PŘEHLEDNĚ: Krvavé dějiny Indie a Pákistánu, na místě se opět střílí. O co v konfliktu jde?
Mezi Indií a sousedním Pákistánem vypukl další konflikt. Při úterním ostřelování zemřely desítky lidí. Mezi oběma zeměmi panuje napětí v podstatě od jejich vzniku v roce 1947. Během této doby došlo již k šesti válkám, které si vyžádaly mnoho životů a raněných. Hlavním důvodem je spor o území Kašmíru.
Indie v úterý večer zahájila útok proti Pákistánu, který ve středu ráno hlásil nejméně 19 mrtvých, včetně dítěte, a 38 zraněných. Indie, jejíž útoky údajně mířily na teroristické tábory, hovořila o 12 zabitých radikálech a 55 zraněných. Pákistánské ministerstvo obrany tvrzení o teroristech odmítlo a uvedlo, že terčem byli civilisté. Podle Indie zabila pákistánská palba deset lidí a dalších 48 zranila. Pákistán uvedl, že indické letectvo ztratilo pět letadel, indičtí regionální představitelé ale oznámili jen tři zřícené stroje.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trumpův trvalý mír? Češi plánu nevěří, ukázal výzkum. Voliči vlády jsou nejskeptičtější
Jak uvádí analýza webu Sky News, svět by se měl obávat zvýšeného napětí mezi sousedními zeměmi, které mají k dispozici i jaderné zbraně. „Stupňovalo se až ke konfrontaci. Hněv byl příliš velký na to, aby se dal zvládnout,“ píše se v analýze.
„Mezi Indií a Pákistánem existuje latentní napětí. Konflikt je tam ve vzduchu v podstatě neustále. Obě země byly političtí rivalové a současně jsou výrazně nábožensky odlišné – v Indii je hinduismus, v Pákistánu islám. Oblast Kašmíru je výbušná, protože je na hranicích,“ popsal ve vysílání CNN Prima NEWS historik Jaroslav Šebek.
Čtěte také
Raketovými údery Indie prý reagovala na útok na turisty poblíž Pahalgamu, známého jako malé Švýcarsko, který si 22. dubna vyžádal 26 životů a desítky zranění. Indie také obvinila Pákistán, že ukrývá, vyzbrojuje a poskytuje útočiště militantním organizacím, které pronikají přes téměř 500 kilometrů dlouhou hranici do Kašmíru. Pákistán obvinění odmítá a tvrdí, že pouze podporuje právo tamních obyvatel na sebeurčení.
Jak podotýká Sky News, útok 22. dubna byl jiný. „Cílem se nyní stali turisté, které militanti dříve z velké části šetřili,“ píše Sky News. Příznačné také je, že odvetná akce, kterou Indie provedla, byla nazvána „Operace Sindoor“, což je červená barva, kterou nosí vdané ženy v pěšince ve vlasech. Jde o symbol manželství a oddanosti. „Při útoku na turisty poblíž Pahalgamu ovdovělo mnoho žen,“ uvádí Sky News.
Napětí roste desítky let
Od svého vzniku v roce 1947 po získání nezávislosti na Britském impériu vedly obě země již šest válek, připomíná Sky News. Jablkem sváru je hornaté území Kašmíru, které je rozděleno na indickou a pákistánskou část. Obě strany si toto území nárokují. Pákistán tvrdí, že většina obyvatel jsou muslimové, zatímco podle Indů si obyvatelé zvolili za vlast právě jejich zemi.
- Rozdělení – 1947 až 1948
Po vzniku převážně muslimského Pákistánu a jeho mnohem většího souseda, hinduistické sekulární Indie, následovalo velké krveprolití. V důsledku komunitního násilí zemřelo přibližně půl milionu lidí a stejný počet zůstal bez domova.
Čtěte také
Konflikt začal v říjnu 1947 poté, co Pákistán podpořil muslimské povstání v Kašmíru. Kašmírský mahárádža požádal Indii o pomoc výměnou za to, že se Kašmír stane indickým územím. Válka skončila 1. ledna 1949 stanovením linie příměří.
- Druhá indicko-pákistánská válka – 1965
Druhá indicko-pákistánská válka začala v dubnu 1965 hraničním sporem, který přerostl v boje. Pákistán se poté prohlásil vítězem. Spor se znovu rozhořel v srpnu, když Pákistán zahájil tajnou ofenzivu přes linii příměří do Indií spravovaného Kašmíru. Indie odpověděla překročením mezinárodní hranice u Láhauru. Obě strany se poté zavázaly k příměří pod záštitou OSN.
