Gestapo

Ještě 120 let po narození protinacistického odbojáře Václava Morávka se dá v jeho příběhu najít hodně nového. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to potvrzuje Pavel Černý, kterému o „českém Jamesi Bondovi“ vyšla nová kniha pod názvem Morávkova zpověď: Věřím v Boha a ve své pistole. Bývalý policista pečlivě studoval dosud opomíjené dokumenty a výslechy, prováděl kriminalistické rekonstrukce na místě dávných přestřelek, soustředil se i na německé prameny. O jednom z odbojové skupiny Tří králů zjistil dost překvapivého.

Jmenoval se Jaroslav Sládeček a bylo mu teprve 22 let, když ho nacisté poslali pod gilotinu. Dopis na rozloučenou, který napsal 16. února 1943, však rodině nebyl dodnes doručen. „Jeho list z cely smrti jsem našel teprve tento týden ve spisech Říšského ministerstva spravedlnosti,“ vysvětluje historik Jan B. Uhlíř a společně s redakcí CNN Prima NEWS zahajuje pátrání po příbuzných popraveného. Dopis je adresován rodičům do obce Oleška v dnešním okrese Praha-východ. Než ale Sládečka zatklo gestapo, bydlel v Praze.

V novojičínské nemocnici zemřel v pondělí v 97 letech Ludvík Šablatura, který byl za války odbojářem a zažil kruté výslechy na gestapu. Po válce se Šablatura jako lyžař sdruženář dostal do akademického reprezentačního družstva. Poslední chvilky života toužil strávit na rodném Novojičínsku.

Hermann Göring proslul jako nacista a později odsouzenec za válečné zločiny. Albert, jeho mladší a méně známý bratr, byl jeho protikladem – hrdinou holocaustu věnujícím se záchraně Židů a politických disidentů. Těch, které pronásledoval režim spoluvytvářený jeho sourozencem.

O možná nejslavnějším českém odbojáři Josefu Mašínovi se až do letošního roku soudilo, že po zatčení v květnu 1941 na gestapu nikdy nepromluvil. Historik Jan B. Uhlíř ale v květnovému článku pro CNN Prima NEWS zveřejnil část výslechových protokolů, které odbojář podepsal. Text vyvolal bouřlivý ohlas, o Mašínovi se teď rozvíjí nová veřejná diskuse a článek dokonce vedl i ke změně Mašínova hesla na Wikipedii.

Před 75 lety skončil na šibenici protektorátní ministr Karl Hermann Frank. Muže, který byl zastáncem teroru, obhajoval Čech Kamill Resler. Z donucení, přesto profesionálně. Jak připomíná týdeník 5plus2, on i jeho rodina za to čelili útokům.

Není tím nijak otřeseno hrdinství českého odbojáře Josefa Mašína, jednoho ze slavných Tří králů. Přední odborník na dějiny protektorátu Jan B. Uhlíř ale nově objevil v Archivu bezpečnostních složek asi dvacet stran s Mašínovými výslechovými protokoly. „Traduje se, že Mašín u výslechů nic neřekl. Není to pravda, na gestapu nakonec mluvili všichni, to ani jinak nebylo možné,“ říká Uhlíř.

Před 80 lety nacisté rozprášili velmi aktivní odbojovou skupinu, kterou oni sami pojmenovali Tři králové. Jedním z nich byl Josef Mašín. Přestože při zatýkání střílel a několik členů gestapa zranil, zadržení, následnému mučení a smrti se neubránil. Na starost měl rodák z Lošan u Kolína zejména sabotážní činnost a zásobování odboje zbraněmi. Ve čtvrtek 13. května uplynulo 80 let od jeho zatčení, o rok později, v červnu 1942, ho Němci popravili.

Ve spisech nacistické justice, které aktuálně studuje historik Jan B. Uhlíř, byl nalezen další výjimečný dokument. Originální udání z roku 1940 sepsané pronacistickým českým novinářem Karlem Lažnovským, kterého nechal český odboj o rok později otrávit při známé chlebíčkové aféře. „Spisy, které dosud v archivech ležely ladem, vydávají neočekávaná svědectví. Tohle je první skutečný důkaz, jak Lažnovský udával gestapu,“ říká Uhlíř.

Přední český odborník na protektorátní dějiny Jan B. Uhlíř začal s výzkumem unikátních archiválií, které dokumentují soudní procesy a popravy 617 českých odbojářů v obávané berlínské věznici Plötzensee. Za komunistů se o dokumenty zajímala hlavně StB, od roku 1989 však leží v archivu takřka nepovšimnuty. „Ve složkách nacházím i poslední dopisy psané před popravou, které nebyly rodinám nikdy odeslány,“ líčí Uhlíř exkluzivně pro CNN Prim NEWS krátce před výročím německé okupace (15. března 1939).

Nepůjdu do karantény, protože bych neměl z čeho žít. I takové reakce slýchávají hygienici od lidí nakažených koronavirem. Potýkají se s narůstající agresí lidí a neochotou ke spolupráci. Příčinou ale není jen nezodpovědnost. Někoho k tomu zkrátka vedou existenční problémy.