Americké volby jako svátek hazardu. Predikční burzy točí miliardy, otazníků je hned několik

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • V USA se na volby prosázelo už v přepočtu přes 35 miliard korun.

  • Zámořská tradice hazardu při volbách sahá hluboko do minulosti.

  • Objektivnost kurzů vyvolává ostré debaty.

  • Vliv rodiny Trumpových na trhy budí podezření.

Více

Volby do amerického Kongresu procházejí radikální proměnou. Tradiční sociologické průzkumy vyklízejí pole predikčním trhům, na nichž už sázkaři utratili přes 1,4 miliardy dolarů (cca 35 miliard korun). Kurzy platforem jako Kalshi či Polymarket už sleduje třetina voličů a jako důležitý ukazatel je berou i velká zámořská média včetně televizí. Návrat hazardu do amerického politického klání vyvolává i podezření z insider tradingu či cílených finančních manipulací.

Letošní americké volby do Kongresu se podle čerstvé analýzy think-tanku Council on Foreign Relations staly také svátkem hazardu. Američané si na ně skrze predikční trhy a platformy jako Kalshi a Polymarket vsadili v přepočtu více než 35 miliard korun a kurzy z nich se staly už pevnou součástí zpravodajství těch největších zámořských médií. Takzvané hlasování peněženkami však opět vyvolává i množství otázek sahajících až k rodině prezidenta Donalda Trumpa.

ČTĚTE TAKÉ: Detaily velké kryptoměnové loupeže: FBI už zná pachatele, odhalila zásadní stopy

Predikční trhy fungují jako burzy, kde uživatelé obchodují s podíly na pravděpodobnosti budoucích událostí oceněnými od nuly do jednoho dolaru. Sázet se na nich dá téměř na cokoli – kdo bude příštím Jamesem Bondem, který hvězdný pár se tento rok rozejde, až třeba po morbidní a kontroverzní sázky na přírodní katastrofy. Právě predikční trhy vrátily do USA v roce 2024 i sázky na volební výsledky, které předtím byly v zámoří po desítky let nelegální.

Návrat tradice?

Sázení na volby je přitom podle studie Journal of Economic Perspectives letitou americkou tradicí, která kvetla už od poloviny 19. století, a největší deníky jako The New York Times ještě před nástupem sociologických průzkumů tiskly burzovní kurzy kandidátů jako hlavní indikátor nálad voličů. Vrcholící boj mezi prezidentskými kandidáty Woodrowem Wilsonem a Charlesem Hughesem zvedl v roce 1916 objem sázek v newyorských sázkových kancelářích na částku, která v dnešním přepočtu dělá 165 milionů dolarů (přes 4 miliardy korun).

Konec této éry přinesla třicátá léta a nástup George Gallupa a jeho statistické metody volebních průzkumů, což zmenšilo význam sázek a vedlo úřady k jejich tvrdé regulaci. Prezidentské volby v roce 1940 tak byly posledními, kdy ještě existovalo poloilegální sázení na výsledky.

Objektivní hlas lidu

Predikční trhy staví objektivitu svých kurzů na prostém faktu, že sázkaři se na nich neřídí sympatiemi, ale riskují vlastní úspory. Celý mechanismus je tak očištěn od manipulací politických elit i metodických chyb agentur a vytváří ryze decentralizovaný odhad reality. „Tyto údaje putují směrem zdola nahoru, nejsou ovlivněny elitami. Predikční trhy jsou způsob, jak zjistit, co si lidé myslí, když jim jde o peníze,“ uvádí v oficiální zprávě platforma Kalshi.

Přestože i sázkaři se nechávají motivovat emocemi i vlastními přáními, tržní mechanismus by měl jejich zkreslení vyrovnat. „Na trhu je spousta lidí, kteří jsou skutečně velmi zaujatí, ale trh samotný je přesto spolehlivý, protože na něm působí takzvané velryby a profesionální syndikáty, které vydělávají peníze tím, že korigují cenu,“ vysvětlil profesor statistiky na Rutgersově univerzitě Harry Crane, známý expert na predikční trhy.

