Evropou se šíří virus Shamonda. Ve Francii hlásí první úmrtí člověka
Francouzské zdravotnické úřady poprvé zaznamenaly virus Shamonda u člověka. Nakažený šedesátník později zemřel. Úřady ale uklidňují, že v současnosti nevidí riziko pro širší populaci. Hlavní hypotézou je, že nemoc přenesl na pacienta komár na východě Francie, kde byl virus letos na jaře a v létě zaznamenán mezi zvířaty, informovala agentura Reuters. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že další šíření viru je nepravděpodobné, situaci ale sleduje. Zástupce hlavního hygienika ČR Matyáš Fošum uvedl, že ministerstvo považuje riziko pro české obyvatele za velmi nízké.
Smrt po páření: Samec kudlanky o riziku ví, ze zabití mohou těžit potomci, říká odborník
Sexuální kanibalismus u kudlanky nábožné není žádným mýtem, nicméně má tento jev svá „ale“. Ve vysílání CNN Prima NEWS na ně upozornil entomolog a člen České společnosti entomologické Petr Šípek. Vysvětlil, že čím je sameček starší, tím více si uvědomuje své biologické hodiny, takže riziko sežrání ustupuje do pozadí. Z aktu sežrání samicí prý navíc mohou benefitovat budoucí potomci. Kudlanka nábožná mimo jiné získala ocenění Hmyz roku 2026.
Sršeň asijská při „náletu“ rozprašuje jed. Objevila se u Mělníka, odborníci hledají hnízdo
Na Mělnicku jsou v pozoru kvůli opakovanému pozorování invazní sršně asijské. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) dosud není jisté, zda se někde v okolí nachází hnízdo tohoto druhu. Sršeň asijská představuje existenční nebezpečí pro včelí populace. I když podle entomologů na člověka primárně neútočí, dokáže jej v případě ohrožení dlouho pronásledovat a rozprašovat při tom do vzduchu svůj jed.
Odborník poradil, jak udělat „dohodu“ se sršní. Včelí bodnutí bývá horší, upozornil
Nezaměnitelné bzučení a větší velikost než u vosy. S na první pohled děsivou sršní se setkal během letních večerů či nocí snad každý. Jedním z největších mýtů ohledně tohoto hmyzu je představa, že bývá v blízkosti lidí bezdůvodně agresivní. Entomolog Petr Šípek pro CNN Prima NEWS také vysvětlil, že komplikace a silnější alergické reakce po bodnutí jsou pravděpodobnější v případě včely než sršně. Rovněž popsal, jakou metodou je možné i s vosami uzavřít „deal“ – jakousi „dohodu“, aby nehledaly zdroj cukru přímo v obydlí člověka.
Vědci našli klíč k dlouhověkosti: Zkoumají motýla s mechanismem proti stárnutí, žije 25x déle
Motýli rodu Heliconius, kteří obývají tropické deštné pralesy Jižní a Střední Ameriky, žijí několikanásobně déle než motýli jiných rodů. Vědci dlouho mysleli, že je to stravou, nová studie zveřejněná na webu Nature Communications ovšem přišla s přelomovým zjištěním. Ani změna jídelníčku totiž hmyzu život dramaticky nezkrátila. Motýli si tak nejspíše vytvořili biologický mechanismus, který jim zpomaluje stárnutí. Podle odborníků by mohl být v budoucnu ku prospěchu i lidem.
Buďte dobrým sousedem: Hmyz, ptáci i ježci vám na oplátku pomohou se škůdci
Zahrada nemusí být jen místem pro pěstování ovoce, zeleniny nebo odpočinek na terase. Stále více zahrádkářů objevuje kouzlo takzvaně pestré zahrady – prostoru, který prospívá nejen lidem, ale také hmyzu, ptákům, ježkům a dalším užitečným živočichům. Právě oni totiž často představují nejlepší a nejšetrnější pomocníky v boji proti škůdcům.
Nebezpečné housenky u českých hranic. Výskyt je masivní, způsobují bolestivé záněty
V polských lesích nedaleko českých hranic se rozšířily housenky bourovčíka toulavého. Mohou být pro člověka nebezpečné. Dotyk s jejich jemnými chloupky totiž může způsobit silnou alergickou reakci, bolestivý kožní zánět a vyrážku. Odborníci doporučují vyhýbat se okolí stromů, kde si housenky tvoří hnízda. O zvýšeném výskytu hmyzu informoval polský web Rzeczpospolita.
