Hraboši se znovu přemnožili a trápí zemědělce
Přemnožení hraboši letos poškodili ve Středočeském a Ústeckém kraji 80 až 90 procent úrody. Zemědělci proto volají po možnosti použít proti hlodavcům jed. Návrat k plošnému používání jedu Stutox podle nich bude možností, jak ochránit ozimy. Ty zemědělci sejí převážně v září. Hraboši působí škody i na Chrudimsku, kde zlikvidovali minimálně 30 procent úrody.
Zástupci Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR na tiskové konferenci uvedli, že hraboši jsou znovu přemnožení. Letos ale více v Čechách než na Moravě. Svazy proto jednají s ministerstvem zemědělství o možnosti dalšího využívání jedu, rozhodnutí o výjimce očekává svaz do konce měsíce. Loni podle Zemědělského svazu ČR hraboši způsobili škody za dvě miliardy korun, letos půjde alespoň o stovky milionů korun. Jed by se mohl rozhozem používat na pozemcích, kde bude více než tisíc nor na hektar.
„Skutečně jsem viděl porosty, které byly sklizené ještě před příjezdem sklízecí mlátičky,“ prohlásil při setkání se zemědělci v Chrášťanech na Rakovnicku prezident Agrární komory Jan Doležal. V některých případech bylo podle něj poškozeno 80 až 90 procent úrody. Na Rakovnicku, které dlouhodobě trpí nedostatkem srážek, místní zemědělci chtějí, aby se o možnostech aplikace jedu proti hlodavcům rozhodlo co nejdříve.
V Ústeckém kraji hlodavci poškodili někde až 80 procent úrody pšenice. Tamní zemědělci mají obavy, aby letošní ztráty nebyly ještě vyšší. Přemnožení hraboši ohrožují setí řepky. Zemědělci proto zvažují, zda setí neodloží na později. V regionu je na jednom hektaru pole až 15 tisíc aktivních nor, za kalamitní výskyt se považují čtyři tisíce aktivních nor. Zemědělci na severu Čech proto věří, že budou moci začít plošně aplikovat prostředek na hubení hrabošů.
Podle předsedy Zemědělského družstva v Rosicích u Chrasti na Chrudimsku Václava Blažka letos hraboši působí mimořádné škody. Sežrali minimálně 30 procent úrody. „Letos totálně zničili hrách, vojtěšku jsme ani nesklízeli, všechno se to likvidovalo,“ řekl ČTK Blažek. Podle něj bude nutné vrátit se k plošnému používání jedu.
Na Královéhradecku zemědělci sice dramatické přemnožení hlodavců nezaznamenali, přesto by řada z nich zásah proti hrabošům přivítala. „Je to každoroční problém. Na polích máme hlodavce, působí nám škody, ale určitě ne takové, jaké jsem měl možnost loni vidět v postižených oblastech na Moravě,“ řekl ČTK Miroslav Hak z královéhradeckých Plotišť.
Zemědělci už připravují návrh, podle vědců Stutox nepomáhá
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) potvrdil, že připravuje návrh a odůvodnění výjimky na aplikaci jedu proti hlodavcům Stutox II. Dokumenty poté pošle ministerstvu zdravotnictví. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha se domnívá, že ústav nakonec vydání výjimky schválí. Ohledně míst, kde se hraboši rozmnožují, jednají svazy s kraji, aby jejich zaměstnanci mohli aplikovat jed v okolí silnic.
Někteří vědci ale tvrdí, že jed Stutox má minimální vliv na úbytek počtu hrabošů. „Počet hrabošů - po dosažení maxima - následující rok rapidně klesá i bez Stutoxu. Kdybychom uměli předpovědět, že příští rok nastane kalamitní gradace hrabošů a již před jejím začátkem bychom Stutox použili, možná by význam mít mohl. Jenže tohle my předpovědět neumíme. V okamžiku, kdy už je hrabošů moc, je použití Stutoxu bezpředmětné, protože v té době už kalamitní škody nastaly - jako letos třeba v Ústeckém a Středočeském kraji - takže jim již nezabráníme. A následující rok populace hrabošů stejně klesne i bez Stutoxu,“ uvedl Kindlmann.
Dodal, že skupina vědců z Mendelovy univerzity porovnala počet odchycených hrabošů ve dvou blízkých lokalitách. Šlo o jižní Moravu, kde loni zemědělci směli používat Stutox, a nedaleké Horní Rakousko, kde se hlodavci jedem nehubili. Vědci na jižní Moravě několik hrabošů chytili, ale v Horním Rakousku žádného. „K redukci hraboší populace tedy v Rakousku došlo i bez použití jakýchkoliv jedů,“ uvedl Kindlmann.
Hraboši se v Česku přemnožili loni. ÚKZÚZ loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy prokázaly zbytky jedu. Součástí Stutoxu II je toxický fosfid zinku. Letos v červenci ústav s odkazem na údaje státních veterinářů a ornitologů ohlásil, že se nepotvrdily obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci.
