V balené vodě je i ta z kohoutku. Lidé to netuší a zbytečně trápí peněženky i přírodu
V PET lahvi často najdeme obyčejnou kohoutkovku, jen o tom nevíme. Zdroj: Profimedia.cz
Je lepší voda balená, nebo z kohoutku? Přestože se to zdá být jasné, lidé stále ve velké míře dávají přednost vodě v PET lahvích. Kupují přitom předražený nápoj se srovnatelnou, nebo i horší kvalitou, než jim teče doma z vodovodu. Téměř polovina z nich netuší, že v lahvi najdou i vodu kohoutkovou.
Alespoň občas kupuje balenou vodu 83 procent Čechů, z toho třetina nejméně jednou týdně. Většina z nás pak vodu v PET lahvích pořizuje pro sebe, polovina pro partnera či partnerku a více než třetina pro děti. Vyplývá to z průzkumu AquaLife Institutu, který se konal letos na jaře mezi více než pěti stovkami respondentů.
Čtěte také
Jako nejčastější důvod pro nákup vody v plastu lidé uvádějí, že je chutná, dobrá a že ji chtějí na pití.
Až třicet procent Čechů však uvádí, že balenou vodu používají také na vaření nebo k hygieně. Roli při výběru hraje nejvíce cena, perlivost a obsah minerálních látek.
„Polovina obyvatel, kteří kupují balené vody, nečte informace na etiketách. Pokud je čtou, pak se zajímají o složení, obsah minerálů a perlivost.
Téměř nikdo ale nevěnuje pozornost datu spotřeby, druhu vody, jejímu původu ani výrobci,“ poznamenala pro CNN Prima NEWS Jana Ježková, předsedkyně Svazu minerálních vod.
Ve vodách se nevyznáme
Podle Ježkové se také ukázalo, že spotřebitelé často tápou v tom, jakou vodu vlastně kupují. „Podle průzkumu 45 procent obyvatel bohužel neví, že se v lahvích prodává i kohoutková voda.
Čtěte také
Avšak bezmála tři čtvrtiny spotřebitelů by chtěly, aby byla balená voda stočená z kohoutku nějak speciálně značená, jasně odlišená, aby věděly, že si kupují vodu z kohoutku,“ dodala.
Kohoutková voda je v současné době na etiketě značená jako „pitná voda“. Na trhu přitom zaujímá více než 13procentní podíl. Zbytek trhu balených vod si mezi sebe dělí voda pramenitá, minerální a kojenecká. Přestože se jednotlivé druhy vod od sebe kvalitativně liší, téměř každý druhý z nás nemá o rozdílech mezi nimi ponětí.
„Přírodní minerální vody mají prokazatelné fyziologické účinky, obsahují tedy alespoň jeden prvek s blahodárným působením na lidský organismus,“ vysvětlila Jana Ježková. Pramenitá voda přitom „jen“ pochází z podzemního zdroje.
„Kohoutkovka“ ekonomická i ekologická
Má tedy smysl kupovat balenou pitnou vodu a dávat jí přednost před tou z vodovodního řadu? Balená pitná voda podléhá stejným požadavkům na kvalitu jako voda kohoutková. A ty jsou v České republice dokonce přísnější, než stanovuje příslušná směrnice Evropské unie.
Státní zdravotní ústav v roce 2019 publikoval dokument, v němž na odlišnost českých norem od evropského minima upozornil. „Z 65 ukazatelů jich je 42 shodných s EU, u 6 ukazatelů má ČR přísnější limitní hodnotu a 17 ukazatelů má ČR oproti EU navíc,“ uvedl SZÚ v materiálu.
Čtěte také
V případě běžné spotřeby vody pro tu z kohoutku hovoří i fakt, že je nepoměrně lacinější než její balená konkurentka. Zatímco za litr vody v PET lahvi můžeme zaplatit od několika korun až po několik desítek korun, z vodovodu ji pořídíme v rozmezí 6,5 až 12,5 haléře (vodné i stočné dohromady) v závislosti na tom, v které části Česka žijeme.
Dát přednost vodě z kohoutku má i pozitivní ekologické dopady. „Plastový odpad balených vod je významnou součástí odpadu vzniklého na území hlavního města a naším cílem je omezit vznik jakéhokoli odpadu,“ řekl tento týden na tiskové konferenci Petr Hlubuček (STAN), náměstek pražského primátora pro oblast životního prostředí. „Pijte kohoutkovou vodu,“ vyzval proto Pražany.
Miliardy ročně do infrastruktury
Právě česká metropole se může pochlubit dokončením stamilionových investic do modernizace vodárenské infrastruktury včetně úpravy a sledování kvality pitné vody. Jde konkrétně o investice do úpraven vody v Podolí a úpraven komplexu Želivka.
„Z těchto investic nebudou mít prospěch jen Pražané, ale také občané například Kladna, Berouna, Benešova, Vlašimi, ale také Humpolce, Pelhřimova nebo Havlíčkova Brodu,“ dodal Hlubuček.
Investice do vodovodní infrastruktury si přitom příliš nezadají s těmi, které putují do jiných druhů sítí, které zajišťují zásobování obyvatelstva nezbytnými komoditami. V jednotlivých krajích se v posledních letech pohybují v řádu miliard korun ročně. V celém Česku se pak pohybujeme v rozmezí 10 až 15 miliard, jak vyplývá z informací portálu Naše voda. Samotná Praha plánuje v příštích pěti letech do vodohospodářské infrastruktury investovat bezmála 15,5 miliardy korun.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
