Jižní státy Evropy zaznamenaly nejvyšší červnové teploty v historii. V polovině Itálie proto začal v nejkritičtějších hodinách dne platit zákaz práce venku. Čím dál častější vedra se s postupující klimatickou změnou očekávají také v Česku, „stopka“ práce by zde nicméně nebyla tak snadná nařídit, popisuje právník. „Ve zcela mimořádné situaci by patrně šlo využít krizové zákony – například při vyhlášení stavu nebezpečí či nouzového stavu,“ uvedl pro redakci Ondřej Preuss, zakladatel online služby Dostupnyadvokat.cz.
Ve více než polovině italských regionů byla zakázána práce venku v nejteplejších částech dne. Extrémní vlna veder ve Španělsku a Portugalsku překonala červnové teplotní rekordy a nadále sužuje rozsáhlé oblasti Evropy.
ČTĚTE TAKÉ: Silné bouřky vtrhnou do Česka, platí varování. Podívejte se, kudy budou postupovat
Divoké teploty si vyžádaly nejméně tři oběti na životech, včetně malého chlapce, který pravděpodobně zemřel na úpal v autě v katalánské provincii Tarragona v úterý odpoledne, informuje list The Guardian.
V sicilském Palermu zemřela v pondělí 53letá žena, která omdlela při procházce po ulici. Údajně trpěla srdeční chorobou. Další úmrtí následovalo v turistickém středisku poblíž Turína, kde se údajně utopil 70letý muž, protože intenzivní vedra vystřídaly bouřky a bleskové povodně.
Stopka práce platí v polovině Itálie
Vysoké teploty se tak projevují i na vytížení pohotovostních oddělení nemocnic v Itálii. V některých částech země se podle The Guardian v posledních dnech zvýšilo o 15–20 procent. Většinu pacientů tvoří starší lidé trpící dehydratací.
Lombardie a Emilia-Romagna, severoitalské provincie známé svým průmyslem, tento týden oznámily, že zastavují práci pod širým nebem mezi 12.30 a 16.00. Připojily se tak k celkem již jedenácti regionům – od Ligurie na severozápadě až po Kalábrii a Sicílii na jihu –, které rovněž podobný zákaz zavedly.
Po smrti 47letého stavebního dělníka Brahima Aita El Hajjama, který v pondělí zkolaboval a zemřel při práci na staveništi nedaleko Boloně, hlavního města regionu Emilia-Romagna, místní úřady poslouchaly rady odborů.
Odbory CGIL Bologna a Fillea CGIL ve společném prohlášení uvedly: „Klimatická krize jednoznačně zhoršila podmínky pro ty, kdo každý den pracují venku, a firmy musí dát absolutní přednost ochraně pracovníků,“ cituje text The Guardian.
The first severe heatwave of 2025 has pushed up temperatures across Europe. At a UN conference in Spain, Secretary-General Antonio Guterres warned that extreme heat has become "the new normal." pic.twitter.com/8vdybBVKSU
— DW News (@dwnews) July 2, 2025
Česko: Za bezpečnost práce v horku ručí zaměstnavatel
„Z hlediska ochrany zdraví na pracovištích je zaměstnavatel povinen vytvořit pro zaměstnance bezpečné prostředí pro práci a vyhnout se rizikům, která by mohla zaměstnance ohrozit na zdraví, což se týká i zátěže teplem na pracovišti,“ říká na dotaz redakce CNN Prima NEWS ministerstvo zdravotnictví (MZd).
To, jaká minimální opatření k ochraně zdraví při práci je zaměstnavatel povinen přijmout, závisí podle MZd vždy na konkrétních pracovních podmínkách a druzích práce. „Mezi opatření k zamezení nadměrné tepelné zátěže lze uvést například bezpečnostní přestávky, režim práce – například úprava střídání různých činností – či poskytování ochranných nápojů,“ vyčísluje MZd.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připomíná také povinnost poskytovat ochranné nápoje, zajišťovat přestávky a stínění, ale také povinnost omezit v případě potřeby výkon fyzicky náročných činností v nejteplejší části dne.
Další aktivity neplánujeme, zní z ministerstev
Na dotaz, zda je za současných extrémních vln veder namístě uvažovat o zavádění nějakých opatření nebo doporučení ze strany ministerstva, však odpovídají MZd i MPSV odmítavě.
„Za MPSV v této souvislosti aktuálně neplánujeme žádné další aktivity,“ konstatovalo tiskové oddělení ministerstva.
🌡️ Horké počasí ovlivňuje i pracovní podmínky.
— Hygienická služba ČR (@Hygiena_cz) June 27, 2025
Podle @CHMUCHMI nás čekají dny s vysokými teplotami. Horko ovlivňuje nejen venkovní, ale i vnitřní pracoviště. Prevence je klíčová.
👷♀️ Týká se všech, kdo pracují:
🔹 venku (stavebnictví, zemědělství, doprava)
🔹 ve vnitřních… pic.twitter.com/9Qvcrm3cIM
„Zaměstnavatel přijímá podmínky ochrany zdraví při práci, proto není potřeba, aby ministerstvo nařizovalo plošné opatření,“ říká ministerstvo zdravotnictví. Dodává ale, že se spolu s krajskými hygienickými stanicemi snaží připomínat nutnou obezřetnost, jako je zvýšený pitný režim nebo varování před pobytem venku či na přímém slunci.
Doporučení pro zaměstnavatele shrnuje také Státní zdravotní ústav, který vychází z informací Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
V Česku je to spíše nepravděpodobné
„Takto zásadní zásah do podnikání a pracovních vztahů by vyžadoval změnu zákona nebo nařízení vlády, protože zákoník práce a na něj navazující nařízení stanoví povinnosti zaměstnavatelů i limity práce,“ uvádí pro redakci zakladatel online služby Dostupnyadvokat.cz Ondřej Preuss.

Dělník si na staveništi pod sluncem upravuje helmu, protože jižní Kalifornie čelí vlně veder, v Los Angeles 3. července 2024. Zdroj: ETIENNE LAURENT / AFP / AFP / Profimedia
Ve zcela mimořádné situaci by podle něj patrně šlo využít krizové zákony – například při vyhlášení stavu nebezpečí či nouzového stavu, které ovšem cílí primárně na záchranné práce, evakuace a zákazy vstupu např. při povodních apod.
„Je zde ale například oprávnění omezit provoz podnikatelské činnosti, které by se dalo vztáhnout například na stavební venkovní práce,“ dodává s tím, že dosud však tímto způsobem využity nebyly.
„Obecně tedy nejde o krok, který by úřady mohly samy od stolu rychle zavést,“ dodává Preuss.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Masivní požáry na Krétě: Turisty evakuovaly i české cestovky, pryč musely tisíce lidí