Reputační problém, pokuty nebo utnutí dotací. Jak EU ztrestá Česko za odmítnutí povolenek?


Pokud bude nová vláda Andreje Babiše (ANO) odmítat rozšíření obchodu s emisními povolenkami EU ETS II, jak avizuje ve programovém prohlášení, může Evropská unie zareagovat utnutím dotací, varuje ekonom Petr Bartoň. Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) také upozorňuje na možný reputační problém. Přerušení dotací však neočekává. Jeho kolega z europarlamentu Ondřej Knotek (ANO) nastínil pro CNN Prima NEWS taktiku Babišova hnutí pro další čtyři roky v otázce povolenek.

„Vláda ANO Fialovy emisní povolenky pro domácnosti smete ze stolu na prvním jednání,“ slibuje místopředsedkyně hnutí a zvažovaná kandidátka na post šéfky státní kasy Alena Schillerová. Kabinet ANO, SPD a Motoristů sobě již tento postoj otiskl do programového prohlášení. „V případě emisních povolenek pro domácnosti a dopravu ETS2 jsme připraveni neimplementovat tento systém do české legislativy a zabránit vysoce negativním sociálním dopadům do společnosti,“ stojí v oficiálním dokumentu rodící se vlády.

ČTĚTE TAKÉ: Vánoce jako nejdražší období roku? Desetitisíce Čechů si na dárky půjčují peníze

Ekonom Petr Bartoň na síti X nastínil, že by Evropská unie mohla reagovat tak, že by zastavila zemědělské dotace. Pro CNN Prima NEWS tuto variantu specifikoval. „Nejprve by došlo k tomu, že by se nevyplatily peníze, jež budeme dostávat jen za přítomnost v systému ETS II. Tyto prostředky byly ještě navýšeny,“ podotkl ekonom.

Poté by podle ekonoma přišlo na řadu ořezávání dotací, které plynou do kasy ministerstva místního rozvoje. „Jestliže Evropská komise (EK) nazná, že je to záměrné odmítnutí – a ne dané objektivní technikálií – jedná se o podrývání společných pravidel. V případě Maďarska a Polska vidíme, že přestávají plynout veškeré peníze,“ zmínil také. „Takový postup by se jistě stihl ještě za této komise,“ dodal Bartoň.

Každodenní penále pro Česko

Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) míní, že problematika nezavádění nového obchodování s povolenkami má více vrstev. „Pokud členský stát neimplementuje legislativu, žaluje ho Evropská komise u Soudního dvora. Tomu ale předchází několik kroků,“ uvedl Krutílek pro CNN Prima NEWS.

V rámci řízení je možné udělit členskému státu pokutu, například v podobě každodenního penále. „Může jít o obrovské sumy. Pokud jen ukazujete svaly, Evropská komise (EK) bude reagovat stejně. U dotací by EK zkoumala, jak je Česko předvídatelné ohledně implementace evropské legislativy,“ uvedl Krutílek.

Utnutí dotací neočekává, ovšem současně upozorňuje, že nelze předem vyloučit, že by EK mohla tok peněz pozastavit.

„Až se povolenky otevřou, musíme je překopat“

Česku by tak v případě avizovaného odmítnutí hrozily podle občanského demokrata dvě věci – vysoké pokuty a reputační riziko. „Nevylučoval bych ale možnost, že EK v otázce dotací postaví jakousi argumentaci na základě střetu zájmů Andreje Babiše (ANO). Nesouviselo by to tak přímo s EU ETS II,“ upozornil europoslanec.

Hledání většiny v prostoru EU považuje Krutílek za zásadní. Pokračoval by tak v nastaveném kurzu, který zajistila odcházející vláda Petra Fialy (ODS). „Je to základ pro další vyjednávání. Musíme učinit systém předvídatelným, aby neměl brutální sociální a ekonomické dopady, následně využít momentu, kdy se bude EU ETS jako celek (prvotní systém ETS I společně s rozšířením ETS II, pozn. red.) otevírat, a celou věc legislativně překopat,“ popsal cíle.

Podle Krutílka by ANO mělo také říct, že případné pokuty, které vyplynou z neimplementace legislativy, budou hrazeny z peněz daňových poplatníků. Europoslanec v souvislosti s postojem rodící se vlády ANO dodal, že v prostoru evropské politiky je nutné komunikovat s nejvyššími představiteli a politiky, pokud chce strana něčeho dosáhnout.

Neřešme pokuty, ale cenu povolenek, míní Knotek

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) zkritizoval odcházející vládu za slibovanou úpravu, kterou měla v rukou Evropská komise. Tu oznámil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ten o tomto kroku mluvil jako o zastropování ceny povolenek, což ale europoslanec ANO odmítá.

Zdůraznil, že spíš než otázku pokut je důležitější řešit, kolik bude stát povolenka v rámci systému ETS II po roce 2030. „Odmítnutí povolenek není žádný projev ukřičeného dítěte. Vznikající vláda už nyní jedná a vysvětluje,“ namítl Knotek na dotaz redakce. Debatu o případných pokutách tak považuje za druhotnou.

Zásadním problémem je podle něj nejistota ohledně vývoje cen povolenek. „Bude-li schválen klimatický cíl 2040, bude se hodnota povolenek pohybovat ve stovkách eur, což by dopadlo na domácnosti ve výši desetitisíců korun. Protože nevíme, jaká bude cena povolenek, nic se zavádět nebude,“ uvedl k postoji rodící se vlády ANO, SPD a Motoristů sobě.

