Policejní odstřelovači budou od pondělí 20. ledna opět lovit divoká prasata na severu Čech. Akce má zamezit šíření nebezpečného moru afrických prasat z pohraničí do vnitrozemí. Nasazení snajprů na divočáky ale znovu kritizují myslivci, kteří odstřel v době, kdy jsou samice březí nebo rodí nová mláďata, považují za neetický. „Na plné bachyně se prostě nestřílí,“ zdůraznil hospodář honitby Rádlo Jan Bejdák
Snajpři budou na divočáky číhat čtyři týdny v lesích v okolí Jablonce nad Nisou, Liberce a Jablonného v Podještědí. A myslivci se zlobí. Popudil je hlavně zvolený termín na přelomu ledna a února. To je doba, kdy jsou bachyně, tedy samice divočáků, obvykle březí.
ČTĚTE TAKÉ: Chovatelům hynou včely. Důvodem je i počasí, na Vysočině hlásí úmrtnost až 50 procent
„Mají břicha plná selat. Na veterinární správě nám přitom řekli, že si ty bachny můžeme zkonzumovat. To v žádném případě dělat nebudeme, na takové kusy my nestřílíme, je to krajně neetické,“ rozzlobil se Jan Žitný, myslivecký hospodář z Jablonného v Podještědí. Podle něj už některé bachyně stihnou v době odstřelu přivést selata na svět. „Pokud přijdou o matku, tak nemají šanci přežít. Několikadenní selata budou hynout a ta smrt bude trýznivá,“ uvedl Žitný.
Ředitel Krajské veterinární správy v Liberci Roman Šebesta připouští, že střílet březí bachyně je problematické. V tuhle chvíli je to prý ale ten nejefektivnější způsob, jak dosáhnout cíle – co největšího snížení populace divočáků v tzv. bílé zóně. To je pásmo, které by mělo oddělovat pohraniční region s výskytem afrického moru prasat od vnitrozemí, kde jsou koncentrované velkochovy prasat domácích.
„Musíme narušit reprodukční křivku, když necháme bachyně, aby měly nová selata, tak zase jejich počty vzrostou,“ vysvětlil Šebesta. Podle něj je termín zvolený tak, aby odstřel proběhl dřív, než přijde nová generace na svět.
Myslivci jsou k záměru vytvoření bílé zóny skeptičtí. „I kdybychom tady vystříleli všechna prasata na nulu, tak nejsme v uzavřené oblasti. Zítra tady budou prasata nová, která zaberou uvolněný prostor,“ prohlásil Žitný. Dle Šebesty ale jiná cesta není. „Na Frýdlantsku, kde se vyskytly kusy pozitivní na africký mor prasat, by nasazení odstřelovačů nebylo efektivní, nechceme tamní populaci zneklidnit, aby se dala do pohybu,“ uvedl ředitel krajské veterinární správy.
Nárazníkové pásmo s minimem divočáků podle veterinářů může zabránit rozšíření nákazy. „Pokud by se dostala do chovů domácích prasat, vznikly by obrovské škody,“ připomněl Petr Majer, mluvčí centrály veterinární správy. Infekce je sice na člověka nepřenosná, ale pro prasata je smrtelná. V zasaženém chovu by musela nastat stejná opatření jako v drůbežárnách při výskytu ptačí chřipky, tedy likvidace celého chovu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Roboti přebírají od lidí dojení krav. Farmáři si je chválí, nahrazují chybějící personál