- Zrod Bangladéše – 1971
O šest let později došlo k dalšímu konfliktu poté, co Východní Pákistán požádal o nezávislost na Islámábádu. Spor přerostl v občanskou válku a přibližně 10 milionů lidí uprchlo do Indie, což poskytlo Dillí záminku k zásahu. Pákistánská armáda se vzdala a více než 90 tisíc vojáků se stalo indickými válečnými zajatci. Východní Pákistán se 6. prosince 1971 stal nezávislým státem Bangladéš a o tři roky později byl nový stát uznán i Pákistánem.
- Příchod islámských bojovníků – 1989
Rostoucí odpor muslimů proti indické nadvládě a příchod islámských džihádistických bojovníků do Kašmíru po odchodu Sovětského svazu z Afghánistánu vedl v roce 1989 k vypuknutí dalšího sporu. Pákistán poskytl tomuto hnutí morální a diplomatickou podporu, ale Indie obvinila svého souseda z výcviku a dodávek zbraní militantním separatistům.
- Spor o Kargil – 1999
Další konflikt vypukl poté, co Indie v roce 1999 zahájila letecké údery proti Pákistánem podporovaným silám, které pronikly do Indií spravovaného Kašmíru severně od Kargilu. Boje přerostly v přímý konflikt mezi oběma státy a desítky tisíc lidí opustily své domovy. Později téhož roku provedl generál Pervez Mušaraf v Pákistánu vojenský převrat.
- Smrtící útoky na politiky – 2001
V říjnu 2001 bylo po útoku na kašmírské shromáždění ve Šrínagaru v Indií kontrolovaném Kašmíru zabito 38 lidí a o měsíc později bylo při útoku na indický parlament v Dillí zabito 14 lidí. Indie opět obvinila Pákistánem podporované kašmírské ozbrojence a následovalo dramatické posílení vojenských jednotek podél indicko-pákistánské hranice. V lednu 2002 prezident Mušaraf slíbil, že Pákistán nedovolí teroristům operovat z pákistánského území, a znovu vyzval Dillí k řešení sporu o Kašmír prostřednictvím dialogu.
- Teroristický útok v Bombaji 2008
Mezi 26. a 29. listopadem 2008 byli bojovníci pákistánské organizace Laškar-e-Taiba (LeT) obviněni ze zabití 166 lidí během čtyřdenního útoku v Bombaji. Útoky provedlo deset ozbrojenců s automatickými zbraněmi a ručními granáty. Útočili na civilisty na mnoha místech v jižní části Bombaje, včetně nádraží Čhatrapati Šivádží, oblíbené kavárny Leopold, dvou nemocnic a divadla. Většina útoků skončila během několika hodin. Na třech místech, kde byla zajata rukojmí – v Nariman House, kde se nacházelo židovské osvětové centrum, a v luxusních hotelech Oberoi Trident a Taj Mahal Palace & Tower – se ale spor protáhl.
Čtěte také
Útok byl nakonec zastaven, když indické bezpečnostní síly ukončily obléhání hotelu Oberoi Trident kolem poledne 28. listopadu a hotelu Taj Mahal Palace ráno následujícího dne. Devět útočníků bylo zabito, desátý byl zajat.
- Zadržení indického pilota – 2019
Indické letectvo provedlo 26. února 2019 nálety na údajný výcvikový tábor teroristické skupiny Džajš-e-Mohammed v pákistánském městě Balakot. O den později zaútočily pákistánské letouny v rámci operace nazvané Swift Retort na několik míst v Indií spravovaném Džammú a Kašmíru. V následném souboji Pákistán tvrdil, že sestřelil dvě indická letadla a zajal jednoho indického pilota. Indičtí představitelé přiznali, že jedno letadlo bylo ztraceno, zatímco jejich tvrzení o zničení dvou pákistánských letadel bylo americkými zpravodajskými službami odmítnuto. Po několika dnech intenzivního vyjednávání byl indický pilot propuštěn, čímž se situace zklidnila.
- Útok na turisty – 2025
Nejméně 26 lidí, z nichž většinu tvořili indičtí turisté, zastřelili 22. dubna ozbrojenci poblíž letoviska Pahalgam v Indií kontrolované části Kašmíru. Indie masakr označila za „teroristický útok“ a uvedla, že měl „přeshraniční“ vazby. K odpovědnosti se přihlásila skupina Kašmírský odpor, známá také jako Fronta odporu. Jde o odnož skupiny, která provedla masakr v Bombaji.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Brutální záběry z Pokrovsku. Ukrajinské drony rozdrtily skupinu okupantů, Rusové neměli šanci
vaclav.cerny@iprima.cz
