Houbičky jako lék? Vědci je testují u pacientů s nemocným srdcem. Psychiatr zmiňuje rizika
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Lékaři zkoumají vliv psilocybinu na léčbu onemocnění srdce.
Jaký je potenciál psilocybinu v ovlivnění fyzického stavu pacienta?
Existují rizika spojená s užíváním psilocybinu? Na co si dát pozor?
Každý desátý Čech trpí ischemickou chorobou srdeční. Pomoci by jim mohla revoluční studie, kterou zahájili lékaři na klinice Psyon ve spolupráci s kardiology ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a univerzitou v americké Iowě. Jejím cílem je prokázat, že onemocnění srdce a cév se dá pozitivně ovlivnit přes zlepšení psychického stavu pacientů, a to za pomoci psychoterapie, která k léčbě používá netradičně psilocybin, tedy látku obsaženou v lysohlávkách, lidově zvaných houbičky.
„Mám postižené srdce a dozvěděl jsem se právě o možnosti léčby tady pomocí psilocybinu. Domnívám se, že srdce není jenom pouhá pumpa, ale je to zároveň i místo spojené s naší duší. A pokud budu zaléčen psilocybinem, tak věřím tomu, že se to pozitivně odrazí i na zdraví srdce,“ sdělil CNN Prima NEWS jeden z účastníků studie.
ČTĚTE TAKÉ: Naděje v léčbě Duchennovy svalové dystrofie. Na trh přichází nový lék, pomoci může i pečujícím
Přesně to se domnívají i lékaři, kteří unikátní studii s názvem Rafael provádějí. Za pomoci terapie zlepšující celkový duševní stav pacientů a odbourávající nadměrný stres chtějí dosáhnout zmírnění chorobných změn v tepnách, které pak vedou k srdeční nedostatečnosti. To má navodit experimentální léčba za pomoci dosud oficiálně nepovolené látky psilocybinu.
„My víme, že psilocybin a podobné látky mohou léčit depresi a u zdravých lidí mohou zlepšovat well-being, tedy takzvanou vnitřní pohodu, a zároveň zvyšovat odolnost vůči stresu a zvládání náročných situací. A to je právě ten mechanismus, který my předpokládáme, že můžeme využít v té léčbě ischemické choroby srdeční,“ vysvětlil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS psychiatr a neurovědec MUDr. Tomáš Páleníček.
Pacienti s chorobami srdce totiž často žijí ve vysokém stresu, který neumí dobře zvládat. Právě toto napětí často jejich stav zhoršuje. „Chceme zvrátit ten příběh toho pacienta, který začal někdy před patnácti lety a jehož výsledkem je poškození cév na srdci. My neléčíme těmi látkami, léčíme psychoterapií a můžeme díky tomu změnit trajektorii příběhu toho člověka,“ dodal v 360° kardiolog prof. Tomáš Kovárník.
Odborníci věří, že zdravější duše nebo chcete-li psychika může přímo ovlivnit fyzický stav člověka. „Předpokládáme, že ta terapie povede ke zmenšení tloušťky těch plátů, a tedy zlepšení prokrvení srdečního svalu a snížení rizika vzniku infarktu myokardu,“ uvedl Páleníček. „Umíme také otevřít oblasti, které jsou obtížně přístupné při standardní psychoterapii. To znamená otevřít problémy, o kterých ten pacient buď ani neví, anebo se jich nechce dotýkat, protože jsou bolestivé,“ dodal Kovárník.
Kdo se do tohoto experimentu může přihlásit?
Experiment běží rok a půl a má zahrnout 60 pacientů ve věku od 18 do 75 let. Vhodné kandidáty vytipují a doporučí kardiologická pracoviště. Případní zájemci se ale mohou hlásit i sami. Zájem o účast ve studii, kde jedna skupina pacientů dostane účinnou látku a druhá placebo, postupně roste. Kritéria výběru jsou poměrně volná.
„Jsou to pacienti, kteří mají onemocnění cév na srdci, kdy buď ty závažné formy mají vyřešeny, anebo jich ještě nedosáhli, a ten stupeň toho poškození, co je na srdci, je takový, že nevyžaduje teď nějaké intervenční řešení,“ dodal Kovárník.
Podle zúčastněných lékařů jsou tělesné projevy a rizika spojená s léčbou psilocybinem vzácná. Patří sem mírné zvýšení krevního tlaku či tepové frekvence, případně žaludeční nevolnost, pocení nebo naopak pocit zimy. „Pak jsou příznaky psychické a tam jsou kontraindikace. Například do této studie nemohou žádní psychiatričtí pacienti, protože tam bychom měli vlastně problém s tím, že nevíme, jestli léčíme depresi, nebo ischemickou chorobu. To, co každopádně v tuto chvíli jsou pacienti, kteří jsou skoro vždy vyřazováni z těch studií, tak jsou pacienti, kteří mají nějaké psychotické onemocnění,“ vysvětlil Páleníček.
Je třeba myslet na rizika, upozorňuje Vevera
Někteří psychiatři ale mluví o potřebě větší opatrnosti při využívání dosud jen experimentální léčebné látky. „Já jsem rád, že máme psilocybin jako silnou zbraň v terapii proti depresím a nemám obavy z jeho využívání v rukou lékařů, ale mám obavy, podložené historickými zkušenostmi z užívání například léků na spaní nebo antipsychotik, že rostoucí pozornost zároveň zvyšuje popularitu těch látek a psilocybin u nás relativně snadno dostupný,“ vysvětlil přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň Jan Vevera s tím, že u nás doslova roste na loukách a v lese.
„Hrozí proto, že ho budeme opět používat ve větší míře. Především laická veřejnost jako rekreační drogu. A špatná zpráva je, že pro lidi, kteří si v sobě nesou nějakou predispozici k psychotické poruše, třeba schizofrenii, o níž mimochodem vůbec nemusí vědět, pro ty to může být jed,“ dodal.
Pacienti klinické studie jsou ale pod přísným lékařským dohledem a mohou se stát účastníky unikátního experimentu. „Pakliže ta studie skutečně prokáže, že jsme schopni ovlivnit objem toho materiálu a jeho rizikovost čistě na základě psychoterapie, tak vlastně to bude, nevím, jestli úplně poprvé v dějinách, ale rozhodně to bude velký úspěch v tom, že vlastně psychoterapeutická intervence bude mít nějaký somatický dopad, to znamená, že ovlivňuje nějaké takovéto klasické onemocnění těla, a to si myslím, že by byl skutečně přelomový nález,“ poznamenal Kovárník.
Studie potrvá do konce roku 2027. Získaná data pak budou analyzovat odborníci v Institutu pro biomedicínské zobrazování při Univerzitě v Iowě.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Revoluční léčba? Lysohlávky mohou pomoci v boji s nemocí, kterou trpí každý desátý Čech
