Přichází nenáviděné střídání času: Ovlivní dopravu, tělo i psychiku. Blíží se jeho konec?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Hodiny se v říjnu posunou, ale kdy se vrátí zpět?
Španělsko se bouří: Proč už nechce střídat čas?
Změna času má dopady na zdraví i bezpečnost.
Konce střídání času bychom se za příznivých podmínek mohli dočkat už brzy.
Už v neděli 26. října dojde ke změně takzvaného „letního“ času na standardní, lidmi často přezdívaný zimní. Ve 3:00 ráno se hodinové ručičky posunou o hodinu zpět, noc proto bude delší. Nepříliš populární střídání času ovlivňuje jak lidskou psychiku a běžné fungování, tak dopravu. O tom, kdy se změna ustálí na jednom z časů, se roky diskutuje, a to jak na úrovni Evropské unie (EU), tak jednotlivých členských států. Zrušit střídání by nyní chtělo Španělsko – je však tento krok reálný? Konec by mimo jiné uvítali i Češi.
Většinově kritizované střídání času se opět hlásí o slovo. Změna, která v neděli 26. října nastane, je však pro mnohé tou příjemnější variantou. Hodiny se totiž ve 3:00 vrátí o hodinu zpět, a tak si lidé mohou přispat. Zpět o hodinu dopředu se ručičky přesunou poslední březnovou neděli příštího roku – 29. března 2026, kdy standardní „zimní“ čas skončí.
ČTĚTE TAKÉ: Trpíte spánkovou krizí? Aplikace nabízí řešení. Speciální terapii poskytne bez měsíců čekání.
Obecně změna času – ať už na letní nebo „zimní“ – patří mezi nepopulární kroky, na něž si musí lidé v průběhu roku zvykat. O jeho zrušení se přitom mezi evropskými státy diskutuje již roky. Evropská komise (EK) představila návrh na nastavení jednoho času, který by platil celoročně, již v roce 2018. Ten v roce 2021 schválili poslanci Evropského parlamentu, ale stále mu chybí zelená od vlád členských států.
Téma zrušení střídání času bylo navíc odsunuto do pozadí koronavirovou pandemií či válkou na Ukrajině. Padlo proto rozhodnutí, že do konce roku 2024 se změna času nebude vůbec řešit. Jenže tato lhůta už uplynula.
„Návrh zůstává zablokovaný,“ sdělil redakci CNN Prima NEWS mimo záznam úředník Rady EU, ve které zasedají ministři evropských vlád. Důvodem, proč se jednání o konci střídání času zasekla, je především neschopnost najít shodu na tom, zda by evropské státy měly nadále užívat zimní, nebo letní čas.
Snaha Španělska zrušit posun času
Krátce před další změnou času se pokusilo debatu po delší době posunout Španělsko. „Jak víte, tento týden se opět změní čas a já, upřímně řečeno, již nevidím smysl v tom, aby se tak dělo,“ uvedl španělský premiér Pedro Sánchez ve videu zveřejněném v pondělí ráno.
„Ve všech průzkumech, v nichž byli Španělé a Evropané dotazováni, se většina vyslovila proti změně času,“ podotkl premiér. „Navíc existuje řada vědeckých důkazů, které ukazují, že střídání téměř nepřispívá k úspoře energie a má negativní dopad na zdraví a život lidí,“ doplnil.
Čtěte také
Podobné argumenty dříve použili také zástupci severských států EU či Polska. Ti opakovaně upozorňovali, že posouvání času má negativní fyzické i psychické dopady na zhruba pětinu evropské populace.
Celkem 84 procent z 6,4 milionu Evropanů, kteří se v roce 2018 zúčastnili veřejné konzultace Evropské komise k této otázce, uvedlo, že by měl skončit letní čas. Ten však na straně druhé podporuje jedna z těžkých vah evropské politiky – Francie, jak dříve informoval server France 24.
Co konec střídání letního a zimního času „brzdí“?
Aby se podařilo prosadit stopku střídání času napříč Evropou, muselo by Španělsko přesvědčit celkem 15 z 27 členů Evropské unie nebo skupinu zemí představujících alespoň 65 procent obyvatelstva EU, aby tuto myšlenku podpořily. A zároveň doufat, že se proti ní otevřeně nevysloví více než čtyři hlavní města.
Zrušení střídání času a zavedení pouze toho „standardního“ zimního se nebrání ani Česko. Ovšem za předpokladu, že návrh najde dostatek podpory mezi členskými státy. Redakci to potvrdil František Jemelka, mluvčí ministerstva dopravy, které má agendu změny času na starosti.
