TOP 10 nejnebezpečnějších hub v Česku: Znáte smrtelně jedovaté i další rizikové druhy?
Češi každoročně ukazují, že jsou hrdým houbařským národem. Třeba loni si podle odhadů odnesli z lesů více než 20 tisíc tun hřibů a dalších oblíbených druhů. S tím se ovšem pojí i nepříjemné dopady. Každou sezonu jsou v tuzemsku hlášeny vyšší desítky otrav kvůli konzumaci jedovatých exemplářů. Některé případy jsou i smrtelné. CNN Prima NEWS připravila seznam nejnebezpečnějších hub rostoucích na našem území. Žebříček zohledňuje nejen toxicitu, ale i rozšíření dané houby a míru rizika záměny s jedlými druhy.
1. Muchomůrka zelená
Muchomůrka zelená Zdroj: Getty Images
Jednoznačně nejnebezpečnější houbou v Česku a potažmo i v celé Evropě je muchomůrka zelená. Tento hojně rozšířený druh v tuzemsku způsobuje zhruba 9 z 10 smrtelných otrav houbami. Její jed je tak silný, že k usmrcení dospělého člověka stačí jedna jediná plodnice. První příznaky otravy se objevují až po několika hodinách, kdy je jed už plně vstřebán v organismu a jsou těžce zasaženy důležité orgány – zejména játra a ledviny.
Houby – varování
Nikdo by neměl přeceňovat své houbařské znalosti. Některé druhy, které rostou v českých lesích, jsou prudce i smrtelně jedovaté. V případě nejistoty je vždy lepší nahlédnout do atlasu nebo zavolat známému, který se v této problematice vyzná lépe. Pozor je třeba dávat také na chráněné houby, za jejichž sběr hrozí vysoké pokuty.
Nezkušení houbaři si tuto smrtelně jedovatou houbu pletou nejčastěji se žampiony a s holubinkami. Od nich se muchomůrka zelená liší například v tom, že roste z takzvané pochvy, které se říká kalich smrti či horolezecká ponožka. V horní části třeně se zase pyšní prstencem. Kromě zelené barvy může mít její klobouk i svítivě žluté, hnědé či bílé odstíny.
2. Pavučinec plyšový
Pavučinec plyšový Zdroj: Profimedia.cz
Vůbec nejjedovatější houbou v České republice je pavučinec plyšový, který jako jediný svou toxicitou překonává i muchomůrku zelenou. Inkubační doba u tohoto smrtelně jedovatého druhu je ještě delší, přičemž k nenávratnému poškození životně důležitých orgánů může dojít i tři týdny po požití. Proto vědcům dlouho trvalo, než jedovatost nenápadného pavučince, který byl až do konce 50. let považován za jedlou houbu, odhalili.
ČTĚTE TAKÉ: Tajemství úspěšného houbaření. Držte se tří klíčových rad, jak si z lesa odnést plný košík
Štěstí pro méně zkušené houbaře spočívá v tom, že pavučinec plyšový na rozdíl od muchomůrky zelené roste na českém území velmi vzácně. Navíc neexistuje mnoho jedlých hub, s nimiž by si ho mohl člověk splést. Zkušenější houbaři, kteří sbírají lišky, ryzce nebo jedlé druhy pavučince, by si měli být stoprocentně jisti, že jim v košíku neskončila i tato smrtelně jedovatá houba.
3. Muchomůrka jízlivá
Muchomůrka jízlivá Zdroj: Getty Images
Další smrtelně nebezpečnou houbou na tomto seznamu je muchomůrka jízlivá, lidově známá také jako „anděl smrti“. Obsahuje stejné toxiny jako muchomůrka zelená, tudíž úmrtí dospělého jedince může způsobit požití jedné plodnice. Až třetí místo této bílé houbě náleží jen proto, že oproti své zelené příbuzné roste v českých lesích vzácně, a to hlavně v podhorských a horských polohách.
U nezkušených houbařů hrozí záměna zejména se žampiony. I zde platí, že muchomůrka jízlivá má stejně jako muchomůrka zelená kalich smrti a prstenec. Obě tyto smrtelně jedovaté houby navíc mají čistě bílé lupeny. Naproti tomu u žampionů jsou narůžovělé až hnědavě zbarvené.