Podle jeho slov bude ANO hledat v evropském prostoru spojence pro svůj odmítavý postoj. Knotek osobně doufá, že se názor za dobu mandátu nové vlády ohledně Green Dealu v Evropě postupně změní – třeba i v podobě nové EK, o níž by mělo být jasno v roce 2029.

Udělit sankce? Trvá to, popisuje europoslanec

Upozornil, že není běžnou praxí, aby EK udělila případné sankce ihned po nepřijetí legislativy státem. „Trvá to – když někomu ujede vlak, projednávají se důvody. My v těchto jednáních budeme aktivní a náš postoj vysvětlovat. Evropa je silná jen v kladení silných cílů, a to je vše,“ zkritizoval strukturu EU.

Ohledně možného utnutí dotací europoslanec řekl, že Česku takový scénář v nejbližších letech nehrozí. „Dopady by to mohlo mít jen na sociálně-klimatický fond, který je přímo navázán na ETS II. Jenže tento fond funguje jen na principu, že vezme peníze od lidí a poté zhruba polovinu vrátí na něco, co třeba ani nechtějí,“ dodal Knotek.

Ve středu oznámil dosluhující ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), že si Česko vyjednalo ústupek v podobě odložení zavedení ETS II o rok. Ke spuštění tedy dojde v roce 2028. Knotek v reakci na to zmínil, že stávající směrnice stejně s takovou variantou počítala a že se nejedná o žádnou průlomovou novinku. „Takový ústupek je vzhledem k zásadním dopadům klimatického cíle (ten schválily členské státy během středečního jednání, pozn. red.) neodpovídající,“ řekl a dodal, že odsunutí podle něj mělo být řešeno nezávisle na klimatickém cíli.

O kolik by si lidé měli připlatit za plyn či uhlí?

Podle ředitele Asociace podniků topenářské techniky Zdeňka Lyčky se rozšíření obchodování s povolenkami mylně označuje za „emisní povolenky pro domácnosti“. Takové pojmenování považuje za zavádějící.

„Nový systém má zahrnovat prakticky všechny stacionární i mobilní spalovací zdroje spalující fosilní paliva, které nebyly doposud zařazeny do již probíhajícího systému obchodování s emisemi pro velké spalovací zdroje ETS,“ vysvětlil na dotaz CNN Prima NEWS.

Avizovanou cenu 45 eur za jednu povolenku považuje za zkratku, jelikož odráží cenovou situaci z roku 2020. „Tato hodnota se musí podle směrnice EU o energetické náročnosti budov EPBD IV navýšit o průměrnou inflaci v EU27. Se zahrnutím inflace by se v roce 2027 (dotaz byl položen před oznámením Hladíka, pozn. red.) mělo místo 45 eur hovořit o ceně na hranici 57 eur,“ tvrdí Lyčka.

Počítat je také nutné navýšení o DPH. „Reálná cena ‚uhlíkové daně‘ pro domácnosti by tak nakonec měla být zastropována za dva roky kolem hranice 70 eur,“ specifikoval. Ředitel topenářské asociace nastínil i konkrétní dopad na výdaje pro domácnosti vytápěné fosilními palivy, jestliže by se cena pohybovala kolem 57 eur.

  • V případě plynu – zhruba 3200 korun na spotřebu 1000 metrů krychlových

    • Jestliže je rodinný dům vytápěn plynem a roční spotřeba průměrně činí asi 3000 metrů krychlových, může se jednat o 9600 korun.

  • V případě uhlí – zhruba 3100 korun za tunu

    • V rodinném domě se běžně spotřebují 4 tuny uhlí za rok, takže se výdaje mohou vyšplhat až na 12 400 korun.

  • V případě centrálního vytápění malými teplárnami vychází odhad výdajů navíc zhruba na 3000 korun.

Lyčka upozorňuje, že jde pouze o složku vytápění. Do celkové sumy je nutné zahrnout navýšení inflace či zvýšení ceny pohonných hmot. „U domácností ‚nezávislých‘ na vytápění plynem či uhlím můžeme hovořit o nárůstu ve stokorunách měsíčně, u domácností závislých na vytápění fosilními palivy o nárůstu, který přesahuje tisíc korun měsíčně,“ tvrdí ředitel asociace.

Promítnutí povolenek do vyúčtování

Výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor upozornil, že změnám souvisejícím s povolenkami nebude možné předejít fixací u smluv. „Dodavatelé jsou v tomto směru bezmocní. Pro obchodníky z celé věci pramení akorát nejistota. V případě očekávané platnosti k roku 2027 by obchodníci měli už v průběhu příštího roku promítnout dopady povolenek do vyšších záloh u plateb za plyn,“ přiblížil v pořadu Co na to vaše peněženka.

Rovněž upozornil na stále panující nejistotu ohledně nového rozšíření obchodování s emisními povolenkami. „Dodavatelům nic jiného nezbyde, než ten citelný nárůst – a bude to nejspíše opravdu hodně – promítnout do konečného vyúčtování,“ řekl Gavor, ovšem bez konkrétních čísel.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Rychlé a snadné zbohatnutí? Pozor na „finfluencery“, varuje ČNB. Jejich rady mohou mást.