Frontex má po krizi v Ceutě posílit, a to i v deportacích. Kritici bijí na poplach
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Frontex má získat širší pravomoci při deportacích.
Stálý sbor agentury by mohl vzrůst na 30 000 osob.
Rozpočet má v příštích letech dosáhnout 12 miliard eur.
Kvůli posílení agentury hrozí porušování lidských práv, varují kritici.
Evropská komise navrhla posílení pravomocí pohraniční agentury Frontex, která by mimo jiné měla hrát výraznější roli při návratech migrantů. Oznámili to minulý týden místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová a eurokomisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Proti návrhu stojí několik organizací a mezinárodních hnutí, která upozorňují na porušování práv a zneužívání lidí na hranicích, kritizují také výši rozpočtu a žádají o stažení návrhu.
Evropská unie dosáhla v oblasti migrace značného pokroku: počet nelegálních překročení hranic se za poslední dva roky snížil na méně než polovinu a míra návratů vzrostla na současných více než 30 procent, uvedla Evropská komise ve svém prohlášení. Za ochranu hranic a navracení osob, které nemají právo pobývat na území EU, odpovídají především členské státy. Frontex jim má při plnění těchto úkolů poskytovat širší podporu.
ČTĚTE TAKÉ: Případ Pikeové popravy nezastavil. Američané usmrtili tři vězně během jediného dne
Podle agentury DPA Evropská komise v návaznosti na letošní migrační krizi v Ceutě přichází s návrhem, aby měl Frontex v budoucnu k dispozici zhruba třikrát více personálu. Loni měl přes 7 000 příslušníků stálého sboru, nyní by se stálá rezerva, tvořená převážně pracovníky, které poskytnou členské státy, měla postupně rozrůst na celkových 30 000 osob. Původně se přitom pro příští rok počítalo pouze s 10 000 pracovníky.
Unijní agentura by se měla nově stát ústředním aktérem EU v oblasti návratů migrantů a získat aktivnější roli při jejich koordinaci. Vznikne zvláštní koordinační centrum pro návraty, které bude shromažďovat a analyzovat operativní informace a podporovat plánování a koordinaci. Agentura bude podporovat celý proces od včasné identifikace osob a poradenství ohledně dobrovolného návratu až po provádění návratových operací a pomoc při opětovném začleňování.
Nově by měla pomáhat také s organizací a prováděním návratů z jedné třetí země do jiné, pokud bude uzavřena dohoda s dotčenou zemí a budou dodržena základní práva a mezinárodní standardy.
Čtěte také
Vznik jednotky rychlé reakce
Má být rovněž vytvořeno online monitorovací centrum pro sledování veřejně dostupného obsahu na sociálních sítích, které bude mít za úkol včas rozpoznat případné nebezpečí pro vnější hranice EU.
Návrh rovněž počítá s vytvořením jednotky rychlé reakce určené pro krizové situace. Ta by mohla být na základě žádosti dotčeného členského státu v krátké lhůtě nasazena na hranicích. Komisař Magnus Brunner již koncem září uvedl, že taková jednotka by měla být schopna dorazit na místo do 24 hodin. Podnětem k tomuto záměru byla migrační krize ve španělské exklávě Ceuta na konci července, kdy do ní z Maroka v průběhu velmi krátké doby dorazilo odhadem 80 000 lidí.
Návrhy se nyní budou zabývat Evropský parlament a Rada EU, která zastupuje jednotlivé členské státy.
Čtěte také
Hrozí porušování lidských práv
Amnesty International v reakci na navrhovanou reformu upozorňuje, že se EU může spolupodílet na porušování práv. Podle hnutí by měla být reforma okamžitě odmítnuta. „Znovu vidíme, jak Komise zdvojnásobuje úsilí o ochranu hranic, aniž by kdy zpochybňovala rostoucí pravomoci agentury, která usnadnila uvěznění lidí v rozporu s lidskými právy. Frontex výslovně vyžaduje respektování, ochranu a prosazování lidských práv. Rozhodnutí místo řešení chybných přístupů, které přiživují zneužívání lidí na evropských hranicích, tento chybný přístup ještě prohloubí,“ uvedla Eve Geddieová, ředitelka Kanceláře evropských institucí Amnesty International.
„V době rostoucí nerovnosti a ekonomické nejistoty by vlády měly investovat do politik, které chrání práva lidí a umožňují jim důstojně se pohybovat, usazovat se a pracovat, namísto toho, aby vkládaly další prostředky do stále rozsáhlejšího vyhošťovacího aparátu,“ napsala na LinkedInu Platforma pro mezinárodní spolupráci v oblasti nelegálních migrantů.
Proti novým pravomocím Frontexu je i německá nevládní nezisková organizace Sea-Watch, která kritizuje navýšení rozpočtu. „Zatímco my protestujeme za lepší život, EU plánuje vynaložit miliardy na svůj vlastní úřad pro deportace,“ uvedla na svém Instagramu. Z šesti milionů eur v roce 2005 se rozpočet zvýšil 179krát na 1,12 miliardy eur v roce 2026 a v příštích sedmi letech by to mělo být až 12 miliard eur.
Čtěte také
Frontex jako americký ICE?
Nasnadě je v případě velké expanze Frontexu srovnání s americkým Imigračním a celním úřadem (ICE), který vznikl v roce 2003 a má nyní více než 20 000 pracovníků s ročním rozpočtem přibližně 8 miliard dolarů.
ICE je známý tím, že deportuje lidi mimo Spojené státy. Nový plán pro Frontex počítá s tím, že se agentura stane hlavním aktérem EU v oblasti navracení. Díky tomu bude hrát mnohem větší roli v organizaci a koordinaci deportací vyhoštěných migrantů.
Americká ICE má své obrovské kapacity a rozpočty. Frontex by mohl získat něco podobného, včetně vlastní masivní techniky a AI technologií. Mohl by také nasadit své síly rychlé reakce do 24 hodin tam, kde vznikne krize. Pokud by evropská agentura v budoucnu získala pravomoc operovat uvnitř schengenského prostoru, například vyhledávat nelegální migranty přímo v členských státech bez souhlasu tamní policie, stala by se téměř přesným evropským ekvivalentem amerického imigračního úřadu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Proč bych se s vámi měl bavit? První muslimský senátor USA odbyl novináře a hned rýpl do Trumpa
