I čtrnáct obyvatel nejmenší obce v ČR se hádá o politiku. Volí Babiše i Piráty
Nejmenší obec s vlastní samosprávou se jmenuje Vysoká Lhota, leží u Pelhřimova a žije v ní jen 14 občanů. Předvolební anketa reportéra CNN Prima NEWS ukázala, že tamní voliči vidí politiku hodně různobarevně. „Volím ODS, tedy Spolu. Ale bojím se, že vládu bude sestavovat ta strašná marškumpanie: Babiš, komunisti a Okamura,“ říká 60letý starousedlík Jaroslav Škrleta. „Pro mě je favorit Babiš, a tím to končí,“ tvrdí jeho 73letý soused Jaroslav Balík.
Jaroslav Škrleta volil vždycky pravici, což je i důvod, proč s Jaroslavem Balíkem udržuje jen nutnou sousedskou konverzaci. Jejich domy se takřka dotýkají, ale politika je rozděluje. Žijí v úplně odlišných ideových světech.
„Když slyším sousedovy názory, tak je mi jasné, proč Babiš zase vyhraje volby. Většina důchodců mu dá hlas jen proto, že jim přidal na penzích,“ uvažuje Škrleta. A ne úplně pěkně přemítá o národu, který je podle něj za pár stovek ochoten zapomenout na kauzy předsedy vlády. Na Čapí hnízdo i na kabinet, který je řízen jako rodinná firma. „Babišovi voliči nechápou ani ten vtip, že všetci tuná kradnú, iba Babiš jen čerpá,“ roztrpčeně říká 60letý Škrleta.
Pro třináct let staršího souseda Jaroslava Balíka je Babiš favorit, který nemá konkurenci. Koho ale Jaroslav Balík volil, když hnutí ANO ještě neexistovalo, to nechce prozradit. Se sousedem se prý kvůli politice nehádá. „Špatná nálada mezi některými sousedy má jiný důvod. Starousedlíci neberou náplavu, já jsem se do Lhoty přistěhoval z pražských Střešovic, to mi nemohou odpustit.“
Volím bez zbytečných řečí
Zpět k parlamentním volbám, které jsou za dveřmi. „K volbám chodím vždycky a volím bez zbytečných řečí. A jak už jsem říkal, dám to Babišovi. Pro pravici bych nikdy nehlasoval, ta tuhle republiku jen oškubala. Klaus, ODS a ti další,“ je přesvědčen pan Balík.
Až je překvapivé, jak se politicky rozhádaná společnost promítá do mikrosvěta nejmenší obce v zemi. Postupně ve Vysoké Lhotě mluvíme s voliči ANO, ODS, KDU-ČSL, Pirátů, KSČM i se zarytými nevoliči, kteří volby ignorují.
Nejmenší obec České republiky se čtrnácti obyvateli leží 32,3 km od Tábora, 17,2 km od Pelhřimova, 9,8 km od Pacova a 2,9 km od obce Kámen. A zřejmě se chlubí i nejmenší radnicí v Česku, domečkem s jedinou místností, který není o moc větší než autobusová zastávka. Do úřadu se sotva vejde stůl a pět židlí. Právě tolik domorodců také tvoří obecní zastupitelstvo, více než třetina obyvatel tak vlastně dělá komunální politiku.
Jak se boří nejmenší radnice v ČR
Není tajemstvím, že zastupitelé ve Vysoké Lhotě jsou rozhádaní. A pořádně, proto zvolené zastupitelstvo nedokončilo mandát a už 18. září čekají vesničany nové obecní volby.
Čtěte také
Radnici ve Vysoké Lhotě „zbořil“ 70letý zastupitel Václav Paulík. „Nic se tu neděje a starosta je takový svůj,“ vysvětluje Paulík. A jeho rázná manželka Helena to řekne naplno: „Je to víc rodinný podnik než radnice.“
Hlavou obce je totiž František Plášil a místostarostou jeho syn Martin Plášil. „Oba jsou už léta spojení s ODS,“ tvrdí Paulík, sám je ale voličem KSČM. Zda se zúčastní parlamentních voleb, to zatím s manželkou nejsou rozhodnuti. „Vždycky jsme volili komunisty, ale teď se nám k volbám moc nechce,“ tvrdí.
