Transplantace v době koronaviru
Pandemie transplantace nezastavila. Přednosta kliniky transplantační chirurgie pražského IKEMu Jiří Froněk popsal v rozhovoru pro pořad Nový den, že chirurgický tým, který tvoří třicet odborníků, se musel kvůli opatřením proti koronaviru rozdělit na tři skupiny, aby mohly životně důležité operace pokračovat: „Zařídili jsme, aby se skupiny nepotkávaly, a tak se střídaly po 48 hodinách,“ vysvětlil.
Jiří Froněk dále uvedl, že velmi náročný byl i samotný provoz operačních sálů: „Kvůli opatřením jsme namísto na čtyřech sálech mohli operovat pouze na dvou. Na těch se tak pracovalo téměř nepřetržitě a lidé, kteří byli v práci 48 hodin, se téměř nezastavili,“ pokračoval Froněk. Dále uvedl, že pokud některá skupina nepracovala, neměla fakticky volno. „Fungovali po e-mailu, po telefonu nebo třeba organizovali další zákroky. Vlastně po celou dobu pandemie neměli den volna, včetně víkendu,“ dodal přednosta kliniky transplantační chirurgie.
Na otázku moderátora Libora Boučka, v čem tkví nevídaný úspěch české transplantační chirurgie, odpověděl Jiří Froněk, že je český transplantační program velmi dobře zorganizován. „Zejména zmíním zemřelé dárcovství. Dalším aspektem jsou instituce které se tímto zabývají a doopravdy se tomu aktivně věnují. Jsou to pro ně priority,“ vysvětlil.
Česká republika má podle Froňka také skvělý zákon takzvaného předpokládaného souhlasu: „Pakliže se člověk za celou dobu svého života nevyjádří – řekněme k neodoperování orgánů – tak se předpokládá, že by s tím souhlasil.“ Kvůli tomu by si přál, aby bylo co nejméně lidí, kteří odmítnou darovat orgán svému příbuznému. „Chtěl bych, aby lidé brali transplantaci, potažmo i to zemřelé dárcovství, velmi pozitivně. Protože je to medicína, která pomáhá,“ uvedl na závěr rozhovoru Froněk.
