jaderná elektrárna

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová obdrží japonský Řád vycházejícího slunce, zlatou a stříbrnou hvězdu za přispění k posílení vzájemných vztahů v jaderné energetice. Oznámila to v neděli japonská vláda, uvedlo dnes japonské velvyslanectví v Praze. Drábová ocenění převezme ve středu v císařském paláci v Tokiu. Od havárie v Jaderné elektrárně Fukušimě v březnu 2011 podle japonské ambasády Drábová aktivně usiluje o šíření vysoce odborných informací a vědecky podložených hodnocení situace. Od roku 2018 působí také jako externí poradkyně japonské vlády pro jadernou regulaci.

Udržet při životě algoritmy umělé inteligence stojí obrovské množství elektrické energie. Technologičtí giganti o tom vědí své a hledají cesty, jak vyrábět elektřinu a zároveň být dostatečně ekologičtí a udržitelní. Google a Amazon sází na vývoj malých modulárních reaktorů. Microsoft chce oživit jadernou elektrárnu, ve které před 45 lety došlo ke katastrofě. Giganty k těmto krokům nutí jejich vlastní závazek chránit lidstvo a planetu před globálním oteplováním.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu v rozpravě na Valném shromáždění OSN varoval před možnou jadernou pohromou na Ukrajině a obvinil Rusko z plánování útoků na ukrajinské jaderné elektrárny. Uvedl, že informace o možných plánech ruského prezidenta Vladimira Putina dostal nedávno od zpravodajských složek své země.

Polostátní energetická společnost ČEZ naváže strategickou spolupráci s firmou Rolls-Royce při vývoji malých modulárních reaktorů. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj spolupráce otevírá možnost pro české firmy podílet se na vývoji tohoto typu jaderných zdrojů a zapojit se do globálního dodavatelského řetězce.

Pokud ukrajinská strana zaútočí na jadernou elektrárnu v Kursku, zavedeme tvrdá protiopatření, uvedlo ruské ministerstvo obrany v sobotním prohlášení. Současně obvinilo Kyjev, že chystá radioaktivním výbuchem způsobit katastrofu a svést to na střelbu Rusů do vlastního energetického uzlu. Podle vojenského experta a někdejšího příslušníka ukrajinské civilní kontrarozvědky SBU Ivana Stupaka by ale takový plán byl příliš riskantní a vedl by ke ztrátě podpory spojenců. Prohlášení zveřejnila agentura TASS.

Pokud by ukrajinská armáda obsadila Kurskou jadernou elektrárnu, Rusko by mohlo zvažovat použití jaderných zbraní. Jeho doktrína to umožňuje, uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Alexej Leonkov, známý ruský vojenský expert a redaktor časopisu Arsenal Otěčestva. Podle jeho slov je obtížné odhadnout, kdy se ruským silám podaří vytlačit Ukrajince z Kurské oblasti zpět za hranici.

Pokud by se Ukrajinci pokusili o obsazení Kurské jaderné elektrárny, mohli by ztratit část spojenců či přijít o dodávky zbraní ze Západu. To si myslí vojenský expert a někdejší příslušník ukrajinské civilní kontrarozvědky SBU Ivan Stupak. Podle něj je případný plán obsazení zařízení až příliš riskantní.

Ukrajinský útok na ruské území může být vzkazem spojencům, uvedl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Díky obsazení ruské stanice, která je důležitá pro zásobování starého kontinentu plynem, mohou tlačit na Západ. Nastínil také další možné cíle útoku – rozptýlení ruských jednotek v regionu či ohrožení jaderné elektrárny.

Ukrajinci se dostali až 10 kilometrů hluboko do ruské Kurské oblasti, potvrdil americký Institut pro studium války (ISW). Podle webu Ukrajinska pravda to dokazují geolokační záběry pořízené v úterý a ve středu. Reakce Kremlu jsou podle ISW rozporuplné. Starosta města Sudža označil atmosféru za „velmi napjatou“. Ruské úřady již zvýšily ochranu jaderné elektrárny v oblasti. Ruské ministerstvo zdravotnictví podle agentury Reuters oznámilo, že v oblasti utrpělo zranění 31 civilistů, z toho šest dětí. O vojenských ztrátách Moskva neinformovala, Rusové ale vyhlásili stav nouze. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak na síti X uvedl, že ruská vojenská agrese vůči Ukrajině je hlavní příčinou jakékoliv eskalace, včetně dění v ruské Kurské a Belgorodské oblasti.

Kdo postaví dva nové jaderné bloky v Dukovanech, už vláda rozhodla, neméně důležitá věc ale jasná není. Financování investice ve výši několika set miliard korun je vyřešené jen pro jeden jaderný blok, v plánu jsou přitom až čtyři. Do konce roku chce způsob financování dostavby druhého bloku schválit vláda, nyní jej připravuje skupina lidí z ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu a samotné společnosti ČEZ. Vede ji někdejší viceguvernér České národní banky (ČNB) a nyní náměstek ministerstva financí Marek Mora.

Spolupráce mezi Ukrajinou a Českem je pro obě strany velmi výhodná, uvedl na úterní tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS) po jednání obou vlád. Zdůraznil, že zájem českých firem o obnovu napadené země stoupá v mnoha oblastech, a připomněl, že společnosti mohou pomoci ve výstavbě jaderných bloků na Ukrajině. Premiér v závěru podotkl, že Ukrajina může s českou pomocí počítat. Na Ukrajině vznikne nový závod na výrobu munice ve spolupráci s českou společností Sellier & Bellot, oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Zestátnění ČEZ souvisí s tím, jak se vláda postaví k výstavbě jaderných bloků, pronesl v pořadu Svět financí s Trinity Bank na CNN Prima NEWS minoritní akcionář energetické společnosti Petr Horáček. Podle ekonoma Lukáše Kovandy nechce kabinet Petra Fialy (ODS) „píchat do tohoto vosího hnízda“. Vyplatí se stále podle expertů investovat do akcií energetického giganta?