Jeden úder může rozpoutat katastrofu století. Ruské drony míří na jaderné objekty každý den
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Jaké nebezpečí hrozí jaderným zařízením na Ukrajině v důsledku války?
- Laboratoř v Charkově s obohaceným uranem: Jaké je riziko?
- Černobyl a Záporoží: Které lokality jsou nejvíce ohroženy?
- Jaké škody utrpěla laboratoř v Charkově?
- Jaké kroky podnikli vědci v reakci na útoky?
Každý den války hrozí útok na zařízení, která by mohla rozptýlit radioaktivní materiál. Úředníci tvrdí, že laboratoř poblíž fronty u Charkova byla zasažena již více než sedmdesátkrát. Ruské útoky ale mířily i na další jaderná zařízení, mimo jiné na elektrárnu v Černobylu, píše deník The New York Times.
V laboratoři v Charkově na Ukrajině se nachází experimentální zařízení s nevinným názvem Neutron Source, které obsahuje několik desítek kilogramů obohaceného uranu – pokud by se rozptýlil, stačilo by to ke kontaminaci velké části města. Budova laboratoře leží pouhých 22 kilometrů od frontové linie největší války v Evropě za posledních 80 let a ukrajinské úřady tvrdí, že byla 74krát poškozena ruskou municí. „Je to děsivé, ale jsme na to zvyklí,“ řekl podle webu New York Times Oleksandr Bykhun, zástupce hlavního inženýra Charkovského institutu fyziky a technologie, předního ukrajinského jaderného výzkumného centra, v němž se Neutron Source nachází.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V Polsku se našla i část rakety. Video ukazuje sestřelení jednoho z ruských dronů
Velká část obav z jaderné katastrofy vyvolaných ruskou invazí na Ukrajinu se soustředila na jadernou elektrárnu v Záporoží, největší v Evropě, kterou od začátku války drží ruské síly. Ukrajina má však dlouhý seznam zranitelných jaderných zařízení, jako jsou reaktory pro výzkum nebo výrobu energie – včetně Černobylu, kde došlo k nejhorší jaderné havárii na světě – a sklady vyhořelého paliva.
Čím déle válka trvá, tím větší je riziko útoku, který by mohl rozšířit radioaktivní materiál do širokého okolí. Některá z těchto zařízení mají rozsáhlá bezpečnostní opatření, ale nebyla postavena tak, aby odolala přímému zásahu velkou bombou. „Je to velmi nebezpečná situace a máme štěstí, že zatím nedošlo k žádné jaderné havárii,“ řekl Bruno Chareyron, vědecký poradce francouzské neziskové organizace Komise pro nezávislý výzkum a informace o radioaktivitě.
Čtěte také
Nebezpečí radiace začalo první den invaze v roce 2022, kdy ruské síly vstoupily na Ukrajinu přes černobylskou zónu, čímž rozvířily prach obsahující malé, ale detekovatelné stopy plutonia, izotopů cesia a dalších radioaktivních prvků, a riskovaly útok na elektrárnu. V únoru 2025 ruský dron vyrazil díru do nerezové ochranné konstrukce nad radioaktivními troskami reaktoru č. 4 v Černobylu. Ačkoli nedošlo k úniku radiace, úder narušil hermetické utěsnění konstrukce.
Elektrárna v Záporoží byla opakovaně zasažena, ale pokaždé se podařilo katastrofu odvrátit. V roce 2023 vyprázdnila exploze na přehradě primární zdroj chladicí vody pro šest reaktorů elektrárny, což si vynutilo přechod na záložní chladicí bazén. Elektrárna je nyní závislá na dvou elektrických přenosových vedeních, z nichž jedno je kvůli bojům pravidelně přerušováno. Do křížové palby se dostaly i ruské stavby. Na konci minulého měsíce trosky ukrajinského dronu sestřeleného ruskou protivzdušnou obranou poškodily transformátorovou stanici poblíž jaderné elektrárny v Kursku, což donutilo její provozovatele snížit výkon.
Ukrajinští představitelé obvinili Rusko z úmyslného ohrožování jaderných zařízení a vyvolávání strachu z jaderné katastrofy, která by mohla kontaminovat širokou část kontinentu. Útok dronu na Černobyl se odehrál v noci před zahájením Mnichovské bezpečnostní konference v Německu, což někteří ukrajinští a západní představitelé interpretovali jako vzkaz z Moskvy.
Charkovský fyzikální institut, který pomáhal navrhnout první sovětské atomové bomby, souhlasil v roce 2010 s ukončením práce s uranem vhodným pro výrobu zbraní. Stále však skladuje extrémně nebezpečné materiály, jako je uran, který je obohacený tak, aby byl mnohem radioaktivnější než palivo používané v jaderné elektrárně. Institut nezveřejňuje, kolik uranu se na místě přesně nachází. Zařízení se skládá ze dvou prvků: jádra o velikosti autobusu spolu s kovovými radiačními štíty a připojeného urychlovače částic o délce asi 27 metrů. Budova, ve které je zařízení umístěno, byla tolikrát poškozena drony, raketami a dělostřelectvem, že podle ukrajinských úřadů nemohlo jít o náhodu. Exteriér budovy nebyl postaven tak, aby odolal útoku. Výbuchy denně otřásají kontrolní místností a vlna z výbuchu uvnitř odrazila omítku ze zdi poblíž zařízení.
Čtěte také
V roce 2022 byla zasažena transformátorová stanice, což na několik měsíců uvrhlo budovu do tmy. Vědci se spoléhali na záložní vytápění, aby zabránili zamrznutí chladicí vody a potenciálnímu poškození hliníkového povlaku uranových palivových tyčí. „Prostě nechápu, s čím máme co do činění. Dělají to bez jakékoli logiky,“ pronesl o útocích Andrij Mytsykov, hlavní inženýr fyzikálního ústavu.
Po invazi v roce 2022 vědci zastavili experimenty a uvedli Neutron Source do dlouhodobého režimu odstávky. Uran však zůstal, stejně jako nebezpečí jeho úniku. Jinde v ústavu vědci pokračují v experimentech s fúzní energií pomocí radioaktivního vodíku, a to i přes každodenní útoky na Charkov. „Napadli nás. Ale my vstáváme a vracíme se do práce,“ dodal Mykola Azaryenkov, zastupující ředitel ústavu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Babišova slova o konci zbraní pro Ukrajinu? Sadismus, jako potápět tonoucího, říká Lipavský
vaclav.cerny@iprima.cz