4. Čepičatka jehličnanová
Čepičatka jehličnanová Zdroj: Getty Images
Také čepičatka jehličnanová obsahuje stejné toxiny jako muchomůrka zelená. I kvůli tomu je tato dřevokazná houba, známá také jako „pohřební zvon“, jedním z nejnebezpečnějších druhů v českých lesích.
Zabijáka z ní dělá také hojný výskyt v jehličnatých lesích i nenápadný vzhled, který může způsobit snadnou záměnu s jedlými druhy, jako jsou penízovky či opěnka měnlivá, nebo s psychoaktivními lysohlávkami.
5. Muchomůrka tygrovaná
Muchomůrka tygrovaná Zdroj: Profimedia.cz
Za postrach tuzemských lesů lze označit rovněž muchomůrku tygrovanou, která bývá na prvním místě, pokud jde o absolutní počet těžkých otrav houbami v Česku. Její pozření je naštěstí smrtelné jen v ojedinělých případech, jelikož se první příznaky – v podobě těžkých zažívacích problémů, dezorientace a blouznění – dostavují již zhruba po dvou hodinách od konzumace.
Čtěte také
Tygrovka je velkým strašákem pro nezkušené houbaře hned z několika důvodů. V českých lesích roste velmi hojně. Navíc hrozí záměna s oblíbenou muchomůrkou růžovkou nebo také s šedivkou. Jak tyto dvě jedlé muchomůrky od tygrovky rozeznat? Prvním ukazatelem je barva. Muchomůrka růžovka má klobouk zbarvený do růžového, krémově červeného či světle hnědého odstínu. Tygrovka mívá hořejšek okrově hnědý. Růžovka se také po naříznutí zbarvuje do růžova.
To šedivka má alespoň na první pohled znaky tygrovce mnohem podobnější. Pro naprosto bezpečné rozeznání je klíčový vzhled třeně. Růžovka a šedivka mají rýhovaný prstenec, muchomůrka tygrovaná ho má hladký. Růžovce a šedivce rovněž chybí kalich smrti, který u tygrovky bývá velmi výrazný.
6. Závojenka olovová
Závojenka olovová Zdroj: Profimedia.cz
Dalším prudce jedovatým druhem je závojenka olovová. Nejpozději do dvou hodin po konzumaci této nenápadné houby se objevují první příznaky otravy – úporné zvracení a průjmy. Díky tomu lze naštěstí otravu včas podchytit, a jsou tak známá jen ojedinělá úmrtí. Závojenky navíc rostou v Česku spíše výjimečně. Záměna s jedlou houbou je zde ovšem pravděpodobnější než třeba u pavučince.
Zejména mladé plodnice jde zaměnit za mladé hřiby dubové, které ještě nemají tolik rozvinutý klobouk. Podobnost může spočívat v barvě i tvaru. Závojenku nicméně houbař od hřibů bezpečně rozezná podle lupenů – hřiby místo nich mají rourky. Pokud je plodnice tak malá, že ještě nemá dostatečně vyvinuté zmíněné rozlišovací znaky, je lepší ji raději nesbírat. Záměna závojenky olovové je možná také s čirůvkou májovkou i s jedlou závojenkou podtrnkou.
7. Vláknice začervenalá
Vláknice začervenalá Zdroj: Getty Images
Extrémně rychlou a potenciálně smrtelnou otravu způsobuje rovněž vláknice začervenalá, jejíž mladé plodnice jsou snadno zaměnitelné za oblíbené jarní jedlé houby, jako je již zmíněná čirůvka májovka nebo závojenka podtrnka. Příznaky se u vláknice projevují už půl hodiny po konzumaci, nebo dokonce dříve.
Vyznačují se značnou nevolností doprovázenou masivním slzením, sliněním, přívalovým pocením, zvracením a průjmem. V kritické fázi následuje prudký pokles krevního tlaku, zpomalení srdeční frekvence a ztížené dýchání. Bez lékařské péče nebo podání specifického protijedu může otrava vyústit v selhání krevního oběhu a zástavu dechu.
8. Žampion zápašný
Žampion zápašný Zdroj: Profimedia.cz
Bohužel zdaleka neplatí pravidlo, že by všechny žampiony byly jedlé. Například žampion zápašný je jedovatý. I když jeho požití způsobuje „jen“ nepříjemné žaludeční potíže a není smrtelné, přesto jde vzhledem k hojnému výskytu v českých lesích, zahradách a parcích o rizikovou houbu. Je totiž podobný svému jedlému příbuzenstvu. Jako u drtivé většiny žampionů jde o bíle zbarvenou houbu s náznakem šedých odstínů.
