Otrávená káně lesní Zdroj: Klára Hlubocká, ČSO
Za úhynem káně lesní na Orlickoústecku stojí Stutox II. Rozbor tak potvrdil to, co si ornitologové mysleli už při nálezu dravce koncem dubna. Další případ otravy rodenticidem pak evidují nedaleko Žďáru nad Sázavou, kde byl nalezen uhynulý bažant. Česká společnost ornitologická (ČSO) apeluje na veřejnost, aby v případě nálezů uhynulých živočichů na polích a v jejich okolí informovala příslušné orgány.
„Káně nalezená v remízku už na první pohled jevila příznaky otravy – krvavé zvratky v zobáku a křečovitě sevřené pařáty. V poli s řepkou v těsné blízkosti remízku jsme nalezli velké množství mrtvých hrabošů, řádově desítky. Mezi rostlinami byly volně rozhozené granule Stutoxu II. Granule i mrtvou káni jsme poslali na rozbor. Ten potvrdil, že dravec se otrávil Stutoxem. Káně měla otrávené hraboše v žaludku i jícnu,“ popisuje psovodka ČSO Klára Hlubocká, která místo prohledala se speciálně vycvičeným psem.
Dravci jako káně lesní, ale také sovy, čápi a další ptáci, se hraboši živí a přispívají tak k jejich regulaci. „Například jedno mládě káně lesní sežere od svého vylíhnutí až do opuštění hnízda 7 kilogramů kořisti. Přepočteno pouze na hraboše, nejčastější kořist kání, je to 350 hrabošů během měsíce a půl pro jedno mládě. Káně obvykle mají dvě až tři mláďata, ale hraboše pochopitelně žerou také dospělci. Pouze v době hnízdění je tedy spotřeba hrabošů na jednom hnízdě ve vyšších stovkách. Aplikací Stutoxu si bohužel zaděláváme na problém a otrávená káně, kterou jsme nalezli nyní, by měla být varováním, že takto nelze gradaci hrabošů řešit,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Hraboši jsou součástí jídelníčku dravců. Foto: Tomáš Bělka/ČSO
Hraboši jsou součástí jídelníčku dravců. Foto: Tomáš Bělka/ČSO
V loňském roce následkem otravy Stutoxem II uhynuli zajíci, čápi a bažanti. Vzhledem k posledním letošním nálezům prosí ornitologové veřejnost, aby si všímala okolí a případné nálezy nejen uhynulých ptáků, ale i jiných živočichů hlásila na ÚKZÚZ (podatelna@ukzuz.cz) a v kopii na ČSO (cso@birdlife.cz) a Českou inspekci životního prostředí (podatelna@cizp.cz).