V tak titěrné vesnici prý parlamentní volby stejně neprobíhají takzvaným „tajným hlasováním“, jak to žádá zákon. „Když se tady spočítají hlasy, tak každý hned ví, kdo koho volil. Že to Plášilové dali ODS a my komunistům, no to přece nejsou tajné volby,“ argumentuje Helena Paulíková. Nemá samozřejmě pravdu. Parlamentní volby jsou i ve Vysoké Lhotě tajné, ale jaksi se nedaří utajit, jak kdo hlasoval.
Starosta komunisty nemusí
Starosta František Plášil nemá komunisty vůbec v lásce. „Ve Vysoké Lhotě hospodaříme nejméně od sedmnáctého století, jak potvrzují matriky. Ale až bolševici nám ukradli našich devět hektarů půdy,“ pamatuje si dobře a komunistické straně to nemíní zapomenout.
Čtěte také
Tehdy se prý násilné kolektivizace bránila celá obec jako jeden muž. „Coby kluci jsme dávali na cestu pod trávu trámy s hřebíky. A to bylo křiku, když soudruzi cestou k nám vždycky píchli,“ vypráví 71letý starosta, jenž se v druhé půli září pokusí obhájit svůj post. Koho bude volit do Parlamentu, odmítá sdělit. „Co je vám do toho,“ říká. Vlastně má recht.
V obecním zastupitelstvu sedí i Věra Mazancová, ve vládě si podle svých slov přeje demokraty, nikoliv Okamury, Šlachty, Babiše a spol. „Vždycky jsem volila lidovce, takže jim chci dát hlas i teď v říjnu,“ nedělá tajnosti. A jak vnímá, že se křesťanská strana spojila do koalice s ODS a TOP 09? „Že se lidovci měli potřebu spojit právě s ODS, to mi dost vadí,“ přizná. Pravici zazlívá hlavně napojení na takzvané kmotry, kterých se, jak podotýká, ODS dodnes úplně nezbavila. „Proto je docela možné, že kvůli tomu k volbám vůbec nepůjdu.“
Vymírání, Piráti a básnická reflexe
Před pěti lety žilo ve Vysoké Lhotě 17 občanů, teď už jich je jen 14. Publikace Seznam míst v království Českém z roku 1869 uvádí, že ve Vysoké Lhotě obývalo 23 domů přesně 178 lidí. Budova obecního úřadu před válkou sloužila jako obecní pastouška, příbytek pro nejchudší místní rodinu Vicanů. V jedné místnosti jich tam žilo sedmnáct.
„Vymíráme,“ říká Jan Mazanec, manžel místní zastupitelky. Vysoká Lhota nemilosrdně stárne. Je to nejen nejmenší obec, ale věkovým průměrem patří i k nejstarším v republice. Snad proto Mazanec vsadí v bitvě o nový český kabinet na Piráty. „Pro mě je to jednoznačná volba, jsou mladí a nejsou už nijak spojeni s minulým režimem jako třeba ten estébák Babiš,“ myslí si.
Jan Mazanec má bratra básníka. Za komunistů Petr Mazanec nepublikoval, dnes patří k významným autorům. A už v roce 1990 shrnul tehdejší porevoluční náladu voličů v této básni: „V roce 1990 / někteří (hlavně straníci) říkali: / Ne všechno bylo špatný! / Jiní zas říkali: / Myslím, že se to vzalo za špatný konec! / a pan N. na mě uhodil: / Ta mi řekni / co udělal Havel pro dělníky!“
Po přečtení básně je nutno konstatovat, že se venkovský volič od roku 1990 o mnoho nezměnil. A nostalgii, že za komunistů „ne všechno bylo špatný“, dokonce přijala i část občanů, která minulý režim nezažila.
Čtěte také
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
