Zrádný sběr hub v Evropě: Můžete být za pytláky. Platí omezení na kila i plošné zákazy
Češi každoročně ukazují, že jsou hrdým houbařským národem. Třeba loni si podle odhadů odnesli z lesů více než 20 tisíc tun hřibů a dalších oblíbených druhů. Je to dáno hlubokou historickou tradicí, ale i velmi mírnými pravidly, pokud jde o legislativní omezení sběru. Jak je to ovšem v dalších evropských zemích? Někde panují jasně stanovená hmotnostní omezení, jinde dokonce platí přísný zákaz sběru všech hub, které se nenacházejí na vašem pozemku.
Zatímco v mnoha evropských zemích platí přísné hmotnostní limity pro sběr hub, v Česku mohou lidé vykonávat tuto činnost pro vlastní potřebu prakticky neomezeně, a to i v soukromých lesích. Pozor je třeba dávat na zvláště chráněné druhy, jako jsou hřiby královské či muchomůrky císařky. Za jejich sběr hrozí pokuty. Z logiky věci rovněž panuje zákaz houbaření v národních přírodních rezervacích, kde návštěvník nesmí chodit mimo vyznačené cesty.
ČTĚTE TAKÉ: TOP 10 nejnebezpečnějších hub v Česku. Znáte smrtelně jedovaté i další rizikové druhy?
Podobná, vcelku benevolentní pravidla pro sběr hub, platí na Slovensku a v Polsku, dále pak i ve státech východní a severní Evropy. Norové, Švédové či Finové jsou ale historicky považováni za „mykofobní“ národy, což znamená, že se i u běžných jedlých druhů více obávají záměny s jedovatými houbami. I když se tato situace ve Skandinávii zejména během 20. století změnila, přesto stále platí, že Seveřané určitě nejsou tak vášnivými houbaři jako Češi. Pro Nory, Švédy a Finy je příznačnější sběr lesního ovoce.
Houby – varování
Nikdo by neměl přeceňovat své houbařské znalosti. Některé druhy, které rostou v českých lesích, jsou prudce i smrtelně jedovaté. V případě nejistoty je vždy lepší nahlédnout do atlasu nebo zavolat známému, který se v této problematice vyzná lépe. Pozor je třeba dávat také na chráněné houby, za jejichž sběr hrozí vysoké pokuty.
Kdo se naopak v houbařském zapálení Čechům přibližuje, jsou lidé na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, ale také v postsovětských státech, jako jsou Ukrajina či Bělorusko. I přesto je na místě obezřetnost, pokud chcete houbařit v zahraničí. Třeba v Polsku mají na seznamu chráněných druhů mnohem více exponátů než u nás. Za jejich sběr hrozí mastné pokuty a v extrémních případech i vězení. Zakázané jsou tam například v Česku velmi oblíbené smrže nebo kačenky.
Čtěte také
Ještě o poznání přísnější pravidla platí na západ od České republiky, omezení se tam nejčastěji týkají povoleného množství, které si houbaři smějí z lesů odnést. V Německu se tento limit liší v jednotlivých spolkových zemích – jedna osoba si za den může nasbírat pouze od 500 gramů do dvou kilogramů hub. Při překročení následují vysoké pokuty. V noci je navíc houbaření zakázáno, a to z důvodu potenciálního rušení zvířat.
Stejně tak Rakušané mohou v létě sbírat houby jen od 7. do 19. hodiny, a to maximálně do dvou kil. Ve Švýcarsku jsou v některých oblastech vymezené dny, kdy se nesmí houby sbírat vůbec. A úplně nejpřísnější regulace platí v Nizozemsku, které je jedinou zemí Evropské unie, kde je oblíbená činnost Čechů vnímána jako „pytláctví“ – platí zákaz sběru hub v jakémkoliv množství, pokud nejde o váš soukromý pozemek.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Smůla českého houbaře baví internet. Záběry prchajícího hřibu jsou hitem
Věnuje se převážně domácí politické scéně. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje témata kolem války na Ukrajině. Rád zpracovává i gaming a nezanedbává v textech ani svou vášeň v podobě houbaření. Studoval na Gymnáziu Na Vítězné pláni a poté na Vyšší odborné škole publicistiky (VOŠP), kde také získal první novinářské zkušenosti. V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v květnu 2020. V té době přispíval také do studentského magazínu VOŠP s názvem Generace20 a na hudební web Planeta Hudba. Po dokončení studií na VOŠP v létě 2021 nastoupil na CNN Prima NEWS jako redaktor. Nesnáší totalitní ideologie, přehnanou politickou korektnost i striktní dělení světa na „černou“ a „bílou“. (Marek.Vesely@iprima.cz)
