Hus před kostnickým koncilem
Rok 1414 nebyl pro Evropu příznivý. Na mnoha místech včetně Čech znovu propukl obávaný mor, který mnozí považovali za znamení blížícího se příchodu Antikrista. Český kazatel Jan Hus a další, ještě radikálnější řečníci, požadovali změny v bohoslužbách i samotné církvi, která v té době měla tři papeže zároveň. A v říšském městě Kostnice vrcholily přípravy na církevní koncil svolaný zřejmě nejschopnějším potomkem Karla IV., králem Zikmundem Lucemburským.
Pro české země je koncil v Kostnici spojený především s upálením Jana Husa, který sem přijel obhajovat své názory. Stalo se tak před 605 lety, 6. července 1415. Byla oběť, kterou český kazatel a učenec, přinesl, skutečně nevyhnutelná a víme opravdu vše o okolnostech, které ji provázely? Nabízíme několik postřehů, které mohou naše – většinou školní – vzdělání doplnit.
Katolická církev na počátku 15. století reformu nutně potřebovala, rozhodně ale ne vedenou českým kazatelem. Hus se navíc s obhajobou své představy o reformě strefil do období, kdy se církev snažila vyřešit letitý rozpor, zřetelně patrný v osobě tří papežů vládnoucích současně (trojnásobné schizma). Koncil v Kostnici, který se sešel 1. listopadu, postupně sesadil všechny tři – Jana XXIII., Benedikta XIII. i Řehoře XII. Také ale po třech slyšeních poskytnutých na Zikmundovu žádost odsoudil Mistra Jana Husa za kacířství k smrti.
Zikmundův glejt
Měl se Jan Hus více spoléhat na ochranu krále Zikmunda? Zřejmě ano. Podle historika Petra Čorneje udělal Hus osudovou chybu, když spěchal do Kostnice, aby stihl začátek koncilu, zatímco Zikmund směřoval do Cách, kde byl 8. listopadu 1414 korunován na krále Svaté říše římské. Jak píše Čornej ve své publikaci Jan Žižka, dokázali protivníci českého kazatele této skutečnosti dokonale využít. Nepřekvapí, že mezi nimi byli i vlivní zástupci české církevní scény, kteří si od Husova umlčení slibovali obnovení dřívějších poměrů.
Dne 28. listopadu, měsíc před příjezdem Zikmunda do Kostnice, dal koncil pražského kazatele zatknout a uvěznit. Podle Čorneje se tak stalo „bez ohledu na králův glejt, který však postrádal platnost pro sféru kanonického práva“. Byl to přitom právě Zikmund, kdo z úřední moci k 1. listopadu 1414 kostnický koncil svolal, aby odstranil schizma a reformoval církev. Ta by se bez Zikmunda k tak radikálnímu kroku zřejmě neodhodlala.
Nechtěný kalich?
Jana Husa a od něj odvozené husitství si nejčastěji spojujeme s kalichem, který symbolizoval požadavek přijímat při bohoslužbě nejen tělo Kristovo v podobě hostie, ale i jeho krev v podobě vína. Jenže Hus se k tomuto takzvanému „přijímání podobojí“ stavěl na rozdíl od některých dalších radikálů velmi zdrženlivě. Přesto právě kalich posloužil koncilu jako záminka k odsouzení Husa na hranici. Koncil se obával, že český reformní koncept může mít dalekosáhlé politické důsledky, což se v letech následujících po upálení Jana Husa také stalo.
Husitský tábor v podání Mikoláše Aleše Zdroj: Wikimedia Commons/volné dílo
Síla knihtisku
Hus mohl své názory hájit s větší silou a snad se i zachránit, kdyby v roce 1415 existoval knihtisk. Ten ale přišel až 40 let po jeho upálení. Proč? Jednoduše proto, že Husovy myšlenky stejně jako Bible by se díky Guttenbergovu vynálezu dostaly rychle k velkému okruhu lidí.
Jak vypadalo šíření Bible v národních jazycích, ukazuje příklad Nizozemska, kde se mezi lety 1520–1566 vytisklo nejméně 200 000 Biblí a Nových zákonů v holandštině, což podle britského odborníka na dějiny církve a reformaci Andrew G. Johnstona z univerzity v Southamptonu při tehdejších dvou až třech milionech obyvatel země svědčí o úctyhodné gramotnosti i zájmu. Naproti tomu třeba v přísně katolickém Španělsku hrozil ještě po roce 1529 za tisk, prodej, vlastnictví i četbu děl zakázaných autorů včetně Jana Husa trest smrti.
Švec i kat
A ještě dovětek z doby o čtvrt tisíciletí mladší. Roku 1781 se stal novým katem v Chebu Karel Huss pocházející z tradiční katovské rodiny. Katovské řemeslo vykonávali jeho otec i strýc, Karel Huss byl ale kromě toho také nadaný botanik a sběratel starožitností a přírodnin. A podle plzeňského spisovatele Jiřího Londona Votruby stál podle tradice v čele rodu Hussů jistý Bartel Hus, obuvnický mistr z Husince, který po jistý čas spravoval boty i svému mnohem známějšímu bratrovi Mistru Janu Husovi...
