Systému mořských proudů v Atlantském oceánu hrozí kolaps. Patří mezi ně i Golfský proud. Zdroj: Profimedia.cz
Systému mořských proudů v Atlantském oceánu hrozí kolaps. Patří mezi ně i Golfský proud, který ovlivňuje klima na celé planetě a přináší teplou vodu k Evropě. Vyplývá to ze studie publikované ve vědeckém časopise Nature, o které informoval list The Guardian.
Autoři studie zaznamenali varovné signály značící zhroucení oceánského proudění, které unáší teplou vodu z tropů podél východního pobřeží severoamerického kontinentu. Golfský proud se cestou postupně ochlazuje, v oblasti Grónska klesá ke dnu a chladnou vodu unáší jižním směrem do Atlantského oceánu. Kdyby se proud zhroutil, podle těchto vědců by asi existoval i nadále, ale byl by slabší a pomalejší.
Z analýzy vyplynulo, že proudy z takzvané Atlantické jižní cirkulace (AMOC) za poslední století téměř kompletně ztratily svou stabilitu. Dřívější studie publikovaná v odborném magazínu Nature Geoscience ukázala, že proudy zpomalily vinou globálního oteplování na nejnižší rychlost za poslední tisíciletí. Podle nového výzkumu je toto zpomalení dovedlo na pokraj kolapsu.
Dopady na celou planetu
Zhroucení by mělo katastrofické dopady po celém světě. Ohrozilo by dešťové srážky, na kterých závisí miliardy lidí v Africe, Indii a Latinské Americe. Zvedlo by hladinu oceánů omývajících pobřeží Severní Ameriky a v Evropě by ochladilo počasí a přispělo k četnějším a vydatnějším bouřím.
Složitost systému oceánského proudění neumožňuje předpovídat, kdy by ke kolapsu mohlo dojít. Může nastat v řádu staletí, ale i během následujících dvou až pěti dekád.
„Ke zpomalování mořských proudů přispívají uhlíkové emise, není ale jasné, jaké množství by způsobilo zhroucení. Proto je důležité jich vyprodukovat co nejméně,“ uvedl hlavní autor studie Niklas Boers z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu.
Sledování teploty a slanosti
Boers a jeho kolegové analyzovali osm nezávisle naměřených datových sad, které sledovaly teplotu a slanost oceánů v posledních 150 letech. Z jejich výzkumu vyplynulo, že globální oteplování proudění nejen zpomaluje, ale zásadně narušuje i jeho stabilitu.
Podle Davida Thornalleyho z londýnské univerzity UCL, který se na studii nepodílel, jsou její závěry sice znepokojivé, ale vědci zároveň netuší, zda ke kolapsu vůbec dojde a případně kdy.
Kolaps by byl jedním z takzvaných bodů zvratu – rychlých, obrovských a nevratných klimatických změn, jejichž překročení může vést k velkým změnám celého systému.
Existence lidstva
Boers a jeho kolegové v květnu varovali, že významná část grónského ledového příkrovu je vážně ohrožena a může způsobit vzestup hladiny oceánů po celém světě. Další studie ukázala, že amazonský prales nyní vypouští více emisí než absorbuje. Požáry, které se v létě 2020 prohnaly Sibiří, zase způsobily uvolnění znepokojivého množství metanu do atmosféry.
Jiná analýza z roku 2019 tvrdí, že svět už možná překročil dostatečné množství bodů zvratů na to, aby byla ohrožena existence lidstva. Očekává se, že Mezivládní panel pro změnu klimatu v pondělní zprávě vyhlásí zhoršující se stav klimatické krize.
