Putin promluvil o jaderných zbraních
Rusko je podle prezidenta Vladimira Putina z vojensko-technologického hlediska připravené na jadernou válku. Když bude ohrožena jeho existence, je také připraveno jaderné zbraně použít. Uvedla to ve středu agentura Reuters s odvoláním na agenturu RIA Novosti, podle níž ale zároveň Putin řekl, že ne vše směřuje k jadernému konfliktu. Zatím podle něj nevyvstala potřeba nasadit jaderné zbraně ve válce na Ukrajině.
Pokud by Spojené státy uskutečnily jaderné testy, Rusko může učinit totéž, tvrdí šéf Kremlu. Zároveň USA vzkázal, že jestli se američtí vojáci objeví na Ukrajině, Rusko k nim bude přistupovat jako k intervenčním silám.
ČTĚTE TAKÉ: Putin ve volbách nebude mít konkurenci. Pro Rusko to ale znamená zásadní problém, píše CNN
Jedenasedmdesátiletý politik v rozhovoru tvrdil, že Rusko je připravené jednat o Ukrajině, ale jen pokud budou rozhovory založené na „realitě“.
Putin i další ruští představitelé o možnosti použití jaderných zbraní v souvislosti s válkou, kterou Rusko rozpoutalo před více než dvěma lety, mluví opakovaně. Krátce po invazi na Ukrajinu Putin nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, loni nechal rozmístit jaderné zbraně v sousedním Bělorusku a pozastavil účast Ruska v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů.
Americký prezident Joe Biden v souvislosti s kroky Ruska v únoru hovořil o tom, že se „vždy musíme obávat jaderného konfliktu“.
Vojáci na hranicích
Rusko zároveň hodlá rozmístit vojáky na hranice s Finskem. „Neměli jsme tam (na finské hranici) vojáky, teď tam budou. Nebyly tam systémy ničení, teď se tam objeví,“ prohlásil Putin. Vstup Švédska a Finska do NATO komentoval slovy: „Z hlediska zajištění vlastních národních zájmů je to (pro Finsko a Švédsko) naprosto bezvýznamný krok“.
Desítky let neutrální Finsko se 31. členskou zemí NATO stalo loni v dubnu, Švédsko do aliance vstoupilo letos v březnu. Oba státy jsou stejně jako jejich spojenci přesvědčeni o tom, že členství v uskupení kolektivní obrany přispěje jak k jejich bezpečnosti, tak k bezpečnosti celé aliance.
„Když ruský prezident zahájil před dvěma lety invazi na Ukrajině, chtěl zmenšit vliv NATO, získat více kontroly nad svými sousedy a zničit Ukrajinu jako suverénní stát. To se mu ale nepodařilo. Severoatlantická aliance je ještě silnější a Ukrajina je blíž na cestě k NATO než kdy dřív,“ poznamenal k vývoji v alianci nedávno její šéf Jens Stoltenberg.
Moskva už dříve uvedla, že na rozšíření obranné aliance odpoví v pravou chvíli a beze spěchu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Riskujete jadernou válku, hrozí Putin Západu kvůli vojákům na Ukrajině. Zmínil obávaného Satana