Obchodníci podle něho v reálném čase vstřebávají a vyhodnocují veškerá dostupná data – od sociologických modelů přes počty registrovaných voličů a statistiky předčasného hlasování až po zákulisní zprávy. Výsledný kurz tak nereprezentuje abstraktní přání, ale neustále aktualizovanou, matematicky nejpřesnější syntézu všech existujících informací, kterou má veřejnost k dispozici.

Možnosti zkreslení

Tvrdou ránu neomylnosti predikčních trhů uštědřily říjnové brazilské prezidentské volby. Platforma Polymarket v nich před druhým kolem v burzovním klání s celkovým obratem 249 milionů dolarů (přes 6,2 miliardy korun) přisuzovala senátorovi Fláviu Bolsonarovi drtivou 82% šanci na vítězství před obhájcem křesla Luizem Ináciem Lulou da Silva. Tradiční volební průzkumy přitom mluvily o těsném souboji. Lula nakonec zvítězil celkem přesvědčivým způsobem se ziskem 51,79 % a získal o takřka 4,5 milionu více hlasů než jeho soupeř. Obhájci predikčních platforem vysvětlovali jejich selhání tím, že sázeli převážně cizinci (v Brazílii jsou volební sázky nezákonné) s nízkou znalostí tamních reálií, což ovlivnilo kurz.

Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost. Účast na hazardních hrách je zákonem zakázána osobám mladším 18 let.

Nová rozsáhlá akademická analýza vědců z Vanderbiltovy univerzity, kteří studovali zhruba 2200 politických trhů na čtyřech platformách během posledních devíti týdnů kampaně, sice potvrzuje, že se trhy můžou chlubit vysokou a více než devadesátiprocentní úspěšností, jenže jde o hodně zavádějící údaj. Dvě třetiny zkoumaných trhů totiž tvořily otázky, kde bylo předem prakticky rozhodnuto, kurzy tedy byly pod 20 či nad 80 procenty.

Jakmile však šlo o vyrovnanější souboje s pravděpodobností mezi 40 a 60 procenty, favorit na burze zvítězil jen v 55 procentech případů – což je výsledek sotva lepší než náhodný hod mincí. Studie zároveň upozornila, že u trhů s menším objemem sázek stačí poměrně málo peněz, aby s kurzem pohnul jediný hráč a výrazně tak manipuloval i s voličskými náladami. Třeba zářijová studie Brennanova centra pro spravedlnost mezi dvěma tisíci registrovaných voličů ukázala, že pokud predikční trhy favorizují určitého kandidáta, důvěra lidí v jeho vítězství stoupá až o 20 procentních bodů bez ohledu na to, co ukazují tradiční průzkumy veřejného mínění.

Trumpova stopa

Dalším velkým rizikem je takzvaný insider trading neboli zneužívání neveřejných informací při sázení, které stále není v případě predikčních platforem zcela ošetřeno zákonem. „Zaměstnáváme 26 tisíc volebních komisařů. Mají přístup k výsledkům a dalším informacím těsně předtím, než jsou oficiálně sečteny a zapsány. To vše je problematické, protože to zasahuje do legitimity a integrity volebního procesu,“ vysvětlil stanici CNBC správce volební komise v Marylandu Jared DeMarinis.

Současná expanze predikčních trhů probíhá za podpory administrativy Donalda Trumpa. Ten do čela federální komise CFTC, která je má regulovat, jmenoval v roce 2025 Michaela Seliga, jenž byl předtím korporátním právníkem pro predikční trhy i kryptoměnové firmy. CFTC od té doby chrání burzy před zákazy v jednotlivých amerických státech s argumentem, že jde o federální finanční deriváty vyjmuté z dosahu státních zákonů o hazardu.

Do odvětví ještě předtím vstoupil prezidentův syn Donald Trump Jr., který je členem poradní rady platformy Kalshi a do Polymarketu podle agentury Reuters skrze fond 1789 Capital investoval desítky milionů dolarů. Paradoxně tak platí, že pokud vyjdou kurzy predikčních burz a americký Kongres ovládnou demokraté, budou to právě tyto platformy, které mají být součástí jimi slibovaného vyšetřování Trumpova korupčního jednání.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Palác v LA se proměnil v dům hrůzy. Peklem za zdmi prošlo 27 dětí, našly se i ostatky