Odborník poradil, jak udělat „dohodu“ se sršní. Včelí bodnutí bývá horší, upozornil
Nezaměnitelné bzučení a větší velikost než u vosy. S na první pohled děsivou sršní se setkal během letních večerů či nocí snad každý. Jedním z největších mýtů ohledně tohoto hmyzu je představa, že bývá v blízkosti lidí bezdůvodně agresivní. Entomolog Petr Šípek pro CNN Prima NEWS také vysvětlil, že komplikace a silnější alergické reakce po bodnutí jsou pravděpodobnější v případě včely než sršně. Rovněž popsal, jakou metodou je možné i s vosami uzavřít „deal“ – jakousi „dohodu“, aby nehledaly zdroj cukru přímo v obydlí člověka.
Pojďme si nastínit situaci: Člověk sedí na zahradě při letní grilovačce, už vypil pár alkoholických drinků, je vedro – vtom k němu přiletí sršeň. Co by si měl pamatovat, i pokud má alkoholem ovlivněné reakce?
První věcí je samozřejmě nepanikařit. U té sršně to platí dvojnásob, jelikož je klidná a sama od sebe nic neudělá. Nechte ji prostě odletět. Sršeň je totiž velmi sebevědomé zvíře, takže nepotřebuje s člověkem nijak interagovat, pokud není v ohrožení ona sama nebo hnízdo. Takže: Nemávejte rukama, nezahánějte ji ani nic jiného nedělejte. Pokud se k vám přilétne podívat, prostě zase odlétne.
Stačí, že nejste poblíž jejich hnízda. Navíc nechají člověka, aby se k nim přiblížil, aniž by se cítily v ohrožení. Aby se něco stalo, museli byste být velmi blízko a nějak výrazně útočit. Platí to pro většinu sezóny. Nicméně od, dejme tomu, druhé poloviny srpna a později mohou být sršně o něco nervóznější. Ubývají jim zdroje, tudíž i kolonie chřadne a dělnicím se nedostává od larev tolik cukerných výměšků. Mohou být proto neklidnější, agresivnější a – řekl bych – i dotěrnější.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mývalové ničí českou přírodu. 14letá Zuzana jich chytila pět. Popsala, jaké bonbony na ně líčí.
Co můžeme považovat za spouštěče, na které sršeň zareaguje třeba i agresivně? Jedná se kromě rychlých pohybů například o dotyk?
Spouštěče se týkají především dvou věcí. Zaprvé se jedná o ohrožení hnízda. Zpravidla někdo leze po stromě a najde uvnitř dutiny hnízdo, seká okolo stromu, kde se nachází, nebo pracuje nedaleko podkroví a tak dále. Přes léto takové interakce nevyvolají žádnou větší reakci, horší je to pak k podzimu, kdy mohou být sršně agresivnější, takže je snadněji vybudíte ke společné obraně hnízda.
Druhým spouštěčem je zmatení hmyzu kvůli světlu. Sršně jsou na rozdíl od vos aktivní v noci, kdy je přitahují umělé světelné zdroje, především pak bílé světlo. Když jsou „oblbnuté“ z blízkosti silného zdroje, nekontrolují se a zmateně lítají, člověk je může omylem přimáčknout nebo zasednout. Svícení sršně přitahuje, takže může pomoci vypnout silný zdroj světla, vyměnit žárovky (žlutá a červená je lákají podstatně méně), popřípadě zakrýt reflexní, tedy třeba bílé, oblečení. Stále ale platí, že oproti vosám jsou agresivní jen výjimečně.
Čtěte také
Jak konkrétně probíhá zmíněná změna chování navazující na poslední fázi léta a co za ní stojí?
Vosy i sršně mají jednoletý životní cyklus. Oplodněná královna po přezimování zakládá hnízdo. Nejdříve o larvy pečuje sama, pak se starají první dělnice – v této první fázi jsou sršně i vosy v podstatě neškodné. Lidí si začínají všímat v momentě, kdy je ohroženo hnízdo.
Zlom nastává v druhé polovině léta, přičemž u vos je to někdy dříve. Královna ztrácí vitalitu a klade méně vajíček. Ke konci léta umírá – kolonie proto přestává být řízena vypouštěnými feromony, ale především se v ní nachází čím dál méně larev.
Mezi larvami a dělnicemi probíhá jakýsi směnný obchod. Dospělé vosy nebo sršně loví hmyz a sbírají maso, aby rozžvýkanou masovou kašičkou nakrmily larvy. Ty jim na oplátku dávají sladké výměšky ze speciálních žláz. Když je larev málo, kolonie končí. Zvláště vosy přímo šílí po cukru. A to odstartuje dotěrné a agresivní chování některých druhů.