Čtěte také
Jak tedy zápašňáka rozeznat od jedlých příbuzných? Jedním z vodítek je pach. Zatímco jedlé žampiony voní po anýzu nebo mandlích, zápašňák je typický nepříjemným karbolovým zápachem, který se navíc během vaření zintenzivňuje. Další možnost, jak jedovatý žampion identifikovat ještě před vhozením do košíku, je barva. Ten zápašný po poranění rychle žloutne. Mykologové rovněž zmiňují, že i po otravě touto houbou jsou prakticky vyloučené trvalejší následky.
9. Bedla kaštanová
Bedla kaštanová Zdroj: Profimedia.cz
Také mezi bedlami se nacházejí jedovaté exempláře. Například bedla kaštanová je dokonce smrtelně jedovatá – obsahuje velmi podobné látky jako muchomůrka zelená. Přesto není třeba při sběru bedel propadat zbytečné panice.
Kaštanovka je totiž oproti svým jedlým sestrám velice dobře rozpoznatelná, protože je droboučká. Měří obvykle jen pět centimetrů. Díky jejímu miniaturnímu vzrůstu si ji člověk nesplete například s oblíbenou bedlou vysokou. Kaštanovka je navíc v Česku dost vzácná.
10. Hřib satan
Hřib satan Zdroj: Profimedia.cz
Houbaře začátečníky asi nepotěší ani zpráva, že mezi jedovaté houby patří i některé hřiby. Typickým zástupcem je hřib satan, který ale přes svůj hrozivý název není smrtelný. Jeho požití vyvolává střevní potíže a silné zvracení. Kvůli tomu je lidově označován jako „bliják“. I přes tyto zákeřné dopady u nás nejsou hlášena úmrtí. Zároveň jde o vzácnou houbu, která se vyskytuje prakticky jen v teplých oblastech listnatých lesů na vápenitých podkladech.
Záměna hrozí zejména v případě dalších divoce zbarvených hřibů, mezi které patří i oblíbený kovář. Ten má ale mnohem tmavší klobouk, a to dohněda. Satan mívá klobouk od bílého odstínu až do šedé barvy. Zatímco kovář po poranění okamžitě a výrazně modrá, satan na řezu modrá spíš slabě. Jeho dalším poznávacím znakem je neobvyklá velikost. Satan je vůbec největší hřib, který na našem území roste.
BONUS: Čechratka podvinutá
Čechratka podvinutá Zdroj: Getty Images
Čechratka podvinutá byla stejně jako pavučinec plyšový dlouho považována za jedlou houbu. Později se však ukázalo, že obsahuje látky, které mohou za určitých okolností vyvolat silnou reakci imunitního systému vedoucí až k rozpadu červených krvinek a selhání organismu. Nejde tedy přímo o otravu způsobenou toxickými látkami, ale o odpověď lidského organismu.
I proto si čechratka podvinutá, jejíž konzumace už v minulosti vedla k úmrtí, vysloužila přízvisko „jedovatá jedlá houba“. Záměna hrozí zejména u ryzců a čirůvek. Sběr čechratky vzhledem k její podezřelosti mykologové důrazně nedoporučují.
Všechny popsané druhy si můžete prohlédnout i v přiložené galerii. Podrobnosti o tom, jak se konzumaci jedovatých hub vyhnout a co v případě otravy dělat, naleznete na stránkách České mykologické společnosti.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Smůla českého houbaře baví internet. Záběry prchajícího hřibu jsou hitem
Věnuje se převážně domácí politické scéně. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje témata kolem války na Ukrajině. Rád zpracovává i gaming a nezanedbává v textech ani svou vášeň v podobě houbaření. Studoval na Gymnáziu Na Vítězné pláni a poté na Vyšší odborné škole publicistiky (VOŠP), kde také získal první novinářské zkušenosti. V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v květnu 2020. V té době přispíval také do studentského magazínu VOŠP s názvem Generace20 a na hudební web Planeta Hudba. Po dokončení studií na VOŠP v létě 2021 nastoupil na CNN Prima NEWS jako redaktor. Nesnáší totalitní ideologie, přehnanou politickou korektnost i striktní dělení světa na „černou“ a „bílou“. (Marek.Vesely@iprima.cz)
