázal efektivně překonat některé zásadní překážky, jako např. harmonizaci byrokratických postupů. Současný návrh Evropské komise na tento PESCO projekt ‚vojenského Schengenu‘ navazuje a přetrvávající překážky řeší cestou nařízení závazného pro všechny členské státy,“ řekl. Navržený balíček má podle něj „zásadní přínos pro efektivitu kolektivní obrany v rámci NATO.“
Experti oceňují doplňování EU a NATO
Experti kvitují také fakt, že Evropská komise při tvorbě návrhu explicitně pracovala s potřebami Severoatlantické aliance. Kučera zdůraznil, že právě NATO iniciovalo zjednodušení evropských regulací souvisejících s přesuny vojsk. „Nicméně pouze EU může přinést efektivní řešení v této oblasti,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.
Spolupráci s NATO oceňuje také Weiss. „Toto je přesně téma, kde se hezky ukazuje, jak se mohou Aliance a Evropská unie doplňovat,“ uvedl.
Vondra to ale až tak pozitivně nevidí. Podle něj se o podobu spolupráce s NATO „povede ještě boj.“ „Bude to zápas mezi státy, které mají tendenci se od NATO trošku emancipovat a začít hrát klíčovou roli v Evropě, typicky Francie,“ řekl europoslanec. Podle jeho názoru je ale velmi důležité, aby EU v oblasti obrany se Severoatlantickou aliancí spolupracovala.
Zásadní praktické dopady
Plán eurokomisaře Kubiliuse podle Weisse jde proti kritice, že EU jen vytváří další byrokratickou zátěž. „Toto je přesně ten případ, kdy EU regulaci zjednodušuje, protože z 27 různých pravidel vytváří jen jedno,“ ocenil odborník na Unii.
Zjednodušení pravidel podle něj bude v praxi zásadní. „Umím si představit, že výsledkem bude, že když třeba Belgie bude chtít přesunout vojáky do Litvy, zadá to v systému jednou a podle jednoho principu to schválí Němci, Poláci i Litevci,“ uvedl. Zároveň však zdůraznil, že státy budou mít stále možnost průjezd armád odmítnout. Zjednodušují se pouze regulace v případě kladného postoje k přesunu vojsk.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Tichý a pracovitý. Na padlého Čecha na Ukrajině zavzpomínali učitelé, zmínili motivaci k boji.
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