Jaká barva oblečení nejvíce láká sršně?
Lze předcházet zbytečným kontaktům s takto nervózními vosami a sršni?
Pokud jsou již rozdráždění, musíte zmizet. Tak nejrychleji zklidníte situaci. Lze tomu ale předejít. Nedávno jsem odzkoušel novou metodu. Do kuchyně mi prakticky ze dne na den začaly ve velkém nalétávat vosy – nejspíše se právě rozpadala kolonie. Zkusil jsem dát na parapet misku zatíženou kamenem a do ní cukrovou vodu. Vosy pak začaly využívat první možný zdroj cukru a neměly potřebu létat dovnitř. Je to taková kontraintuitivní metoda, ale v podstatě můžete s hmyzem udělat takový „deal“: Na bezpečné místo mu dáte cukr, on vám dá klid. Asi po 14 dnech vosy samy zmizely, protože se kolonie rozpadla.
Takže stačí doplňovaná vábnička v podobě něčeho sladkého?
Ano, stačí i starý džem, ale musí v tom být hodně cukru. Možná to udělá trochu nepořádek, protože se vosy vždy trochu oklepou, ale funguje to. Mám to vyzkoušené tak, že kdykoliv se doma objeví vosa, sladká voda je pryč. Navíc když máte misku za sklem, můžete pozorovat, jak se mezi sebou perou tři druhy vos. Mají svůj zdroj a už vás nepotřebují.
Je půlka léta, ovoce ještě nedozrálo a kolonie se již začínají rozpadat. Až začne padat ovoce, část hmyzu se přesune k tomuto zdroji.
Čtěte také
Jakou roli hraje výběr oblečení?
Třeba sršně nejvíce v noci atrahuje bílé oblečení, zvláště zářivě bílé. Především je ale láká silný světelný zdroj s velkým podílem UV záření. Proto je v takovém případě nejlepší zdroj vypnout nebo ho přesunout někam jinam. Nahraďte jej třeba svíčkou. Především jde o modré světlo nebo to s vysokým podílem UV.
Kdybyste si udělal noční venkovní diskotéku a svítil si tam UV lampami poblíž sršního hnízda, tak si zaděláte na pěkný problém. Nebo třeba pokud byste si ve stejnou denní dobu opravoval auto v blízkosti jejich hnízda. Přes den si vás nevšimnou, jenže pokud si k tomu v noci posvítíte reflektorem, vybudíte je. Člověk může nevhodným osvětlením v kombinaci s bílým oblečením výrazně navýšit šanci, že sršně přiláká. Jen sršně – vosy v noci nelétají.
Agresivní sršeň? To ji musí člověk „nastartovat“
Vraťme se ještě ke zmíněné zahradní grilovačce. Stačí tedy být v klidu a hned se neohánět novinami?
U sršňů stačí být prostě v klidu, ohánět se je kontraproduktivní. Zpozorněte až v momentě, kdy dojde na „rojení“. Během něho spustí alarm v podobě feromonu, který rozprašují do vzduchu. Uvolní se například při bodnutí a akorát rozdráždí ostatní dělnice. Při grilování i konzumaci jakýchkoliv potravin venku je potřeba být opatrný, aby vám hmyz nevlétl do nádoby s nápojem. To je největší riziko.
Jinak obecně platí, že vosy a sršně většinou startují směrem vzhůru. Střešní okna tak musíte vyklopit do vertikální roviny, jelikož vosa ani sršeň z polootevřeného okna neodlétnou. Vždy poletí nahoru. Když se snaží uniknout, směřují za světlem a vždycky vzhůru. Nevíme přesně, proč tomu tak je.
Sršeň je pro mnoho lidí agresivní bzučák, kterého se každý bojí. Odborná obec ale hovoří o neškodném tvorovi. Jaké největší mýty ohledně sršně obecné přežívají?
Panuje přesvědčení, že sršní žihadlo je strašlivě nebezpečné. Sršeň obecná není tak jedovatá, nebo alespoň ne tak, jak si lidé představují. Dostat žihadlo bolí, protože je velké a jed obsahuje velké množství acetylcholinu, který přímo vybuzuje nervová zakončení. Ale když jej srovnáme se včelou medonosnou, alergické reakce a pravděpodobnost následných komplikací jsou menší. Včelí jed je silnější a více alergenní.
