Ilustrační foto Zdroj: CNN Prima NEWS
Země Evropské unie se v pondělí po mnoha týdnech vyjednávání shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Oznámilo to české předsednictví Rady EU. Cenový strop by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur (asi 4360 Kč) za megawatthodinu (MWh). Zároveň musí její rozdíl proti průměrné světové ceně zkapalněného zemního plynu (LNG) činit nejméně 35 eur. Podle Kremlu jde o nepřijatelný útok na tržní ceny.
Pokud budou splněny tyto podmínky, nebudou se smět na žádném evropském trhu uzavírat plynové kontrakty, jejichž cena o 35 eur překročí cenu LNG. Samotný strop tedy bude moci teoreticky být vyšší než 180 eur. Tato cena bude nejvyšší povolenou pouze v případě, že LNG bude stát 145 eur za MWh a méně. Cílem tohoto „dynamického“ limitu je zajistit, aby evropský trh zůstal pro dodavatele atraktivní.
„Splnili jsme další nemožný úkol... Tento byl patrně vůbec nejsložitější,“ prohlásil český ministr průmyslu Jozef Síkela v narážce na dlouhá vyjednávání o jednom z nejkontroverznějších témat poslední doby. Opatření má podle něj zabránit opakování rekordního nárůstu cen, které v srpnu šplhaly až ke 300 eur za MWh.
EU nám škodí. Dohoda k emisním povolenkám dál zdraží elektřinu a teplo, tvrdí svaz průmyslu
Dohoda EU k emisním povolenkám není dobrou zprávou pro český průmysl, uvedl Svaz průmyslu a dopravy ČR s tím, že dál zdraží elektřinu a teplo. Naopak ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka označil dohodu za pozitivní krok pro budoucnost. Podle něj přinese domácnostem peníze.
Evropský blok se už od té doby snažil najít shodu na mechanismu, který by předešel výraznému zdražování plynu pro domácnosti a firmy, které negativně ovlivňuje i ceny elektřiny. České předsednictví přišlo postupně s několika kompromisními návrhy, které měly uspokojit požadavky všech zemí. Na jedné straně byla početnější skupina států včetně Španělska, Itálie či Polska, jež usilovaly o co nejnižší strop. Na druhé pak několik zemí jako Německo, Nizozemsko nebo Rakousko, které omezení nechtěly kvůli možnému zvýšení poptávky a nedostatku dodávek plynu.
České předsednictví na základě požadavků těchto a dalších států do textu zapracovalo jednodušší podmínky pro automatickou deaktivaci mechanismu. Dohoda z pondělní ministerské rady není definitivní, členské státy ji ještě musí potvrdit v takzvané písemné proceduře. Cenový strop v popsané podobě nakonec získal podporu téměř všech unijních vlád, podle informovaného zdroje se ve věci zdržela hlasování jen ta rakouská a nizozemská. Maďarsko bylo jako jediné proti. Omezení by měly unijní země začít uplatňovat od 15. února.
Podle Kremlu je rozhodnutí zemí Evropské unie nepřijatelné. Je to útok na tržní ceny, uvedl jeho mluvčí Dmitrij Peskov. Moskva už dopředu varovala, že pokud EU zavede cenový strop, zaplatí za to obyvatelé států podporujících toto opatření. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce pohrozil zastavením dodávek energií a varoval, že Západ bude v zimě mrznout. Země EU ale tvrdí, že jsou na letošní zimu připravené.
Naopak podle polského premiéra Mateusze Morawieckého ukončí cenový strop manipulace trhu ze strany Ruska a ruské plynárenské společnosti Gazprom.
Rusko je po Saúdské Arábii druhým největším vývozcem ropy a největším vývozcem zemního plynu na světě. Pokud by dodávky surovin zastavilo, pravděpodobně by to otřáslo světovým trhem s energetickými surovinami, napsala už dříve agentura Reuters. To by znamenalo, že by se světová ekonomika musela vypořádat s ještě vyššími cenami ropy a plynu než dosud.