Jednota přitom nepanuje ani mezi českými občany. Z posledního průzkumu agentury STEM/MARK na téma střídání času vyplynulo, že si 67 procent dotázaných přeje jeho konec. Jenže stejně jako na evropské úrovni se ani Češi nedokážou shodnout, který z časů by jim vyhovoval více. Pokud by se měli Češi rozhodnout, zda chtějí zavést celoročně letní nebo zimní čas, vyhrála by varianta času letního, který chce 40 procent dotázaných. U 31 procent respondentů se naopak větší přízni těší čas zimní.
Čtěte také
Noční vlaky budou hodinu stát, pozor na dřívější stmívání na silnici
Změna času se však netýká jen toho, že lidé o hodinu dříve či později vstávají. Posun ovlivní například ty, kteří budou v době změny cestovat veřejnou dálkovou dopravou. Noční vlaky a autobusy totiž ve stanicích hodinu vyčkají na odjezd podle středoevropského času. Tento krok se dotkne desítek nočních dálkových vlaků Českých drah.
„Pokud by tyto spoje nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve,“ vysvětlil dopravce v tiskové zprávě. Časový posun zpomalí i vybrané vlaky soukromých železničních dopravců. Cestující se po cestě zdrží ve třech vlacích Leo Expressu a čtyřech vlacích RegioJetu.
Na pozoru by se měli mít i řidiči. Jak pro ČTK připomněl dopravní expert Roman Budský, lidé za volantem musí počítat s tím, že přechod na „zimní čas“ s sebou přináší dřívější stmívání. „Večerní jízdy za tmy nebo šera přinášejí zhoršenou viditelnost a zvyšují riziko nehod. Řidiči, kteří se stále drží ‚letního tempa‘, si často neuvědomují, že zhoršené světelné podmínky vyžadují vysokou pozornost a přizpůsobení rychlosti. Chodci, cyklisté, ale i zvířata se v šeru často stávají nedostatečně viditelnými, což jen zvyšuje možnost nešťastných událostí,“ varoval.
Vliv střídání času na tělo i mysl
Střídání času ovlivňuje také samotné lidské tělo. Konkrétně změna narušuje vnitřní hodiny známé jako cirkadiánní rytmy – biologické nastavení, které v ideálním případě sleduje přírodní řád.
Přechod z letního na zimní čas znamená, že měníme dobu, kdy normálně chodíme spát nebo vstáváme. To naruší naše biologické hodiny a může ovlivnit jak fyzickou, tak psychickou pohodu. Tělo potřebuje čas, aby se adaptovalo na nový režim – může se objevit nespavost, únava nebo snížená výkonnost.
Čtěte také
„Hormonální změny mohou znamenat sníženou tvorbu melatoninu, horší usínání a méně kvalitní spánek. Existuje také souvislost mezi narušeným rytmem a vyšším rizikem horší nálady, snížené celkové pohody, deprese či úzkostí. Výsledkem bývá únava a nižší produktivita,“ vysvětlila doktorka Jitka Vojtová, zdravotní ředitelka OZP.
Některé studie navíc zaznamenaly v období změny času nárůst dopravních nehod a pracovních úrazů, což odráží méně spánku a sníženou pozornost.
Jak tedy minimalizovat negativní dopady přechodu času?
Upravte denní režim: Využívejte co nejvíce denního světla, například plánujte venkovní aktivity ve světle.
Zlepšete spánkovou hygienu: Vytvořte si klidné, tmavé místo na spaní, omezte večer modré světlo z obrazovek a dodržujte stabilní spánkový cyklus.
Pravidelně cvičte: Fyzická aktivita (ideálně venku) pomáhá zlepšit energii a náladu, stačí zhruba 30 minut denně.
Dbejte na zdravou stravu: Vyvážená strava bohatá na vitaminy a minerály a dostatek vody může podpořit vaši energii a celkovou pohodu.
Relaxujte: Meditace, hluboké dýchání či jiné techniky uvolnění (například čtvercový dech) pomohou zvládat stres spojený se změnou času.
Využijte pomoci odborníka: Máte-li pocit, že je toho na vás moc, můžete využít i odbornou podporu (například benefity od pojišťovny).
Buďte trpěliví: Změny nepřijdou přes noc. Ale pokud budete tyto zásady dodržovat, přizpůsobení se novému režimu přijde postupně a efektivně.
Historie změny času: Tenkrát za první světové války...
Původní myšlenka o hodinu posunutého letního času přišla v době 1. světové války s cílem dosáhnout poklesu spotřeby petroleje při svícení. Poprvé byl zaveden na území Rakouska-Uherska roku 1916, ale po první světové válce byl zrušen. Podruhé do Česka letní čas přinesla druhá světová válka, tehdy platil ovšem celoročně a skončil v roce 1949.
Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců. K sezónním změnám času proto dochází v poslední březnovou a v poslední říjnovou neděli.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Méně nehod po změně času? Sražených chodců naopak přibývá, varuje expertka
