Aplikací Stutoxu II si zaděláváme na problém, říká ornitolog k poslednímu případu uhynulého dravce

„Káně nalezená v remízku už na první pohled jevila příznaky otravy – krvavé zvratky v zobáku a křečovitě sevřené pařáty. V poli s řepkou v těsné blízkosti remízku jsme nalezli velké množství mrtvých hrabošů, řádově desítky. Mezi rostlinami byly volně rozhozené granule Stutoxu II. Granule i mrtvou káni jsme poslali na rozbor. Ten potvrdil, že dravec se otrávil Stutoxem. Káně měla otrávené hraboše v žaludku i jícnu,“ popisuje psovodka ČSO Klára Hlubocká, která místo prohledala se speciálně vycvičeným psem.

Dravci jako káně lesní, ale také sovy, čápi a další ptáci, se hraboši živí a přispívají tak k jejich regulaci. „Například jedno mládě káně lesní sežere od svého vylíhnutí až do opuštění hnízda 7 kilogramů kořisti. Přepočteno pouze na hraboše, nejčastější kořist kání, je to 350 hrabošů během měsíce a půl pro jedno mládě. Káně obvykle mají dvě až tři mláďata, ale hraboše pochopitelně žerou také dospělci. Pouze v době hnízdění je tedy spotřeba hrabošů na jednom hnízdě ve vyšších stovkách. Aplikací Stutoxu si bohužel zaděláváme na problém a otrávená káně, kterou jsme nalezli nyní, by měla být varováním, že takto nelze gradaci hrabošů řešit,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

V loňském roce následkem otravy Stutoxem II uhynuli zajíci, čápi a bažanti. Vzhledem k posledním letošním nálezům prosí ornitologové veřejnost, aby si všímala okolí a případné nálezy nejen uhynulých ptáků, ale i jiných živočichů hlásila na ÚKZÚZ (podatelna@ukzuz.cz) a v kopii na ČSO (cso@birdlife.cz) a Českou inspekci životního prostředí (podatelna@cizp.cz).