Čtěte také
Tu druhou věc jste zmínil – lidé si myslí, že jde o agresivní hmyz. Sršně ale rozhodně takové nejsou. To už ji musíte pořádně „nastartovat“ nebo musí nastat souhra nepříznivých okolností. S hnízdem na zahradě můžete klidně vydržet celou letní sezonu, aniž by se něco stalo – pokud se nedopustíte nějaké hlouposti. Více opatrnosti je ale potřeba na podzim, to je období, kdy občas dojde k nějakým incidentům.
Na vině je samozřejmě sociální učení. Děti vidí u rodičů, že se při kontaktu s vosou nebo sršní začnou ohánět kvůli strachu, že dojde na poštípání, a tak to jde stále dokola. Jako rodič ale musíte zachovat klid a dát jen pozor na to, aby se dítě nenapilo tekutiny, do které spadl hmyz, nebo aby se prudce neohnalo. Jenže to dovede málokdo. V zásadě jsou vosy i sršně předvídatelné, či spíše se nechají předvídat. Je těžké nezareagovat, když kolem vás lítá dotěrná vosa, ale pokud začne člověk máchat rukama, v 90 procentech začne být ještě dotěrnější a agresivnější. U vos ale záleží na druhu. Třeba vosa lesní není skoro vůbec agresivní.
Existuje nějaký rozdíl v socializaci vos a sršní?
Oba rody mají jednoleté cykly. Když na jaře zaznamenáte velkou vosu nebo sršeň, pravděpodobně jde o královnu. Sociální poměry se tedy nijak výrazně neliší. Rozdíly plynou jen z velikosti. Jednou z oblíbených složek potravy sršní jsou právě vosy.
Když si vosy zakládají hnízda, často si je královny kradou, což u sršní neprobíhá. U vos také existují parazitické druhy, které žijí v hnízdech jiných druhů. Lidé si rovněž pletou vosy s vosíky. Tento rod se vyznačuje protaženými červenými nožičkami, načervenalými tykadly a jinak skládanými křídly. Oproti vosám jsou daleko klidnější.
Čtěte také
Vosíci si tvoří otevřená hnízda, nemají tedy kulaté vosí báně, ale přímo malou plástev na stopce. S těmito hnízdy se člověk setkává nejčastěji, vosíci je umisťují na teplá místa – například ve skleníku nebo v poštovní schránce. Když se objeví článek o vosách, téměř vždy je uveden fotografií „vos sedících na plástvi“. Pravděpodobně se však jedná o vosíky, protože vosy takto za normálních okolností nezachytíte – bylo by nutné vlézt dovnitř hnízda, a tam vás vosy rozhodně nepustí.
Kde se v Česku může objevit sršeň asijská?
Pojďme ještě k diskutované sršni asijské. Jaká je letos situace v Česku?
Mluví se o tomto tématu již několik let. Invaze těchto sršní začala ve Španělsku, poté pokračovala přes Francii, odkud se šířily více směry. Na východ a sever se rozšířily do Německa a Belgie, ale obloukem kolem Alp se dostaly i na území Maďarska a Slovenska. Tento druh sršně se tak k nám může dostat jak ze západu, tak z jihovýchodu. V Česku bylo již několik záchytů druhu, první byl v roce 2023 na Plzeňsku, v roce 2024 se našlo hnízdo i na Opavsku. Letos je například záznam o výskytu sršně asijské i z Prahy.
Sršni asijské se u nás – jako potenciálně invaznímu druhu – věnuje velká pozornost. Každý nález je prověřován, a pokud se podaří dohledat hnízdo, je odborně zlikvidováno. Pokud máte podezření, že jste sršeň asijskou potkali, můžete ji nahlásit na webu Najdije.cz nebo v aplikaci iNaturalist. Na stejných stránkách najdete i podrobné informace o tomto druhu.
Databáze ISOP uvádí od roku 2023 dva nálezy v Moravskoslezském kraji, další dva z Plzeňska a jeden z okolí Prahy. U sršně asijské je potřeba zdůraznit, že není primárně nebezpečná pro člověka, ale pro kolonie včel. Větší nebezpečí pro člověka představuje sršeň mandarínská z jihovýchodní Asie. Nedávno byla zavlečena i do USA, kde byla ale zlikvidována, v Evropě není. V mediálním prostoru se hovořilo často o tom, že se naším kontinentem šíří „zabijácká sršeň“, ale nějak se zapomnělo specifikovat, že to není sršeň mandarínská, nýbrž ta asijská. Kvůli ní se dělala a stále dělají technická opatření kolem včelích úlů.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Auto se šrotem v Plzni splašilo koně s dětmi. Dívka je zraněná, zvíře utratili. Řidič ujel
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě. (Marek.Pausz@iprima.cz)
