Sáňkářská dráha Smržovka je po letech opět v provozu
Jediná závodní sáňkařská dráha v Česku ožívá, do betonového koryta ve Smržovce se po devíti letech opět vrátili sáňkaři. Zhruba kilometr dlouhá dráha přitom řadu let chátrala – chyběli lidé, kteří by se o ni starali.
Bratři Ondřej a Jakub Hymanovi se snaží dlouholetou tradici atraktivního zimního sportu v Jizerských horách obnovit. „Byla by obrovská škoda nechat to spadnout,“ řekl pro CNN Prima NEWS Jakub Hyman při pohledu na konstrukci, z níž opadává beton a na světlo vylézají kovové armatury.
ČTĚTE TAKÉ: Spor kvůli prasatům. Jdou po nich snajpři. Na březí samice se nestřílí, bouří se myslivci
Dráhu postavili místní nadšenci v polovině sedmdesátých let. Hlavní slovo měl tehdy otec populárního kreslíře a také někdejšího vynikajícího sáňkaře Petra Urbana. „Pamatuji, jak táta chodil po kopci a kolíkoval, kudy dráha povede. Já měl tu čest, že jsem si mohl to celé odshora projet jako první, i když neoficiálně,“ přiblížil pro CNN Prima NEWS Urban.
Doplnil, že byla tehdy naplánovaná velká sláva, přijela i televize. „Ale ještě večer před tím tam pustil mě. Byla to od něj docela odvaha, když na to teď vzpomínám, bylo mi patnáct,“ usmívá se Petr Urban, který to na sáňkách dotáhl až na dvě olympiády. Dnes už by si prý ve svých čtyřiašedesáti letech do koryta netroufl.
„Sáňky mám na půdě, ukazuji je jen návštěvám. Ale dodnes mám sáňkařské sny, akorát dřív se mi zdálo o tom, jak jedu, teď už spíš jenom na startu nemůžu zapnout kombinézu,“ vypráví Urban. Na dráze, která vede po svahu hory Černá Studnice, je přírodní led. Vyrobit dostatečnou vrstvu trvá několik dní.
Hymanovi shání miliony na rekonstrukci
„Základ je mráz, beton musí promrznout. Potřebujeme i sníh, ze směsi sněhu a vody uplácáme podklad, který pak ještě vodou proléváme, aby to dostatečně promrzlo,“ popisuje Jakub Hyman. Výsledný povrch je hrbolatý, sáňky na něm nadskakují a ustřelují do stran. Ledovým korytem se přitom závodníci řítí rychlostí až 110 kilometrů v hodině.
„Ve srovnání s uměle chlazenými drahami, kde je povrch dokonale hladký, je to tady pro sáňkaře výrazně těžší. Na druhou stranu, kdo se naučí jezdit tady, toho už nikde nic nezaskočí,“ vysvětluje Ondřej Hyman. Ví o čem mluví, stejně jako jeho bratr i on má za sebou účast na olympijských hrách.
Hymanovi doufají, že se jim podaří sehnat potřebné miliony na rekonstrukci dráhy a sní i o umělém chlazení, aby jim snažení každou chvíli nekazila obleva. Zatím zvládli pro závody připravit zhruba tři čtvrtiny trati. Na celou neměli dostatek lidí. Závodníci si tak ještě nemohli projet unikátní karusel – zatáčku, v níž se závodníci otočí o 390 stupňů. To je místní unikát, nikde jinde na světě taková není.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Půl milionu na ruku a nejhezčí obecní byt. Česká města se perou o lékaře, musejí je přeplácet
