Írán požaduje po Interpolu, aby zatkl amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zdroj: AP
Írán požaduje po Interpolu, aby v souvislosti s atentátem na nejvyššího generála Kásima Sulejmáního z ledna 2020 zatkl amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sulejmání zemřel po raketovém útoku bezpilotního letadla Spojených států amerických. Nejde ale o první íránské akce proti Trumpovi po lednovém útoku.
Mluvčí íránského soudnictví Gholamhossein Esmaili v úterý na tiskové konferenci oznámil, že Írán požádal mezinárodní policejní organizaci Interpol o zatčení Donalda Trumpa a dalších 47 amerických činitelů, kteří hráli roli při atentátu na nejvyššího generála Kásima Sulejmáního, informoval web Al Jazeera.
Podivná vražda v Teheránu. Jednoho ze zakladatelů Al-Káidy měli zastřelit v autě
V noci 7. srpna byla v severním Teheránu zaznamenána střelba. Podle íránských zpravodajských agentur dva útočníci na motorce čtyřmi výstřely smrtelně zasáhli muže středního věku a mladší ženu v bílém Renaultu. Původní informace hovořily o libanonském akademikovi. Nyní se však několik zdrojů shoduje, že obětí byl jeden ze zakladatelů Al-Káidy a muž považovaný za strůjce teroristického útoku na ambasádu v Nairobi v roce 1998.
Je ale nepravděpodobné, že by Interpol žádosti vyhověl, protože s podobným požadavkem se setkal už během června, kdy Írán chtěl obvinění z vraždy a terorismu. Tehdy organizace Interpol uvedla, že nesmí podnikat „jakékoliv intervence nebo aktivity politického, vojenského, náboženského nebo rasového charakteru“. Dále doplnila, že pokud budou na sekretariát ještě někdy poslány podobné žádosti, nebude je brát v potaz.
Odměna za vraždu
Během ročního výročí atentátu na generála Kásima Sulejmáního přesto Írán podal stejnou žádost, do které zahrnul ještě 47 dalších Američanů, kteří podle něj měli na atentátu podíl. Írán také pro zatčení Trumpa požaduje nejvyšší možné oznámení označované jako „červené“.
„Íránská islámská republika velmi vážně sleduje pronásledování a trestání těch, kteří si tento zločin objednali a provedli,“ zdůraznil Esmaili. Ještě v lednu po atentátu jeden z íránských politiků nabídl odměnu ve výši tří milionů dolarů (v přepočtu přes 63 milionů korun) člověku, který Donalda Trumpa zabije.
Napětí mezi zeměmi začalo eskalovat
Smrt Kásima Sulejmáního, oslavovaného vojenského vůdce jednotky Quds tajných islámských revolučních gard, vyvolala v celé zemi šok, pobouření a hněv vůči USA. Vztahy mezi zeměmi se začaly zhoršovat a někteří odborníci se také obávali přímého vojenského konfliktu a války.
USA tvrdily, že Sulejmání „aktivně rozvíjí plány na útok na americké diplomaty a členy služeb v Iráku“, proto Spojené státy zaútočily. Írán s tím ale nesouhlasí a tvrdí, že Američané porušili mezinárodní právo OSN. Za hlavního viníka poté Írán označuje hlavu USA Donalda Trumpa.
